Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rover Curiosity objevil na Marsu dávnou oázu

Rover Curiosity objevil na Marsu dávnou oázu

Jezera v oblasti Altiplano v Jižní Americe – takto mohlo vypadat v dávných dobách dno kráteru Gale
Autor: Maksym Bocharov

Pokud bychom se vrátili zpět v čase do doby před 3,5 miliardami roků, jak by asi mohla vypadat planeta Mars? Astronomové NASA využívající data z roveru Curiosity publikovali na základě jeho pozorování vizualizovanou představu, jak to asi kdysi dávno vypadalo na Marsu v oblasti přistání tohoto dlouhodobě fungujícího robota. Dno kráteru Gale připomínalo solná jezera v oblasti Altiplano v Jižní Americe.

Představte si jezera roztroušená na dně kráteru Gale, který má průměr 150 kilometrů, v podobě pradávných vodních nádrží objevených roverem Curiosity. Řeky stékající dolů na dno kráteru mohly narušovat okolní valy. Při sledování historie postupující s časem zcela jistě naleznete rozlévající se vodní toky, které následně vysychaly během cyklů, jež se pravděpodobně opakovaly nesčetněkrát během několika miliónů roků.

Takto vypadala zdejší krajina na základě zjištění roveru Curiosity, popsaná astronomy v článku publikovaném v časopise Nature Geoscience. Astronomové tak interpretují horniny obohacené o minerální soli objevené roverem jako důkaz mělkých slaných jezer, která prošla epizodami záplav a vysychání. Depozity posloužily jako čára ponoru vytvořená klimatickými výkyvy, jak se prostředí na Marsu přeměnilo z vlhkého na dnešní zmrzlou poušť.

Vědci by chtěli zjistit, jak dlouho toto přechodné stadium trvalo a kdy přesně nastalo. Toto nejnovější zjištění může znamenat, že rover Curiosity směřuje k místu nazvanému „ložisko sulfátů“, o kterém se předpokládá, že vzniklo v sušším prostředí. To představuje velké rozdíly v porovnání se spodní oblastí vyvýšeniny, kde Curiosity objevil důkazy přítomnosti trvalých sladkovodních jezer.

Kráter Gale je pradávným pozůstatkem obřího impaktu. Sedimenty přenášené vodou a větrem nakonec vyplnily dno kráteru množstvím jednotlivých vrstev. Po ztvrdnutí sedimentů vítr vytvaroval navrstvenou horninu do podoby vyvýšeniny Mount Sharp tyčící se vysoko nad dno kráteru, jejímž úbočím rover Curiosity pomalu stoupá vzhůru. Nyní se nachází na horském svahu, kde jsou odkryty jednotlivé vrstvy usazené v různých etapách historie planety Mars a představují klíč k odhalení převládajících podmínek na rudé planetě v té době.

Depozity na Marsu pojmenované Old Soaker – foto rover Curiosity Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Depozity na Marsu pojmenované Old Soaker – foto rover Curiosity
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Přistáli jsme do kráteru Gale, kde jsou uchovány unikátní záznamy klimatických změn na Marsu,“ říká William Rapin z California Institute of Technology (Caltech), hlavní autor článku. „Pochopení toho, kdy a jak se planetární klima začalo vyvíjet, je střípkem další záhady: kdy a jak dlouho byl Mars schopen podporovat mikrobiální život na svém povrchu?

William Rapin se svými spolupracovníky popsal soli objevené napříč oblastí v délce 150 metrů tvořené sedimentárními horninami pojmenovanou „Sutton Island“, kterou rover Curiosity navštívil v roce 2017. Na základě sledu popraskaných usazenin v místě pojmenovaném „Old Soaker“ vědecký tým již věděl, že se v oblasti střídaly sušší periody. Avšak nalezení soli v oblasti Sutton Island vede k závěru, že se zde voda soustřeďovala v podobě solného roztoku.

Když jezero zcela vyschne, zanechá po sobě hromady čisté krystalické soli. Avšak soli nalezené v oblasti Sutton Island jsou odlišné: na jednu stranu zde jsou minerály solí, nikoliv stolní sůl. Rovněž jsou smíchány se sedimenty, což napovídá, že krystalizovaly v mokrém prostředí – pravděpodobně na dně odpařujícího se ne příliš hlubokého jezera zaplněného velmi slanou vodou.

Vzhledem k tomu, že Země a Mars si byly v raném období podobné, William Rapin předpokládá, že Sutton Island se mohl podobat solným jezerům v oblasti Altiplano v Jižní Americe. Řeky tekoucí z horských oblastí do těchto suchých vysokohorských náhorních plošin směřovaly do uzavřených kotlin, které se podobaly prastarému kráteru Gale. Jezera v oblasti Altiplano jsou intenzivně ovlivňována klimatickými podmínkami podobně jako kráter Gale.

Během suchých period se jezera v oblasti Altiplano stávala mělčími a některá mohla zcela vyschnout,“ říká William Rapin. „Skutečnost, že zde neexistuje vegetace, dokonce vede k závěru, že se zdejší krajina podobá oblastem na Marsu.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] universetoday.com
[3] festwish diwali images

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Voda na Marsu, Rover Curiosity, Planeta Mars


46. vesmírný týden 2019

46. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 11. 11. do 17. 11. 2019. Měsíc bude v úplňku. Merkur projde v pondělí před kotoučem Slunce. Večer za soumraku je vidět Jupiter a Saturn, ale velmi nízko na jihozápadě už se objevuje i jasná Venuše jako Večernice. Ráno je vidět Mars. Povedl se pěkný zákryt planetkou Sylvia a máme před sebou další zajímavé zákryt hvězd planetkou i Měsícem. Boeing provedl úspěšný test úniku Starlineru z rampy, ačkoli jeden z padáků selhal. SpaceX vyšle po delší odmlce další Falcon 9 s družicemi Starlink, a to s několika prvenstvími. Na ISS mají vystoupit do kosmu Andrew Morgan a Luca Parmitano. Před 50 lety odstartovala k Měsíci posádka v kosmické lodi Apollo 12.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6888 a PN G75.5+1.7

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník   Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko s Merkúrom a stopou po lietadle 11. 11. 2019

Fotené v primárnom ohnisku refraktora Celestron Astromaster 90/1000 EQ so Sony Alpha 3000. Použitý filter Astrosolar (vizuálna verzia). Mierne upravený jas a kontrast v programe GIMP. Čas 14:44, ISO 400, exp. 1/205 sek.,

Další informace »