Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Proč se zvyšuje rychlost větrů na Venuši?

Proč se zvyšuje rychlost větrů na Venuši?

Evropská kosmická sonda Venus Express Autor: ESA
Evropská kosmická sonda Venus Express
Autor: ESA
Nejpodrobnější údaje o pohybu oblačnosti v atmosféře Venuše byly zaznamenány kosmickou sondou Venus Expres, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Bylo zjištěno, že proudění atmosféry v průběhu uplynulých šesti let neustále zvyšovalo svoji rychlost.

Planeta Venuše je velmi dobře známa pro svoji neobvyklou rotaci atmosféry – tzv. super-rotaci, což znamená, že obkrouží planetu jednou dokola za čtyři dny. To je v ostrém kontrastu s rotací samotné planety (tj. s délkou místního dne), která trvá 243 pozemské dny.

Sledováním pohybu mraků na horní hranici oblačnosti ve výšce kolem 70 km nad povrchem planety po dobu 10 roků na Venuši (tj. šesti pozemských roků) byli astronomové schopni monitorovat zákonitosti změn rychlosti větru z dlouhodobého hlediska.

Když sonda Venus Express přilétla k Venuši v roce 2006, byla naměřena průměrná rychlost větru na horní hranici oblačnosti v oblasti mezi 50. stupněm jednotlivých polokoulí a rovníkem kolem 300 kilometrů za hodinu. Výsledky dvou nezávislých studií vedou k závěru, že během mise sondy Venus Express bylo zaznamenáno průměrné zvýšení rychlosti větrů na 400 kilometrů za hodinu.

„Jedná se o mimořádné zvýšení již tak vysoké rychlosti v atmosféře planety. Tak velké změny nebyly nikdy předtím v atmosféře Venuše pozorovány a zatím nevíme, proč k tomu došlo,“ říká Igor Chatuncev z Institutu kosmických výzkumů Ruské akademie věd (IKI RAN) a hlavní autor článku publikovaného v časopise Icarus.

Vědecký tým pod vedením Igora Chatunceva určoval rychlost větru na základě měření změn poloh oblaků mezi jednotlivými snímky: více než 45 000 měření bylo pečlivě vyhodnocováno ručně a více než 350 000 dalších poloh oblaků bylo proměřeno automaticky na základě zvoleného počítačového programu.

„Studovali jsme pás atmosféry o šířce 10 stupňů se středem kolem 20° jižní šířky. Dobře víme, jak se v této oblasti měnila rychlost větru prakticky ze dne na den, a to od zahájení činnosti sondy na dráze kolem Venuše v roce 2006. Zonální rychlost, směřující podél rovnoběžek, se v této oblasti z neznámých důvodů postupně zvyšuje. Jaké jsou příčiny tohoto jevu, to doposud přesně nevíme,“ řekla agentuře RIA Novosti Marina Pacajeva z Institutu kosmických výzkumů (IKI) Ruské akademie věd.

Průběh zvyšující se rychlosti větrů na Venuši Autor: Chatuncev a ESA
Průběh zvyšující se rychlosti větrů na Venuši
Autor: Chatuncev a ESA
Vědci analyzovali pohyb horní vrstvy oblaků v atmosféře Venuše na základě snímků pořízených v oboru blízkého ultrafialového záření pomocí kamery VMC (Venus Monitoring Camera) na palubě sondy Venus Express. Výsledkem bylo určení rychlostí proudů vzdušných mas.

V doplňující studii použil tým japonských odborníků svoji vlastní metodu sledování oblaků k určení pohybu oblačnosti. Jejich výsledky byly publikovány v časopise Journal of Geophysical Research. Kromě tohoto dlouhodobého zvyšování průměrné rychlosti větru však obě studie rovněž odhalily pravidelné změny spojené s tzv. místním časem na povrchu planety a s výškou Slunce nad obzorem v daném místě.

Jedna pravidelná oscilace se vyskytuje jednou za 4,8 dne poblíž rovníku, která má pravděpodobně souvislost s atmosférickými vlnami v nižších vrstvách ovzduší planety. Tento časový interval v průměru odpovídá periodě superrotace atmosféry Venuše. Termínem superrotace se označuje specifické přemísťování vzdušných mas v horních vrstvách atmosféry Venuše – jejich pohyb se děje rychlostí 35krát vyšší, než je rychlost rotace samotné planety. To znamená, že přibližně jednou za 5 pozemských dnů atmosféra uskuteční jeden celý oběh kolem planety.

Při studiu byl objeven dlouhodobý trend zvyšování průměrné rychlosti větru – z 85 na 110 metrů za sekundu – jehož původ se vědcům zatím nepodařilo vysvětlit. „Zvyšování rychlosti větru nemůže pokračovat donekonečna. Předpokládáme, že sonda Venus Express bude fungovat ještě dalších několik let a nám se snad podaří zaznamenat změnu tohoto trendu,“ dodává Marina Pacajeva. Vědci rovněž odhalili některé těžko vysvětlitelné zvláštnosti.

„Naše analýzy pohybu oblačnosti v nízkých šířkách jižní polokoule ukazují, že během šesti let se rychlost větru měnila o více než 70 km/h v časové periodě 255 pozemských dnů – tj. nepatrně delší, než je délka roku na Venuši,“ říká Toru Kouyama (Information Technology Research Institute, Ibaraki, Japonsko).

Zdroj: novosti-kosmonavtiki.ru a www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Proudění v atmosféře, Venus Express, Planeta Venuše


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »