Rok po průletu kolem Pluta – 10 nečekaných objevů
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
Ve čtvrtek minulého týdne, 14. července, to byl přesně jeden rok od chvíle, kdy americká sonda New Horizons prolétla kolem trpasličí planety Pluto. Průlet trval jen pár hodin, ale sonda během tohoto krátkého úseku nasbírala tolik fotek a vědeckých měření, že je na zemi posílá ještě dnes. V datech, která mohou vědci analyzovat se podařilo objevit mnoho zajímavých informací. Jedna jediná sonda dokázala překopat spoustu dřívějších teorií o tomto světě, který jsme nikdy nepozorovali přímo. Ukázalo se, že Pluto v žádném případě není nudná ledová koule, jak někteří možná čekali.
NASA v rámci ročního výroční průletu New Horizons kolem Pluta připravila článek, ve kterém vyjmenovala deset nejzásadnějších objevů, které nám sonda přinesla o této trpasličí planetě. Článek z webu NASA.gov nás zaujal, protože velmi trefně, stručně a přitom srozumitelně podává přehled o objevech sondy New Horizons. Těch deset bodů nás zaujalo natolik, že jsme se je rozhodli přeložit do češtiny i pro čtenáře, kteří si s angličtinou příliš netykají. Jakých je deset největších objevů sondy New Horizons u Pluta podle NASA?
- Komplexnost Pluta a jeho satelitů je mnohem větší, než jsme čekali.
- Úroveň současné aktivity na povrchu Pluta a čerstvost některých útvarů jsou jednoduše zarážející.
- Atmosférické opary a nižší než předpokládané úrovně úniků z atmosféry převrátily vzhůru nohama všechny předprůletové modely.
- Ohromný tektonický pruh na rovníku měsíce Charon naznačuje, že tento měsíc mohl mít v dávné minulosti podpovrchový vodní oceán. Další důkazy z Pluta naznačují, že tato trpasličí planeta má možná pod povrchem oceán kapalné vody i v této době!
- Všechny měsíce Pluta mohou být časově datovány do stejného období – podle množství povrchových kráterů. To posiluje teorii, že vznikly společně při jedné dávné kolizi Pluta a jiného objektu Kuiperova pásu.
- Charonova tmavá, načervenalá polární čepička je bezprecedentní jev v celé naší soustavě. Možná vznikla v důsledku atmosférických plynů, které opustily Pluto a zkondenzovaly na povrchu Charonu.
- Rozsáhlá, tisíc kilometrů široká oblast ve tvaru srdce (neoficiálně zvaná Sputnik Planum) tvořená ztuhlým dusíkovým ledovcem, kterou New Horizons objevila, je největším ledovcem v celé Sluneční soustavě.
- Na Plutu jsme odhalili výrazné změny v atmosférickém tlaku. Možná jsme objevili i důkazy toku, nebo koncentrace tekutých médií na povrchu Pluta. Něco podobného jsme zatím pozorovali jen na Zemi, Marsu a Titanu.
- Je překvapivé, že New Horizons neobjevila žádné další malé měsíce než ty, o kterých se vědělo už před průletem.
- Atmosféra na Plutu má modrý nádech – kdo by to čekal?
Sonda New Horizons momentálně odesílá data z loňského průletu a připravuje se na 1. ledna 2019, kdy proletí kolem dalšího cíle své cesty – asteroidu označovaného 2014 MU69. Půjde o nejvzdálenější objekt od Slunce, který lidská sonda prozkoumá. Už nyní je jasné, že se o něm díky sondě New Horizons dozvíme mnoho zajímavých informací.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA.gov
Převzato: Kosmonautix.cz
O autorovi
Dušan Majer
Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.
