Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Spirit objevuje Kolumbijské kopce

Spirit objevuje Kolumbijské kopce

Po dlouhé cestě přes Gusevův kráter, terénní vozidlo Spirit přijelo koncem minulého měsíce na úpatí Kolumbijských kopců. Vědci věří, že tyto kopce jsou starší než rovina, která je obklopuje. Steve Squyres, vedoucí této mise, poskytl pro Astrobiology Magazine, exkluzivní rozhovor, ze kterého vybíráme pasáž o hledání cesty vzhůru na Kolumbijské kopce.

"Nemáme žádnou představu jak se tyto kopce vytvořily. Tyto jsou neuvěřitelně staré. Mohou mít jednoduchou geologii, ovšem může to být také právě naopak. Mohou být velmi komplexním útvarem. Problém je, že jsou pro nás velmi velké a nelze je celé prozkoumat.

Jsou příkré a mají nebezpečné svahy, jsou prostě obrovské pro vozidlo rozměrů jako je to naše. Nemáme s čím srovnávat. Není žádný manuál, který by říkal, že můžete jet tam a tam a pak udělat to a to. A tak se zatím chystáme jen se dívat do kopce a rozhlížet se kolem, abychom našli zajímavá místa, jako jsou například výchozy geologických vrstev a teprve pak se na ně zajet podívat.

Teď nás ale trápí jiná věc, kterou musíme mít neustále na paměti. Touto věcí je, že elektrické napájení vozidla je opravdu, ale opravdu na hraně funkčnosti. Na slunečních článcích je hodně prachu a navíc jsme pěkně daleko na jihu, když Slunce nám každý den utíká dál a dál k severu. Tím výkon článků dále klesá.

Steve Squyres
Na stavu elektrického napájení pak závisí, kudy se do kopců vydáme. Jestli vyrazíme k severu, bude to s napájením o hodně lepší. Jestli ale pojedeme k jihu, může to být o hodně horší. Také máme na výběr jak vyjet do kopce. Přímá cesta, to je 50 metrů vzhůru, bez starostí, žádný problém, ale kopec má svah směrem na jih.

Alternativně, máme možnost nepřímé cesty. Je 3x delší, ale kopec má svah obrácený k severu po celou dobu cesty. Možná, že bychom na tom, touto cestou byli lépe, protože to článkům přidá více slunečního svitu a tím i energie.

Tak vyřešení problému, jak se pustit do nějakého druhu útoku na kopce není jednoznačné. Nejlepší cesta jak jít na věc nemusí být zřejmá na první pohled.

Šplhal jsem do kopců a často jsem hledal vhodnou cestu. Mnoho těchto aspektů je mě důvěrně známých. Chceme najít svah, který není nad naše schopnosti. Ale nikdy před tím jsem si při tom nemusel dělat starosti s nakloněním slunečních článků směrem ke Slunci. Je to opravdu zajímavé cvičení."

Zdroj: Astrobiology Magazine
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »