Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Saturnovy prstence - chladné a chladnější

Saturnovy prstence - chladné a chladnější

2004-0902rings-full.jpg
Kosmická sonda Cassini provedla detailní měření teplot neosvětlené strany Saturnových prstenců. Data byla získána infračerveným spektrometrem na palubě sondy v již době, kdy sonda vstupovala na oběžnou dráhu okolo Saturnu. Už před příletem sondy k planetě se vědci domnívali, že teplota prstenců nebude všude stejná a očekávali, že průhlednější části prstenců budou teplejší než zbývající část, protože budou propouštět více světla (a tepla) od Slunce.

Složený barevný snímek prstenců ve falešných barvách názorně ukazuje, že teploty na neosvětlené straně Saturnových prstenců se různí od relativně teplých oblastí, o teplotě -163°C (červená barva), až k chladným oblastem o teplotě -203°C (modrá barva). Zelená barva prezentuje teplotu -183°C.

Prstence Saturnu jsou označovány podle vzdálenosti od planety (na obrázku zleva doprava) jako D-prstenec (vzdálenost 67.000 km), C-prstenec (73.200 km), B-prstenec (92.200 km), Cassiniho dělení (119.000 km), A-prstenec (121.000 km), Enckeovo dělení (133.500 km), F-prstenec (140.600 km), G-prstenec (170.000 km) a E-prstenec (230.000 km). Tyto základní prstence mají ještě své vlastní, podrobnější dělení, odhalené až sondami.

Obrázek dokládá, že teploty neprůhledných částí prstenců, jako je například vnější prstenec A nebo vnitřní prstenec B, jsou chladnější, zatímco průhlednější části, jako je Cassiniho dělení (teplejší červená část je jen uvnitř prstence) nebo vnitřní prstenec C (žlutě a červeně), jsou teplejší. Vědci to předpovídali, protože neprůhledné oblasti nepropouští tolik světla jako průhledné oblasti. Výsledky měření ale poprvé ukazují, že i jednotlivé slabší prstence v C prstenci a v Cassiniho dělení jsou chladnější než hustější oblasti, které je obklopují. Pro lepší náhled lze obrázek zvětšit.

Data o teplotách prstenců byla získána 1.června 2004, krátce po vstupu sondy na oběžnou dráhu okolo Saturnu. Protože sonda Cassini nyní není tak blízko planety, aby mohla pořídit snímek neosvětlené strany prstenců, byla teplotní data tohoto snímku namapována na obraz osvětlené strany prstenců. Vlastní planeta Saturn je na obrázku přeexponována, aby byla čistě bílá. Pod prstenci je zachycen Saturnův měsíc Enceladus.

Složený infračervený spektrometr, je jedním z 12 vědeckých přístrojů sondy Cassini. Během čtyřletého pobytu sondy u planety bude přístroj sloužit na měření infračervených emisí jak v atmosféře planety, tak v prstencích i na povrchu měsíců. Spektrometr má také vytvořit svislé profily teplot a složení plynů atmosféry Titanu a Saturnu.

Pro tento i další snímky a poslední zprávy o misi Cassini- Huygens, navštivte http://www.nasa.gov/cassini. Více informací o složeném infračerveném spektrometru najdete na http://cirs.gsfc.nasa.gov.

Originální zdroj: NASA/JPL tiskové zprávy
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

!

Další informace »