Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Splněno! Rosetta přistála na kometě a ukončila tak svou misi
Marek Biely Vytisknout článek

Splněno! Rosetta přistála na kometě a ukončila tak svou misi

Detailní snímek komety 67P/Churyumov-Gerasimenko z klesající sondy Rosetta
Autor: ESA

Mise je u konce. Sonda Rosetta 30. září 2016 okolo 12:40 SELČ dosedla na kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko a nadobro tím přerušila své spojení se Zemí. I svůj poslední úkol tedy zvládla úspěšně.

Rosetta se dostala do vesmíru již v roce 2004. Na své cestě ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko nejprve zkoumala dvě planetky hlavního pásu asteroidů. Poté byla na několik let přepnuta do fáze hibernace, aby pošetřila systémy a upravila dráhové parametry ve spojitosti s těmi od komety. Už na začátku roku 2014 se však opět probudila a v létě toho samého roku se usadila na oběžné dráze komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Tu podrobila fotografickému i vědeckému výzkumu, jenž byl nakonec podpořený i vypuštěním modulu Philae na povrch komety. Lander ovšem nepřistál příliš šťastně, dostal se do skalnaté oblasti s nedostatkem slunečního svitu a směrem k Rosettě vysílal jen ojedinělé signály, které počátkem července 2015 nadobro utichly. Zdálo se, že modul je definitivně ztracený, sonda jej ale na začátku letošního září nalezla (samozřejmě v nefunkčním stavu).

Co nezvládl modul Philae, zvládla sonda Rosetta samotná. Pořídila obrovské množství velmi kvalitních fotografií a zjistila, že se na kometě nachází kyslík a glycin, tedy látky důležité k životu. A navíc, jak už bylo zmíněno, našla i ztracený lander...

Dnes ale došlo k nevyhnutelnému. Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko se vzdaluje od Slunce a i z naší perspektivy se dostává do nevýhodné pozice na obloze. Se sondou bychom tak dříve nebo později ztratili spojení a protože nebyla konstruována na to, aby vydržela až do dalšího návratu komety v roce 2021, spojení bychom už nikdy nedokázali obnovit. Proto bylo nejrozumnějším řešením přistání na kometě.

A jak vědci avizovali, tak se taky stalo. Dnes kolem 12:40 SELČ dosedla Rosetta rychlostí pouhých 50 cm/s na povrch komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Stalo se tak pouhé 2 km od místa přistání modulu Philae. Signál z míst, kde se nyní kometa nachází, k nám letí asi 40 minut. Vyšlo to takřka přesně - ve 13:19 SELČ bylo zaznamenané přerušení signálu, což znamenalo jediné. Mise byla ukončena. Velmi, velmi úspěšná mise, jež se zapíše do historie lidstva.

Pro nás to ale definitivní konec ještě neznamená. Ač sonda v současnosti už žádná data nesbírá, v předchozích měsících a letech jich nasbírala tolik, že se nedají zpracovat tak rychlým způsobem. Vědci tedy odhadují, že o kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko budeme díky sondě Rosetta zjišťovat nové informace ještě asi 2 roky.

V poslední řadě se ještě hodí zmínit i samotnou kometu. Její návraty nám totiž budou sondu Rosetta s modulem Philae intenzivně připomínat. A ne ledajakým způsobem. Už ten příští, v roce 2021, má být velice příznivý. Kometa při něm dosáhne jasnosti až 8 mag a bude tak viditelná i obyčejnými triedry. Máme se tedy ještě na co těšit.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] The Guardian

Převzato: Společnost pro Meziplanetární hmotu



O autorovi

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz, kommet.cz a astrotech.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: 67p, Modul Philae, Kometa Churyumov-Gerasimenko, Rosetta


7. vesmírný týden 2019

7. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 11. 2. do 17. 2. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars a Uran, ráno Jupiter, Venuše a Saturn. Pomalu se večer vynoří i Merkur. Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto) trochu připomíná 46P z před dvou měsíců. Ultima Thule asi není tak kulatá, jak se myslelo. InSight dokončila instalaci seismometru. ExoMars 2020 bude mít jméno Rosalind. Před 455 lety se narodil Galileo Galilei.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vzdálený vesmír v souhvězdí Kefea

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2019 obdržel snímek „Vzdálený vesmír v souhvězdí Kefea“, jehož autorem je Evžen Brunner   Vítězný snímek měsíce ledna 2019 soutěže Česká astrofotografie měsíce, která probíhá pod patronací České astronomické společnosti, je snímek

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 123P/West-Hartley

Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Jasno, Měsíc mezi první čtvrtí a úplňkem.

Další informace »