Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Statistika objevů jasnějších komet

Statistika objevů jasnějších komet

Kometa C/2023 P1 (Nishimura) na snímcích z českého robotického dalekohledu FRAM, který je umístěný na ostrově La Palma v rámci projektu CTA.
Autor: FZU, Martin Mašek

Máte představu, jaká je pravděpodobnost, že zachytíte novou kometu pomocí svého fotoaparátu s teleobjektivem? Nejlépe někdy za soumraku a třeba budete i první, kdo ji takto objeví? Zkusme se na to podívat statistikou komet, které byly při objevu jasnější než 15 mag za posledních 10 let (nepočítaje komety z koronografů sond SOHO a STEREO).

Každý rok je objeveno několik desítek komet (obvykle 50 až 80), přičemž naprostá většina těchto objevů připadá na velké robotické přehlídky, které jsou zaměřené především na hledání potenciálně nebezpečných blízkozemních planetek. Většina těchto komet je v době objevu velmi slabá, s jasností obvykle mezi 18. a 22. hvězdnou velikostí. Čas od času se však podaří objevit i výrazně jasnější kometu, kterou lze pozorovat i menšími přístroji.

Za posledních deset let bylo zaznamenáno 27 komet, které byly při svém objevu jasnější než 15 mag. To odpovídá průměrně zhruba dvěma až třem kometám ročně, objeveným při relativně vysoké jasnosti. Hranice 15 mag byla zvolena proto, že komety této jasnosti jsou již objevitelné i běžným teleobjektivem s DSLR nebo CMOS kamerou.
 
Statistika sice ukazuje, že ročně jde v průměru o 2,7 komety, ale jde pouze o průměr, který nemusí být vždy zcela vypovídající. Někdy se stane, že v daném roce nebyla objevena žádná kometa při objevu jasnější než 15 mag (například v letech 2019 a 2022), zatímco jindy jich bylo nalezeno hned několik – třeba až pět. A někdy pouze jedna.

V letošním roce šlo o komety tři – C/2025 F2 (SWAN), C/2025 R2 (SWAN) a C/2025 T1 (ATLAS). Ty poslední vedly k myšlence podívat se, jak si tato statistika vede aktuálně, abychom se mohli podívat, s jakou četností a kde na obloze (v jaké úhlové vzdálenosti od Slunce – elongaci) se dají takové komety případně nalézt.

Do tabulky jsou přidány jednak elongace při objevu, dále poznámka, jestli šlo o ranní (M – morning) nebo večerní (E – evening) oblohu. A pak zde máme i úhlovou rychlost, jakou se kometa v době objevu pohybovala po obloze. Na tom se dá vidět, jestli by bylo možné během pár desítek minut zjistit pohyb tělesa, resp. zda by taková kometa byla detekovatelná automaticky programem Tycho-tracker při použití teleobjektivu s nižším úhlovým rozlišením, např. přes běžné 135mm, nebo 200mm objektivy.

Statistika nově objevených komet jasnějších 15 mag v letech 2015–2025 Autor: Martin Mašek
Statistika nově objevených komet jasnějších 15 mag v letech 2015–2025
Autor: Martin Mašek

Průměrná elongace od Slunce vychází na 48°, ale hodnoty vykazují značný rozptyl – od 20° do 132°. Většina komet byla objevena při elongaci menší než 50°. Samotná průměrná hodnota však není příliš vypovídající; vhodnější je uvést četnost v jednotlivých intervalech úhlové vzdálenosti od Slunce.
V elongaci do 30° bylo v letech 2015–2025 objeveno 6 komet jasnějších než 15 mag; v elongaci 31–40° dalších 6 komet; v rozmezí 41–50° 4 komety; při elongaci 51–60° 7 komet a v elongaci nad 60° pak 4 komety, které měly v době objevu jasnost vyšší než 15 mag.

Je tam patrná převaha nových komet na ranní obloze – vychází to tak, že dvě třetiny byly nalezeny ráno, zbylá jedna třetina pak na večerní obloze. Průměrná úhlová rychlost vychází na 2,8"/min. Takto rychlý pohyb by měl být během zhruba 30minutového intervalu mezi snímky dostatečný i k detekci pohybu přes 135mm teleobjektiv.

Samozřejmě najdeme tam i výjimky. Např. C/2018 Y1 (Iwamoto) měla úhlovou rychlost
při objevu velmi malou, jen 0,1"/minutu. Což je docela obtížné na detekci pohybu tělesa za krátký časový úsek, např. během 30 minut na svítající obloze. Ale pan Iwamoto (ale i pan Nishimura) hledají nové komety tím způsobem, že nesledují pohyb tělesa na sérii snímků, ale prohlížejí pořízené snímky a všímají si, zda tam nějaký mlhavý obláček náhodou nepřebývá oproti archivním snímkům. Každopádně taková ruční vizuální inspekce pořízených snímků je časově mnohem náročnější než snímky svěřit softwaru, který se snaží automaticky detekovat pohyb těles Sluneční soustavy vůči hvězdám. Až na tuto jednu výjimku u komety C/2018 Y1 se všechny komety pohybovaly úhlovou rychlostí nad 1"/min.

Zajímavá je také průměrná jasnost zmíněných komet v době jejich objevu, která činí 11,6 mag. Tento průměr však není příliš vypovídající, protože jednotlivé komety vykazují značný rozptyl jasností – od 8 až po 15 mag. Podstatnější než samotný průměr je spíše rozložení četnosti. V letech 2015–2025 bylo objeveno osm komet s jasností 8–10 mag, deset komet s jasností 10 –12 mag, čtyři komety s jasností 12 –14 mag a pět komet v rozmezí 14–15 mag.

Zajímavé je, že jasnější komety (do 12. hvězdné velikosti) převažují nad těmi slabšími..

Podle všeho se tedy stále vyplatí alespoň občas pátrat – a to jak ráno nad východním, tak i večer nad západním obzorem. Stačí snímat (nebo vizuálně prohlížet) část oblohy zhruba 5–30° nad obzorem okolo začátku nebo konce astronomické noci a doufat, že se tam náhodou objeví něco nového.

Kometa C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto) vyfotografovaná 11. listopadu 2018, jen pár dní po jejím objevu, ta se na snímku jeví jako zelený mlhavý flíček. Přes dalekohled Celestron ED80/600 s reduktorem Vixen 0,67× Canonem 30D, expozice 16×60 sekund, sever je na snímku vlevo. Kometa byla objevena vizuálně 7. listopadu 2018 Donaldem Machholzem z USA a fotograficky japonskými amatéry S. Fujikawou a M. Iwamotem. Autor: Martin Gembec
Kometa C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto) vyfotografovaná 11. listopadu 2018, jen pár dní po jejím objevu, ta se na snímku jeví jako zelený mlhavý flíček. Přes dalekohled Celestron ED80/600 s reduktorem Vixen 0,67× Canonem 30D, expozice 16×60 sekund, sever je na snímku vlevo. Kometa byla objevena vizuálně 7. listopadu 2018 Donaldem Machholzem z USA a fotograficky japonskými amatéry S. Fujikawou a M. Iwamotem.
Autor: Martin Gembec

Poznámka redakce

Autor článku je objevitelem komety C/2024 Y1 (Mašek), kterou nalezl výše popsanou metodou snímání vybraných polí oblohy pomocí robotických dalekohledů FRAM Fyzikálního ústavu AV ČR. Na snímcích pořízených o Vánocích 2024 si pomocí programu Tycho-tracker všiml nového, dosud neznámého objektu. Ten byl následně potvrzen jako první česká kometa po téměř čtvrt století – předchozí objev české komety pochází z roku 2000, kdy Miloš Tichý z Kleti objevil periodickou kometu 196P/Tichý.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Web Společnosti pro meziplanetární hmotu ČAS
[2] Catalogue of comet discoveries
[3] Comet discoverers & Comet discoveries



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Swan, Kometa Iwamoto, C/2024 Y1 (Mašek), Martin Mašek, Machholz, Nishimura, Amatérské komety, Kometa , Různé komety


44. vesmírný týden 2025

44. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 10. do 2. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) nám dělá radost nízko na večerní obloze, pokud se vůbec vyjasní. O něco výše je trochu slabší kometa C/2025 R2 (SWAN). Obě jsou krásné ve větším dalekohledu. Dozvěděli jsme se, kterých 13 experimentů mise Aleše Svobody na ISS podpoří ESA. Japonská zásobovací loď HTV-X je na cestě k ISS. Mezinárodní vesmírná stanice je trvale obydlena již 25 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 na Zemplíne

Nikon d500, 50mm

Další informace »