Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda Parker Solar Probe pozorovala kometu NEOWISE

Sonda Parker Solar Probe pozorovala kometu NEOWISE

Fotografie komety C/2020 F3 (NEOWISE) pořízená přístrojem WISPR na palubě sondy Parker Solar Probe dne 5. 7. 2020 krátce po jejím největším přiblížení ke Slunci
Autor: NASA/Johns Hopkins APL/Naval Research Lab/Parker Solar Probe/Brendan Gallagher

Sluneční sonda NASA s názvem Parker Solar Probe pořídila unikátní fotografie komety C/2020 F3 (NEOWISE) a jejích dvou ohonů. Kometa byla objevena 27. 3. 2020 v rámci mise NASA s názvem Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer (NEOWISE). Jádro komety má odhadovaný průměr asi 5 km a jeho povrch je pokryt tmavými částicemi.

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) se nejvíce přiblížila ke Slunci 3. 7. 2020 a zemskou dráhu překříží v polovině srpna na své cestě zpět do vnější části Sluneční soustavy. K Zemi se kometa přiblíží na vzdálenost 103 milióny kilometrů.

Fotografie v úvodu článku, ještě nezpracovaná, byla pořízena pomocí přístroje WISPR na palubě kosmické sondy Parker Solar Probe, což je přístroj, který pořizuje fotografie vnější sluneční atmosféry a slunečního větru ve viditelném světle. Citlivost přístroje WISPR je rovněž vhodná ke spatření jemných detailů v obdobných strukturách, jako je například kometární ohon.

Parker Solar Probe sbírala vědecká data až do 28. června při svém pátém průletu kolem Slunce, nicméně dostupnost dodatečného času umožnila pořídit tyto mimořádné snímky komety,“ jak se vyjádřili členové týmu kolem sondy Parker Solar Probe.

Ionizované plyny jsou unášeny slunečním větrem – což je konstantní proud zmagnetizované hmoty ze Slunce – čímž dochází k vytváření iontového ohonu, který směřuje přímým směrem pryč od Slunce.

Zpracovaná data z přístroje WISPR ukazují jemné detaily ve dvou ohonech komety C/2020 F3 (NEOWISE) Autor: NASA/Johns Hopkins APL/Naval Research Lab/Parker Solar Probe/Guillermo Stenborg
Zpracovaná data z přístroje WISPR ukazují jemné detaily ve dvou ohonech komety C/2020 F3 (NEOWISE)
Autor: NASA/Johns Hopkins APL/Naval Research Lab/Parker Solar Probe/Guillermo Stenborg
Nové fotografie ukazují, že C/2020 F3 (NEOWISE) má přinejmenším dva ohony. Hořejší ohon je iontový chvost tvořený plyny, které byly ionizovány v důsledku ztráty elektronů intenzivním zářením Slunce.

Dvojitý ohon komety NEOWISE je vidět mnohem zřetelněji na druhé fotografii rovněž pořízené přístrojem WISPR, která byla zpracována za účelem zvýšení kontrastu a odstranění přebytečné jasnosti z rozptýleného slunečního světla, čímž došlo k odhalení větších detailů v ohonech.

Spodní chvost, který vypadá jasný a rozptýlený, je prachový ohon komety C/2020 F3 (NEOWISE). Je vytvářen v případě, když prach uniká z povrchu jádra komety a táhne se za kometou na její dráze.

Snímky ze sondy Parker Solar Probe, jak se zdá, ukazují a odhalují mezeru v iontovém ohonu,“ říkají astronomové. „To může znamenat, že kometa C/2020 F3 (NEOWISE) má dva iontové ohony, navíc k tomu má prachový chvost. Nicméně potřebujeme získat další data a provést jejich analýzy, abychom tuto možnost potvrdili.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Solar Parker Probe, Kometa NEOWISE


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »