< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sluneční radioastronomové z celého světa budou jednat v Praze
Pavel Suchan Vytisknout článek

Sluneční radioastronomové z celého světa budou jednat v Praze

Radioteleskopy ALMA Autor: ESO
Radioteleskopy ALMA
Autor: ESO
Na mezinárodní konferenci CESRA2013, pořádané Astronomickým ústavem AV ČR, se ve dnech 24. - 29. června v Praze sejde na 120 radioastronomů z Evropy, USA, Japonska, Číny, Ruska, Brazílie a dalších zemí. Budou diskutovat aktuální otázky sluneční astrofyziky a radiové astronomie zejména v perspektivě právě dokončovaných obřích radioastronomických přístrojů ALMA a LOFAR.

Tisková zpráva Astronomického ústav AV ČR ze dne 21. 6. 2013

ALMA (Atacama Large Millimeter Array) je projekt soustavy šesti desítek velmi přesných dvanáctimetrových antén pro příjem radiových vln milimetrových délek, rozkládajících se na ploše téměř 200 km2. Je budovaný společným úsilím Evropské jižní observatoře (ESO), americké National Radio Astronomy Observatory (NRAO) a japonské National Astronomical Observatories of Japan (NAOJ) v chilské poušti Atacama. Stane se klíčovým přístrojem astrofyzikálního výzkumu pro celou následující dekádu. Vedle objektů vzdáleného vesmíru, pro jejichž studium byl primárně navržen, se bude věnovat i výzkumu naší nejbližší hvězdy – Slunce.

Právě slunečnímu výzkumu s radioteleskopy ALMA je v současné době věnována vysoká pozornost. Dosavadní zkušenosti s tímto přístrojem totiž ukazují, že sledování Slunce bude vyplňovat značnou část denního pozorovacího času. Z důvodů zvýšeného zájmu vědecké komunity o sluneční pozorovací program bylo na anténách ALMA provedeno i několik nákladných úprav. Jde např. o zdrsnění ploch parabolických zrcadel, zabraňující přehřátí přijímače v jejich ohnisku nebo instalaci speciálních slunečních filtrů. Zvýšenou aktivitu v této oblasti dokládá i přislíbená účast Prof. de Grauuwa, donedávna generálního ředitele observatoře ALMA a dalších mezinárodních expertů na mikrovlnnou interferometrii na pražské konferenci CESRA.

Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově provozuje jeden ze sedmi uzlů Evropského střediska ALMA (European ALMA Regional Center – ARC). Tento uzel je v rámci světových ALMA center unikátní v tom, že se jako jediný specializuje na problematiku studia Slunce pomocí přístroje ALMA. Díky tomu hraje Astronomický ústav AV ČR v tomto vysoce aktuálním oboru výzkumu celosvětově koordinační roli. Jedním z hlavních témat konference CESRA a v jejím rámci pořádaného Solar ALMA Workshopu proto bude i důkladná příprava pilotních pozorování Slunce. Cílem této fáze je ověření kapacit observatoře ALMA v oblasti slunečního výzkumu a doladění technických detailů slunečního pozorovacího programu.

Odkazy:
[1] Konference CESRA2013
[2] Evropské ALMA středisko EU ARC
[3] Ondřejovský uzel ALMA EU ARC
[4] Fotografie ALMA
[5] Tisková zpráva (pdf)

Kontakty:
Doc. RNDr. Marian Karlický, DrSc.
vedoucí ALMA centra, Astronomický ústav AV ČR
Tel.: 323 620 356
E-mail: karlicky@asu.cas.cz

Mgr. Miroslav Bárta, PhD.
Sluneční oddělení, Astronomický ústav AV ČR
Tel.: 323 620 324, 605 172 451
E-mail: miroslav.barta@asu.cas.cz

Alice Chytrová (spojení na mobilní telefony apod.)
sekretářka Slunečního oddělení, Astronomický ústav AV ČR
Tel.: 323 620 146
E-mail: alchytr@asu.cas.cz




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Další články autora (360)

Štítky: Tisková zpráva, Astronomický ústav AV ČR, Alma, Slunce

36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »