Skalní převisy na Marsu

Tento krásný obraz "skalních převisů", modelovaných vanoucím větrem a pískem, je k vidění na Marsu nedaleko Olympus Mons. Snímek byl pořízen stereo kamerou s vysokými rozlišením (HRSC) na palubě Mars Express, kosmické sondy Evropské kosmické agentury (ESA).

Vyfotografován byl během 143 oběhu planety s rozlišením 20 metrů na pixel. Klikněte si pro větší obraz (2.7 MB). Snímek ukazuje planinu položenou jižně od Olympus Mons, v šířce 6° N a délce 220° E. Velmi pravděpodobně, byl tento útvar vytvořen dlouhodobým účinkem větru.

Větrem hnaný písek postupně obrousil ze skalního podloží, měkčí vrstvy, podobně jako pískovací zařízení. Jestliže větry vanou stejným směrem po dost dlouhou dobu, vybrousí v podkladu podélné linie podobné těm, které se mohou vyskytovat i na Zemi.

Tam kde povrch tvoří odolnější materiál, zůstávají "skalní převisy". Přesně to může být důvodem existence tří plochých oblastí na snímku ( první v popředí vlevo, dvě další nahoře vpravo). Rozměr těchto méně erodovaných oblastí je mezi 9 až 17 kilometry.

Zdroj: European Space Agency
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod

O autorovi

Tomáš Metelka

Další články autora (180)

Krátké novinky

09.02.2026 12:00 Soňa Ehlerová

Chat s astronomkou 2026

V rámci Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě (11.2.) pořádají astronomky Astronomického ústavu Akademie věd České republiky Chat s astronomkou.

03.02.2026 10:30 Martin Gembec

Mise Artemis II v únoru neodstartuje

Test WDR, plnění rakety SLS pohonnými látkami, v noci na 3. února ukázal, že jsou tam ještě příliš veliké úniky vodíku, které se nestihnou napravit. NASA administrátor Jared Issacman proto 3. 2. ráno našeho času potvrdil, že se směřuje k březnovým startovním oknům. Ta začínají v noci z 6. na 7. 3. a další možnosti jsou 8., 9., 10. a 12. 3. nad ránem v SEČ. Je třeba připomenout, že NASA jde v první řadě o bezpečnost, ne o to, že by nedokázali raketu natankovat. Kapalný vodík je zkrátka vždy problém, pokud jde o jeho úniky. Zdroj: https://www.nasa.gov/blogs/artemis/

19.01.2026 20:05 Martin Gembec

CME dorazila, běžme sldovat polární záři!

K družicím v Lagrangeově bodě L1, který je 1,5 mil. km od Země dorazila CME z erupce 18. ledna. Právě je velká šance, že začnou polární záře viditelné i od nás. Nyní (19. 1. 20:05 SEČ) by mělo trvat asi 20 minut, než to zasáhne zemskou magnetosféru a pak by mohlo začít být něco vidět hned, nebo nejpozději za dvě hodiny. Mohou to být krátké periody, ale podle výchylek magnetického pole v oblaku slunečního větru se zdá, že i něco většího. Držme palce a honem do tmy. Sledujte aktivitu na Spaceweatherlive.com.

18.01.2026 22:15 Martin Gembec

Silná erupce na Slunci a k Zemi mířící oblak plazmatu

18. ledna v 19:10 SEČ došlo na Slunci k velmi silné erupci X1,94 a výronu plazmatu (kruhové CME), které zčásti míří i k Zemi a tedy šance na viditelnost polárních září cca za dva dny není vůbec malá. navíc to vypadá, že by mohlo vyjít i počasí. Nyní čekáme na upřesnění modelů NOAA, kdy asi plazma zasáhne Zemi. Fotografie a animace po kliknutí na nadpis.

15.01.2026 20:30 Martin Gembec

Crew Dragon úspěšně přistál

Mise Crew-11 úspěšně skončila přistáním kabiny Crew Dragon Endeavour do vln Tichého oceánu. Posádka ve složení Američané Mike Fincke a Zena Cardman, Japonec Kimiya Yui a Rus Oleg Platonov byla vyzvednuta lodí a je v pořádku. Posádka vypadala v pohodě, samozřejmě v rámci běžné procedury se od kabiny přesouvala na lehátku. Pohled na Crew Dragon sestupující atmosférou ze San Francisca publikoval na svém profilu Nick Shelly. Souhrn z tiskové konference na forum.kosmonautix.cz.

více novinek »

Otestujte své znalosti

Pro nenasytné dychtivce...

Keplerovo muzeum

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »