Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Solarografie I – úvod

Solarografie I – úvod

Solarografie – Univerzita baleárských ostrovů v Palma de Mallorca ve Španělsku
Autor: Maciej Zapiór

Jak dlouhou expoziční dobu používáte při fotografování astronomického objektu? Pár sekund, minut, hodin...? Delší expoziční doba je obvykle použita k pozorování slabých objektů nebo k zachycení pohybu hvězd po obloze. Existuje metoda, ve které se používá jako běžná expozice šest měsíců nebo dokonce i rok. Noční obloha s takto dlouho vytvářeným snímkem samozřejmě zcela zmizí, a to co zůstane, je okolní krajina a pohyb Slunce po obloze (tedy jeho zdánlivá trajektorie ovlivněná příslušnou zeměpisnou šířkou).

Vytvořený snímek se nazývá solarografie a jeho tvorba je sice dlouhá, ale technicky nenáročná. K jeho vzniku je potřeba pouze plechovka a černobílý fotografický papír. Vzniklá fotografie zachycuje nejen dráhu naší nejbližší hvězdy, ale i počasí a překvapivě dokonce i barvy, které bychom na černobílém fotografickém papíru nečekali.

Samotná metoda není nijak inovativní, využívá principu dírkové komory, kterou ve fotografii využíváme již od počátku. Nicméně na její objevení jsme museli chvíli počkat. V roce 2000 začal unikátní projekt Solaris, který měli na svědomí tři muži Diego López Calvín, Sławomir Decyk a Paweł Kula. V rámci tohoto projektu sjednotili své poznatky a vytvořili techniku, která mísí umění a vědu. Celý projekt navazoval na předešlé experimenty s dlouhými expozicemi na fotocitlivé papíry, které provedli na konci 90. let v Polsku studenti Paweł Kula, Przemek Jesionek, Marek Noniewicz a Konrad Smoleński (pokusy i v 80. letech – Dominique Stroobant).

Solarografie - Skalnaté Pleso Observatory, Slovensko, expozice: 6 měsíců. THX: Astronomický ústav SAV Autor: Maciej Zapiór
Solarografie - Skalnaté Pleso Observatory, Slovensko, expozice: 6 měsíců. THX: Astronomický ústav SAV
Autor: Maciej Zapiór

Jak takový snímek vlastně vzniká? Z plechovky se vytvoří dírková komora a vloží se do ní  černobílý fotografický papír. Klíčem k této technice je povaha samotného fotografického papíru, který tmavne přímým světlem, aniž by jej bylo nutné vyvolávat a poskytuje tak nízkou citlivost nezbytnou pro dlouhé expozice. Trajektorie Slunce a obraz krajiny vytvoří negativ. Protože je papír po vyjmutí z plechovky dále fotocitlivý, je nutné ho okamžitě digitalizovat a zpracovat. Část procesu zahrnuje invertování barev, aby byl obraz pozitivní a obvykle zvýšení kontrastu. Tyto snímky se exponují, ať je krásně nebo úplně zataženo, což poskytuje mimo jiné i informaci o počasí v daném místě.

Autorem úvodního snímku je Maciej Zapiór z Astronomického ústavu v Ondřejově a zachycuje kromě dráhy Slunce i Univerzitu Baleárských ostrovů v Palma de Mallorca ve Španělsku. Každá čára odpovídá jednomu slunečnímu dnu.

Další snímky si můžete prohlédnout v galerii.

Sluneční sekce České astronomické společnosti letos vyhlašuje fotografickou soutěž solarografické fotografe. Více informací v dalším článku s názvem: Solarografie II – návod na výrobu, který by měl vyjít v příštím týdnu.




O autorovi

Martina Pavelková

Narodila se v roce 1990 v Chodově. Už od útlého věku se významným způsobem zasazovala do dění za Hvězdárně v Karlových Varech, kde později působila i jako vedoucí astronomických táborů. Od roku 2013 do roku 2017 byla zaměstnankyní Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, kde působila jako astronomka, popularizároka astronomie a jako odborná pracovnice. Od roku 2017 se věnuje především systematickému pozorování slunečních protuberancí a erupcí v Astronomickém ústavu AV v Ondřejově.

Štítky: Astrofotografie , Solarografie


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »