Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda Parker Solar Probe pozorovala kometu NEOWISE

Sonda Parker Solar Probe pozorovala kometu NEOWISE

Fotografie komety C/2020 F3 (NEOWISE) pořízená přístrojem WISPR na palubě sondy Parker Solar Probe dne 5. 7. 2020 krátce po jejím největším přiblížení ke Slunci
Autor: NASA/Johns Hopkins APL/Naval Research Lab/Parker Solar Probe/Brendan Gallagher

Sluneční sonda NASA s názvem Parker Solar Probe pořídila unikátní fotografie komety C/2020 F3 (NEOWISE) a jejích dvou ohonů. Kometa byla objevena 27. 3. 2020 v rámci mise NASA s názvem Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer (NEOWISE). Jádro komety má odhadovaný průměr asi 5 km a jeho povrch je pokryt tmavými částicemi.

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) se nejvíce přiblížila ke Slunci 3. 7. 2020 a zemskou dráhu překříží v polovině srpna na své cestě zpět do vnější části Sluneční soustavy. K Zemi se kometa přiblíží na vzdálenost 103 milióny kilometrů.

Fotografie v úvodu článku, ještě nezpracovaná, byla pořízena pomocí přístroje WISPR na palubě kosmické sondy Parker Solar Probe, což je přístroj, který pořizuje fotografie vnější sluneční atmosféry a slunečního větru ve viditelném světle. Citlivost přístroje WISPR je rovněž vhodná ke spatření jemných detailů v obdobných strukturách, jako je například kometární ohon.

Parker Solar Probe sbírala vědecká data až do 28. června při svém pátém průletu kolem Slunce, nicméně dostupnost dodatečného času umožnila pořídit tyto mimořádné snímky komety,“ jak se vyjádřili členové týmu kolem sondy Parker Solar Probe.

Ionizované plyny jsou unášeny slunečním větrem – což je konstantní proud zmagnetizované hmoty ze Slunce – čímž dochází k vytváření iontového ohonu, který směřuje přímým směrem pryč od Slunce.

Zpracovaná data z přístroje WISPR ukazují jemné detaily ve dvou ohonech komety C/2020 F3 (NEOWISE) Autor: NASA/Johns Hopkins APL/Naval Research Lab/Parker Solar Probe/Guillermo Stenborg
Zpracovaná data z přístroje WISPR ukazují jemné detaily ve dvou ohonech komety C/2020 F3 (NEOWISE)
Autor: NASA/Johns Hopkins APL/Naval Research Lab/Parker Solar Probe/Guillermo Stenborg
Nové fotografie ukazují, že C/2020 F3 (NEOWISE) má přinejmenším dva ohony. Hořejší ohon je iontový chvost tvořený plyny, které byly ionizovány v důsledku ztráty elektronů intenzivním zářením Slunce.

Dvojitý ohon komety NEOWISE je vidět mnohem zřetelněji na druhé fotografii rovněž pořízené přístrojem WISPR, která byla zpracována za účelem zvýšení kontrastu a odstranění přebytečné jasnosti z rozptýleného slunečního světla, čímž došlo k odhalení větších detailů v ohonech.

Spodní chvost, který vypadá jasný a rozptýlený, je prachový ohon komety C/2020 F3 (NEOWISE). Je vytvářen v případě, když prach uniká z povrchu jádra komety a táhne se za kometou na její dráze.

Snímky ze sondy Parker Solar Probe, jak se zdá, ukazují a odhalují mezeru v iontovém ohonu,“ říkají astronomové. „To může znamenat, že kometa C/2020 F3 (NEOWISE) má dva iontové ohony, navíc k tomu má prachový chvost. Nicméně potřebujeme získat další data a provést jejich analýzy, abychom tuto možnost potvrdili.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Solar Parker Probe, Kometa NEOWISE


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »