Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda Juno detekovala v atmosféře Jupitera zajímavé vlnění

Sonda Juno detekovala v atmosféře Jupitera zajímavé vlnění

Trojice vln zaznamenaná na snímku z kamery JunoCam pořízeném 2. 2. 2017
Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/JunoCam

Pozoruhodné struktury pohybujícího se vzduchu v atmosféře planety Jupiter, které vypadají podobně jako vlny, byly poprvé detekovány sondami NASA s názvem Voyager během jejich průletů kolem obří plynné planety v roce 1979. Kamera JunoCam na palubě sondy Juno kroužící v současné době kolem Jupitera rovněž pořizovala snímky atmosféry této obří planety. Na základě pořízených snímků astronomové odhalili sled atmosférických vln – vysoko čnících atmosférických struktur – které následují jedna za druhou a putují napříč planetou s největší koncentrací poblíž rovníku obří plynné planety Jupiter.

Na snímcích pořízených kamerou JunoCam lze rozlišit malé vzdálenosti mezi jednotlivými hřebeny vln v tomto sledu, jaké doposud nebyly pozorovány. To vědcům poskytuje drahocenné informace jak o dynamice atmosféry planety Jupiter, tak i o jejím uspořádání v oblastech nacházejících se pod těmito vlnami.

Kamera JunoCam zaznamenala mnohem zřetelnější sled vln než dřívější sondy následující po misi Voyager,“ říká Glenn Orton, vědecký pracovník mise Juno z NASA's Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně, Kalifornie. „Pozorovaná vlnění, která se skládala nejméně ze dvou a až několika desítek vln, mohou mít vzdálenosti mezi hřebeny menší než 65 kilometrů a větší než 1 200 kilometrů. Stín pozorovaných vln na jednom z obrázků nám umožnil odhadnout výšku jednotlivých vln přibližně na 10 kilometrů.“

Většina těchto vln byla pozorována v protáhlém sledu rozprostírajícím se ve směru východ-západ, s hřebeny vln, které byly kolmé k orientaci proudění. Jiné hřebeny vln byly značně skloněny a další řada vln sledovala šikmou nebo klikatící se stopu.

Vlny se mohou objevovat v blízkosti jiných atmosférických útvarů na Jupiteru – v blízkosti vírů nebo podél linií proudění – jiné nevykazují žádnou spojitost s blízkými atmosférickými projevy,“ říká Glenn Orton. „Některé sledy vln vypadají jako kdyby se sbližovaly, jiné zase vypadají jako by se překrývaly, snad se vyskytují ve dvou hladinách atmosféry. V jednom případě sled vln vypadal jako by vybíhal z centra bouře.“

Ačkoliv analýzy snímků stále ještě pokračují, většina vln je označována jako atmosférické gravitační vlny – jedná se o zvlnění nahoru a dolů, které vzniká v atmosféře nad něčím, co narušuje vzdušné proudění. Může se jednat o proudění kolem jiných útvarů nebo v důsledku některých jiných poruch, které kamera JunoCam nebyla schopná zaznamenat.

Kamera JunoCam je unikátním zařízením schopným přispívat k takovýmto objevům. Jedná se o barevnou kameru pro oblast viditelného světla, která nabízí širokoúhlý pohled k pořízení pozoruhodných snímků pólů planety Jupiter a její svrchní oblačnosti. To, jak dobře tyto „oči“ sondy Juno „vidí“, pomáhá poskytovat vědcům širší souvislosti v porovnání s údaji z jiných přístrojů na palubě sondy. Kamera JunoCam byla zařazena do vybavení především pro účely informování laické veřejnosti, přesto pořízené snímky slouží i astronomům pro vědecké účely.

Kosmická sonda Juno byla vypuštěna 5. 8. 2011 z kosmodromu Cape Canaveral na Floridě a na oběžnou dráhu kolem planety Jupiter byla navedena 4. 7. 2016. Do současnosti již absolvovala 16 vědeckých průletů nad planetou, zatím poslední průlet sonda absolvovala 29. 10. 2018. Během tohoto průletu přístroje zkoumaly podpovrchové oblasti zakrývané oblačností a studovaly polární záře ke zjištění jejich původu, a také strukturu atmosféry a magnetosféry.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] missionjuno.swri.edu
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vlnění v atmosféře, Sonda JUNO, Planeta Jupiter


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »