Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Spŕška komét na Slnko

Spŕška komét na Slnko

Zánik jasnej kométy 12.3.
Zánik jasnej kométy 12.3.
Znovu, tento rok už tretí krát, môžeme sledovať zánik kométy nad slnečným povrchom. Na snímkach zo sondy SOHO (LASCO C3) sa jasná kométa objavila 11. 3. 2010 okolo 9. hodiny a zo snímkov zmizla 12. 3. 2010 okolo 22:30.

Aj táto kométa, tak ako dve predchádzajúce v tomto roku a mnoho iných predtým, sa vyparila pri svojom blízkom prelete.

Aktuálny snímok zo sondy nájdete tu.

Animácia spred zániku (LASCO C3) tu a samotný zánik (LASCO C2) tu.

Jasný bod na snímku je planéta Merkúr.

Ak sa pozorne zadívate na snímky, môžete zbadať, že zánik jasnej kométy predchádzal zánik slabšej, ktorá sa pohybovala po tej istej dráhe. Dokonca aj po zániku jasnejšej kométy sa na snímke objavil ďalší fragment, ktorý bol dokonca dvojitý.

Kométa SOHO 11.3.2010
Kométa SOHO 11.3.2010
Kométa patrí do skupiny takzvaných Kreutzových komét. V 19. storočí ich skúmal nemecký astronóm Heinrich Kreutz, ktorý došiel k záveru, že všetky tieto kométy sú pozostatkami obrej kométy pozorovanej 372 rokov pred Kristom. V roku 1100 sa rozpadla na dve časti (podľa Briana Marsdena), ktoré sa potom ďalej štiepili. Väčšina z nich je príliš slabá, aby boli pozorovateľné, avšak vďaka sonde SOHO bolo možné pozorovať už niekoľko desiatok z nich.

Jedná sa o kométy, ktorých perihélium leží v menšej vzdialenosti od Slnka ako 0.1 AU (15 miliónov kilometrov). Ak je vzdialenosť ešte menšia, je takmer isté, že kométa priblíženie k Slnku neprežije, pretože ľadovo-prachové jadro sa nad slnečným povrchom vyparí. K fyzickej zrážke dôjsť nemôže, pretože Slnko nemá pevný povrch. Rozhodne tak pri "zrážke" nedôjde k niečomu, čo by ovplyvnilo bežný život našej materskej hviezdy či dokonca nás pozemšťanov. Kometárne jadrá majú v priemere len niekoľko desiatok kilometrov, čo je v porovnaní so Slnkom ako porovnávanie zrnka piesku s automobilom.

Související články:
[1] Kometa nejspíš vrazí do Slunce (článek z 3. ledna 2010, autor Petr Horálek)
[2] Kometa se nad Sluncem efektně vypařila (článek z 3. ledna 2010, autor Petr Horálek)
[3] Nad slnečným povrchom sa vyparila ďalšia kométa (článek z 22. ledna 2010, autor Jaroslav Merc)




O autorovi



3. vesmírný týden 2020

3. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 1. do 19. 1. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer září jasná planeta Venuše, vidět lze i Neptun a Uran. Ráno je vidět Mars. Merkur a Saturn jsou úhlově blízko Slunci. Kometu C/2017 T2 můžeme opět pozorovat na večerní obloze. Na úspěchy raket Falcon 9 a CZ-3B by v tomto týdnu určitě chtělo navázat několik dalších. Uběhlo 15 let od přistání pouzdra Huygens na Titanu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Glaxie pod Galaxií

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2019 obdržel snímek „Galaxie pod Galaxií“, jehož autorem je Roman Ponča   „Galaxie pod Galaxií“, není to tak trochu podivný název vítězného snímku prosincového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce? Možná, snad, … ale je

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2017 T2 (PANSTARRS)

Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Nacházela se téměř v zenitu v souhvězdí Persea. Atmosférické podmínky byly podprůměrné.

Další informace »