Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sbírka snímků plynných obrů z JWST je kompletní

Sbírka snímků plynných obrů z JWST je kompletní

Saturn v infračerveném oboru spektra na snímku pomocí NIRCam vesmírného dalekohledu JWST
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI

Úkolem dalekohledu Jamese Webba je odhalovat dosud neviděné detaily v různých oblastech vesmíru. Díky přelomovému vesmírnému dalekohledu vidíme první galaxie a podmínky, ve kterých vznikaly, pozorujeme protoplanetární disky vznikajících hvězd a vidíme i nové molekuly, které je tvoří a dosud nešly spatřit. Zkoumáme atmosféry exoplanet a můžeme detailně pozorovat planety Sluneční soustavy v dosud neviděném detailu v infračerveném oboru spektra. Právě uveřejněným snímkem Saturnu se uzavřelo snímání všech čtyř plynných obrů.

Potenciál dalekohledu Jamese Webba není jen v tom, jak detailně umí planety zobrazit, ale právě tento detail je to první, co zaujme širokou veřejnost a dokáže zaujmout i běžné daňové poplatníky, z jejichž příspěvků jsou podobné projekty financovány. A tak je dobře, že se astronomové zaměřují i na tyto fotogenické plynné obry. A konečně jsme se dočkali i snímku Saturnu, který vždy upoutá svými neuvěřitelnými prstenci.

Saturn na snímku JWST kamerou NIRCam v blízkém infračerveném oboru spektra. Autor: NASA/ESA/CSA/STScI
Saturn na snímku JWST kamerou NIRCam v blízkém infračerveném oboru spektra.
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI

Na snímku vidíme všechny nejvýraznější části prstence, označené písmeny A, B a C. Dva nejvýraznější odděluje mezera pojmenovaná podle italsko-francouzského pozorovatele Giovanni Domenica Cassiniho. Nejblíže planetě je ještě slabý prstenec D a z vnějšku přiléhá k prstenci A tenký, pastýřskými měsíčky formovaný prstenec F. Jen málokdy asi uvidíme snímek dalekohledem od Země, na němž by tento tenký prstýnek byl patrný. 

Jupiter s polárními zářemi a slabým prstencem Autor: NASA/ESA/CSA/STScI
Jupiter s polárními zářemi a slabým prstencem
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI
Planeta samotná je na snímcích ve viditelném oboru typická svými pruhy v atmosféře, především odlišným světlým pásem kolem rovníku. Naopak ve velkých výškách atmosféry se zřejmě šíří velkoškálové vlny, které se na snímku projevují jako velké temné skvrny v severnějších šířkách planety. V tepelném oboru pohlcuje většinu záření metan v atmosféře a planeta se jeví velmi tmavá. Jistě by dobře vynikly oblačné systémy plné bouří, jaké známe z Jupiteru, ale Saturn jich obecně ukazuje méně a v době snímání tam asi zrovna žádná výrazná bouře nebyla. 

Snímek Saturnu byl pořízen v rámci programu s názvem Webb Guaranteed Time Observation program 1247, během něhož je úkolem dalekohledu pořizovat dlouhé expozice Saturnu s cílem najít případné nové měsíce planety. Prezentovaný snímek tedy není tou nejhlubší expozicí, kterou mají vědci k dispozici, ale o to je krásnější pro běžného diváka.

V minulosti se dalekohled zaměřil také na ostatní plynné obry a tak můžeme s potěšením konstatovat, že sbírka snímků těchto planet obklopených prstenci a spoustou měsíců je kompletní.

Jupiter a prstenec infračerveně z Webba
Jupiter a prstenec infračerveně z Webba

Uran s prstenci z JWST Autor: NASA/ESA/CSA/STScI
Uran s prstenci z JWST
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI

Planeta Neptun na snímku z Webbova vesmírného dalekohledu Autor: NASA/ESA/CSA/STScI
Planeta Neptun na snímku z Webbova vesmírného dalekohledu
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Flickr NASA Goddard
[2] NASA blogs



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Neptun, Uran, Jupiter, Plynní obři, Plynné planety, Jwst, Saturn


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »