Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda Parker Solar Probe pozorovala kometu NEOWISE

Sonda Parker Solar Probe pozorovala kometu NEOWISE

Fotografie komety C/2020 F3 (NEOWISE) pořízená přístrojem WISPR na palubě sondy Parker Solar Probe dne 5. 7. 2020 krátce po jejím největším přiblížení ke Slunci
Autor: NASA/Johns Hopkins APL/Naval Research Lab/Parker Solar Probe/Brendan Gallagher

Sluneční sonda NASA s názvem Parker Solar Probe pořídila unikátní fotografie komety C/2020 F3 (NEOWISE) a jejích dvou ohonů. Kometa byla objevena 27. 3. 2020 v rámci mise NASA s názvem Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer (NEOWISE). Jádro komety má odhadovaný průměr asi 5 km a jeho povrch je pokryt tmavými částicemi.

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) se nejvíce přiblížila ke Slunci 3. 7. 2020 a zemskou dráhu překříží v polovině srpna na své cestě zpět do vnější části Sluneční soustavy. K Zemi se kometa přiblíží na vzdálenost 103 milióny kilometrů.

Fotografie v úvodu článku, ještě nezpracovaná, byla pořízena pomocí přístroje WISPR na palubě kosmické sondy Parker Solar Probe, což je přístroj, který pořizuje fotografie vnější sluneční atmosféry a slunečního větru ve viditelném světle. Citlivost přístroje WISPR je rovněž vhodná ke spatření jemných detailů v obdobných strukturách, jako je například kometární ohon.

Parker Solar Probe sbírala vědecká data až do 28. června při svém pátém průletu kolem Slunce, nicméně dostupnost dodatečného času umožnila pořídit tyto mimořádné snímky komety,“ jak se vyjádřili členové týmu kolem sondy Parker Solar Probe.

Ionizované plyny jsou unášeny slunečním větrem – což je konstantní proud zmagnetizované hmoty ze Slunce – čímž dochází k vytváření iontového ohonu, který směřuje přímým směrem pryč od Slunce.

Zpracovaná data z přístroje WISPR ukazují jemné detaily ve dvou ohonech komety C/2020 F3 (NEOWISE) Autor: NASA/Johns Hopkins APL/Naval Research Lab/Parker Solar Probe/Guillermo Stenborg
Zpracovaná data z přístroje WISPR ukazují jemné detaily ve dvou ohonech komety C/2020 F3 (NEOWISE)
Autor: NASA/Johns Hopkins APL/Naval Research Lab/Parker Solar Probe/Guillermo Stenborg
Nové fotografie ukazují, že C/2020 F3 (NEOWISE) má přinejmenším dva ohony. Hořejší ohon je iontový chvost tvořený plyny, které byly ionizovány v důsledku ztráty elektronů intenzivním zářením Slunce.

Dvojitý ohon komety NEOWISE je vidět mnohem zřetelněji na druhé fotografii rovněž pořízené přístrojem WISPR, která byla zpracována za účelem zvýšení kontrastu a odstranění přebytečné jasnosti z rozptýleného slunečního světla, čímž došlo k odhalení větších detailů v ohonech.

Spodní chvost, který vypadá jasný a rozptýlený, je prachový ohon komety C/2020 F3 (NEOWISE). Je vytvářen v případě, když prach uniká z povrchu jádra komety a táhne se za kometou na její dráze.

Snímky ze sondy Parker Solar Probe, jak se zdá, ukazují a odhalují mezeru v iontovém ohonu,“ říkají astronomové. „To může znamenat, že kometa C/2020 F3 (NEOWISE) má dva iontové ohony, navíc k tomu má prachový chvost. Nicméně potřebujeme získat další data a provést jejich analýzy, abychom tuto možnost potvrdili.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Solar Parker Probe, Kometa NEOWISE


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »