Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Spŕška komét na Slnko

Spŕška komét na Slnko

Zánik jasnej kométy 12.3.
Zánik jasnej kométy 12.3.
Znovu, tento rok už tretí krát, môžeme sledovať zánik kométy nad slnečným povrchom. Na snímkach zo sondy SOHO (LASCO C3) sa jasná kométa objavila 11. 3. 2010 okolo 9. hodiny a zo snímkov zmizla 12. 3. 2010 okolo 22:30.

Aj táto kométa, tak ako dve predchádzajúce v tomto roku a mnoho iných predtým, sa vyparila pri svojom blízkom prelete.

Aktuálny snímok zo sondy nájdete tu.

Animácia spred zániku (LASCO C3) tu a samotný zánik (LASCO C2) tu.

Jasný bod na snímku je planéta Merkúr.

Ak sa pozorne zadívate na snímky, môžete zbadať, že zánik jasnej kométy predchádzal zánik slabšej, ktorá sa pohybovala po tej istej dráhe. Dokonca aj po zániku jasnejšej kométy sa na snímke objavil ďalší fragment, ktorý bol dokonca dvojitý.

Kométa SOHO 11.3.2010
Kométa SOHO 11.3.2010
Kométa patrí do skupiny takzvaných Kreutzových komét. V 19. storočí ich skúmal nemecký astronóm Heinrich Kreutz, ktorý došiel k záveru, že všetky tieto kométy sú pozostatkami obrej kométy pozorovanej 372 rokov pred Kristom. V roku 1100 sa rozpadla na dve časti (podľa Briana Marsdena), ktoré sa potom ďalej štiepili. Väčšina z nich je príliš slabá, aby boli pozorovateľné, avšak vďaka sonde SOHO bolo možné pozorovať už niekoľko desiatok z nich.

Jedná sa o kométy, ktorých perihélium leží v menšej vzdialenosti od Slnka ako 0.1 AU (15 miliónov kilometrov). Ak je vzdialenosť ešte menšia, je takmer isté, že kométa priblíženie k Slnku neprežije, pretože ľadovo-prachové jadro sa nad slnečným povrchom vyparí. K fyzickej zrážke dôjsť nemôže, pretože Slnko nemá pevný povrch. Rozhodne tak pri "zrážke" nedôjde k niečomu, čo by ovplyvnilo bežný život našej materskej hviezdy či dokonca nás pozemšťanov. Kometárne jadrá majú v priemere len niekoľko desiatok kilometrov, čo je v porovnaní so Slnkom ako porovnávanie zrnka piesku s automobilom.

Související články:
[1] Kometa nejspíš vrazí do Slunce (článek z 3. ledna 2010, autor Petr Horálek)
[2] Kometa se nad Sluncem efektně vypařila (článek z 3. ledna 2010, autor Petr Horálek)
[3] Nad slnečným povrchom sa vyparila ďalšia kométa (článek z 22. ledna 2010, autor Jaroslav Merc)




O autorovi



38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše 6:05 ráno 19 9.2025

Měsíc a Venuše 6:05 ráno 19.9.2025

Další informace »