Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Solar Orbiter se zaměří také na polární oblasti Slunce

Solar Orbiter se zaměří také na polární oblasti Slunce

Simulace sondy Solar Orbiter v blízkosti Slunce zkoumající jeho polární oblast
Autor: NASA/Goddard Space Flight Center/Joy Ng

Start mise Solar Orbiter je doslova za dveřmi (plánovaný je na 7. února pomocí rakety Atlas 5). Nově uveřejněné video Goddardova střediska NASA ukazuje všechny aspekty mise a připomíná, v čem je Solar Orbiter unikátní. V úvodu uvidíme samotnou raketu, která sondu vynese a pak už se zaměříme na její misi, která má za úkol mimo jiné prostudovat sluneční póly.

Solar Orbiter je společnou misí ESA a NASA, ale pro nás v Česku jde o mimořádně zajímavou sondu, protože je i s naším významným příspěvkem. Start 8. února v 5:15 SEČ z Mysu Canaveral má obstarat spolehlivá raketa Atlas V v konfiguraci 411 (= menší 4 metrový aerodynamický kryt, 1 urychlovací motor na pevné palivo a 1 motor na stupni Centaur). Došlo tedy k mírnému odkladu od dva dny oproti původnímu plánu. Důvodem byl drobný problém při přípravě rakety, která byla raději vrácena zpět na inspekci.

Magnetosféra Země. Snímek z animace Autor: NASA's Goddard Space Flight Center/Scientific Visualization Studio/Community-Coordinated Modeling C
Magnetosféra Země. Snímek z animace
Autor: NASA's Goddard Space Flight Center/Scientific Visualization Studio/Community-Coordinated Modeling C
Důležitým úkolem mise bude pohlédnout detailně na polární oblasti Slunce. Umožní jí to gravitační manévry pomocí Země a Venuše, protože sonda potřebuje zrychlit, aby se dostala do vnitřních oblastí Sluneční soustavy a navíc potřebuje vyletět mimo rovinu oběhu planet (tzv. ekliptiku), což je také energeticky náročné. Když se sonda přiblíží k planetě z vhodného směru, tak jí nejprve přitáhne, ale posléze zase zpomalí. Jenže když to učiníme ve směru letu planety kolem Slunce, tak sonda planetu okrade o část její energie (což samozřejmě planetu při její hmotnosti opravdu nijak netrápí). Výsledkem je gravitační urychlení a případně i změna směru letu sondy.

Polární oblasti Slunce byly v minulosti zkoumány jen velmi řídce. Vlastně víme jen o misi Ulysess, kterou vypustil raketoplán Discovery v říjnu 1990. Ta se nejprve vydala k Jupiteru, který ji „umístil“ na dráhu nad oběma póly Slunce. Sonda pracovala až do roku 2009, což bylo velmi výhodné pro zkoumání Slunce v období minima i maxima jeho aktivity. Tato sonda však zkoumala pouze plasma, tedy částice letící od Slunce a tedy nesnímala polární oblasti napřímo kamerou. Toto prvenství si má připsat právě chystaný Solar Orbiter.

Dráha sondy Solar Orbiter v průběhu času Autor: ESA/ATG medialab
Dráha sondy Solar Orbiter v průběhu času
Autor: ESA/ATG medialab

Jakmile bude sonda vypuštěna, měla by v rámci své základní sedmileté mise vystoupat až 24° nad rovinu rovníku Slunce, a pokud vše půjde dobře, její mise bude prodloužena nejméně o tři roky, kdy by mohla vystoupat až 33° nad sluneční rovník.

Vzhledem k tomu, že sonda se během své mise také dost přiblíží ke Slunci až do oblastí blíže, než obíhá Merkur, musí být její přístroje důkladně ochráněny před jeho žárem. O to se postará speciální štít z titanu s potahem z fosfátu vápníku, který odolá teplotám i kolem 500 °C, které zde budou panovat.

Závěrem připomeňme, že výzkum Slunce provádí od svého vypuštění v srpnu 2018 také americká Parker Solar Probe, která se bude více a více zanořovat do sluneční koróny. Nakonec se má dostat až na zhruba 6,5 mil. km od něj, což je jen necelých 5 jeho průměrů.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Novinka NASA k misi Solar Orbiter
[2] Solar Orbiter má zelenou
[3] Základní fakta o misi a přístroje na sondě Solar Orbiter
[4] Web ESA k misi Solar Orbiter



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Solar Orbiter


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »