Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Saturnovy prstence - chladné a chladnější

Saturnovy prstence - chladné a chladnější

2004-0902rings-full.jpg
Kosmická sonda Cassini provedla detailní měření teplot neosvětlené strany Saturnových prstenců. Data byla získána infračerveným spektrometrem na palubě sondy v již době, kdy sonda vstupovala na oběžnou dráhu okolo Saturnu. Už před příletem sondy k planetě se vědci domnívali, že teplota prstenců nebude všude stejná a očekávali, že průhlednější části prstenců budou teplejší než zbývající část, protože budou propouštět více světla (a tepla) od Slunce.

Složený barevný snímek prstenců ve falešných barvách názorně ukazuje, že teploty na neosvětlené straně Saturnových prstenců se různí od relativně teplých oblastí, o teplotě -163°C (červená barva), až k chladným oblastem o teplotě -203°C (modrá barva). Zelená barva prezentuje teplotu -183°C.

Prstence Saturnu jsou označovány podle vzdálenosti od planety (na obrázku zleva doprava) jako D-prstenec (vzdálenost 67.000 km), C-prstenec (73.200 km), B-prstenec (92.200 km), Cassiniho dělení (119.000 km), A-prstenec (121.000 km), Enckeovo dělení (133.500 km), F-prstenec (140.600 km), G-prstenec (170.000 km) a E-prstenec (230.000 km). Tyto základní prstence mají ještě své vlastní, podrobnější dělení, odhalené až sondami.

Obrázek dokládá, že teploty neprůhledných částí prstenců, jako je například vnější prstenec A nebo vnitřní prstenec B, jsou chladnější, zatímco průhlednější části, jako je Cassiniho dělení (teplejší červená část je jen uvnitř prstence) nebo vnitřní prstenec C (žlutě a červeně), jsou teplejší. Vědci to předpovídali, protože neprůhledné oblasti nepropouští tolik světla jako průhledné oblasti. Výsledky měření ale poprvé ukazují, že i jednotlivé slabší prstence v C prstenci a v Cassiniho dělení jsou chladnější než hustější oblasti, které je obklopují. Pro lepší náhled lze obrázek zvětšit.

Data o teplotách prstenců byla získána 1.června 2004, krátce po vstupu sondy na oběžnou dráhu okolo Saturnu. Protože sonda Cassini nyní není tak blízko planety, aby mohla pořídit snímek neosvětlené strany prstenců, byla teplotní data tohoto snímku namapována na obraz osvětlené strany prstenců. Vlastní planeta Saturn je na obrázku přeexponována, aby byla čistě bílá. Pod prstenci je zachycen Saturnův měsíc Enceladus.

Složený infračervený spektrometr, je jedním z 12 vědeckých přístrojů sondy Cassini. Během čtyřletého pobytu sondy u planety bude přístroj sloužit na měření infračervených emisí jak v atmosféře planety, tak v prstencích i na povrchu měsíců. Spektrometr má také vytvořit svislé profily teplot a složení plynů atmosféry Titanu a Saturnu.

Pro tento i další snímky a poslední zprávy o misi Cassini- Huygens, navštivte http://www.nasa.gov/cassini. Více informací o složeném infračerveném spektrometru najdete na http://cirs.gsfc.nasa.gov.

Originální zdroj: NASA/JPL tiskové zprávy
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »