Kometa SOHO 2010 krátce před rozpadem.Nálet komety, který jsme mohli do odpoledních hodin 3. ledna 2010 sledovat pomocí družice SOHO, skončil efektním vypařením tělesa vysoko nad slunečním povrchem. Sluneční vítr kometární jádro doslova rozprášil. Podle snímků SOHO (z kamery LASCO C2) došlo k jeho destrukci kolem 13. hodiny středoevropského času.
Tato sebevražedná kometa je pravděpodobně členem Kreutzovy rodiny komet. Tento zvláštní druh komet, které mají perihel (nejbližší bod své dráhy ke Slunci) ve vzdálenoti od Slunce menší než 3 milióny kilometrů, zkoumal v 19. století německý astronom Heinrich Kreutz. Ten došel k závěru, že všechny tyto komety jsou fragmetny obří komety pozorované 372 let před Kristem. Ta se podle Briena Marsdena kolem roku 1100 rozpadla na dvě části, které se dále štěpily. Díky družici SOHO bylo možné spatřit již několik desítek těchto úlomků. Většina z nich je příliš malá na to, aby byla vidět. Dnešní fragment je velká výjimka.
Na kometu upozornil 2. ledna australský amatérský astronom Alan Watson. Z posledních snímků kamery LASCO C2 vznikla krásná animace, která ukazuje postupné přibližování komety ke slunečnímu povrchu, její vypaření a odsun zbytkového chvostu komety slunečním větrem pryč od povrchu Slunce. Animaci si můžete prohlédnout ZDE.
Podle propočtů některých astronomů by se měla do 10 let objevit velká kometa z Kreutzovy skupiny, která by měla svůj průlet kolem Slunce dokonce i přežít a být pozorovatelná několik dní na obloze pouhýma očima. Nechme se překvapit.
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 9. do 5. 10. 2025. Měsíc se dostává na večerní obloze do první čtvrti a dorůstá k úplňku. Dobrá viditelnost planety Saturn spadá už více do první poloviny noci. Ostatní planety, kromě merkuru s Marsem jsou vidět nejlépe ráno. A přidala se k nim i ranní kometa C/2025 A6 (Lemmon). Aktivita Slunce je nízká, skvrny menší, přesto se objevují středně silné erupce. Zajímavá kometa C/2025 A6 (Lemmon) zjasňuje na ranní obloze. Kosmická loď Dragon otestovala schopnost zvyšovat dráhu stanice ISS. Před 100 lety se narodil český astronom Zdeněk Švestka.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2025 obdržel snímek „Bolid nad školou“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Pecka
Podíváme-li se v noci na jasnou oblohu, zaujmou nás samozřejmě zejména jasné objekty, tedy například Měsíc, pokud je tedy nad obzorem, nebo jasné planety. Ovšem i hvězdy a