Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rover Curiosity objevil na Marsu dávnou oázu

Rover Curiosity objevil na Marsu dávnou oázu

Jezera v oblasti Altiplano v Jižní Americe – takto mohlo vypadat v dávných dobách dno kráteru Gale
Autor: Maksym Bocharov

Pokud bychom se vrátili zpět v čase do doby před 3,5 miliardami roků, jak by asi mohla vypadat planeta Mars? Astronomové NASA využívající data z roveru Curiosity publikovali na základě jeho pozorování vizualizovanou představu, jak to asi kdysi dávno vypadalo na Marsu v oblasti přistání tohoto dlouhodobě fungujícího robota. Dno kráteru Gale připomínalo solná jezera v oblasti Altiplano v Jižní Americe.

Představte si jezera roztroušená na dně kráteru Gale, který má průměr 150 kilometrů, v podobě pradávných vodních nádrží objevených roverem Curiosity. Řeky stékající dolů na dno kráteru mohly narušovat okolní valy. Při sledování historie postupující s časem zcela jistě naleznete rozlévající se vodní toky, které následně vysychaly během cyklů, jež se pravděpodobně opakovaly nesčetněkrát během několika miliónů roků.

Takto vypadala zdejší krajina na základě zjištění roveru Curiosity, popsaná astronomy v článku publikovaném v časopise Nature Geoscience. Astronomové tak interpretují horniny obohacené o minerální soli objevené roverem jako důkaz mělkých slaných jezer, která prošla epizodami záplav a vysychání. Depozity posloužily jako čára ponoru vytvořená klimatickými výkyvy, jak se prostředí na Marsu přeměnilo z vlhkého na dnešní zmrzlou poušť.

Vědci by chtěli zjistit, jak dlouho toto přechodné stadium trvalo a kdy přesně nastalo. Toto nejnovější zjištění může znamenat, že rover Curiosity směřuje k místu nazvanému „ložisko sulfátů“, o kterém se předpokládá, že vzniklo v sušším prostředí. To představuje velké rozdíly v porovnání se spodní oblastí vyvýšeniny, kde Curiosity objevil důkazy přítomnosti trvalých sladkovodních jezer.

Kráter Gale je pradávným pozůstatkem obřího impaktu. Sedimenty přenášené vodou a větrem nakonec vyplnily dno kráteru množstvím jednotlivých vrstev. Po ztvrdnutí sedimentů vítr vytvaroval navrstvenou horninu do podoby vyvýšeniny Mount Sharp tyčící se vysoko nad dno kráteru, jejímž úbočím rover Curiosity pomalu stoupá vzhůru. Nyní se nachází na horském svahu, kde jsou odkryty jednotlivé vrstvy usazené v různých etapách historie planety Mars a představují klíč k odhalení převládajících podmínek na rudé planetě v té době.

Depozity na Marsu pojmenované Old Soaker – foto rover Curiosity Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Depozity na Marsu pojmenované Old Soaker – foto rover Curiosity
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Přistáli jsme do kráteru Gale, kde jsou uchovány unikátní záznamy klimatických změn na Marsu,“ říká William Rapin z California Institute of Technology (Caltech), hlavní autor článku. „Pochopení toho, kdy a jak se planetární klima začalo vyvíjet, je střípkem další záhady: kdy a jak dlouho byl Mars schopen podporovat mikrobiální život na svém povrchu?

William Rapin se svými spolupracovníky popsal soli objevené napříč oblastí v délce 150 metrů tvořené sedimentárními horninami pojmenovanou „Sutton Island“, kterou rover Curiosity navštívil v roce 2017. Na základě sledu popraskaných usazenin v místě pojmenovaném „Old Soaker“ vědecký tým již věděl, že se v oblasti střídaly sušší periody. Avšak nalezení soli v oblasti Sutton Island vede k závěru, že se zde voda soustřeďovala v podobě solného roztoku.

Když jezero zcela vyschne, zanechá po sobě hromady čisté krystalické soli. Avšak soli nalezené v oblasti Sutton Island jsou odlišné: na jednu stranu zde jsou minerály solí, nikoliv stolní sůl. Rovněž jsou smíchány se sedimenty, což napovídá, že krystalizovaly v mokrém prostředí – pravděpodobně na dně odpařujícího se ne příliš hlubokého jezera zaplněného velmi slanou vodou.

Vzhledem k tomu, že Země a Mars si byly v raném období podobné, William Rapin předpokládá, že Sutton Island se mohl podobat solným jezerům v oblasti Altiplano v Jižní Americe. Řeky tekoucí z horských oblastí do těchto suchých vysokohorských náhorních plošin směřovaly do uzavřených kotlin, které se podobaly prastarému kráteru Gale. Jezera v oblasti Altiplano jsou intenzivně ovlivňována klimatickými podmínkami podobně jako kráter Gale.

Během suchých period se jezera v oblasti Altiplano stávala mělčími a některá mohla zcela vyschnout,“ říká William Rapin. „Skutečnost, že zde neexistuje vegetace, dokonce vede k závěru, že se zdejší krajina podobá oblastem na Marsu.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] universetoday.com
[3] festwish diwali images

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Voda na Marsu, Rover Curiosity, Planeta Mars


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »