Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Topografická mapa Titanu ukazuje plochý terén

Topografická mapa Titanu ukazuje plochý terén

Topografická mapa Titanu Autor: NASA/JPL-Caltech/ASI/JHUAPL/Cornell/Weizmann
Topografická mapa Titanu
Autor: NASA/JPL-Caltech/ASI/JHUAPL/Cornell/Weizmann
S průměrem 5 150 kilometrů je Titan nejen největším měsícem planety Saturn, ale má i větší průměr než planeta Merkur či Pluto. Naneštěstí atmosféra Titanu je mnohem hustější než atmosféra Země. Obsahuje mj. oranžovou mlhu, která před námi zahaluje celý jeho povrch. Kosmická sonda Cassini, která již od roku 2004 krouží kolem Saturnu, prováděla mj. měření výšky pohoří a hloubek údolí na povrchu Titanu. Na základě těchto měření byla zhotovena první globální topografická mapa tohoto vzdáleného tělesa.

Na publikovaném obrázku je sever nahoře a jih dole. Červená a oranžová barva představuje nejvyšší útvary na povrchu Titanu (hory a pohoří), modrá a zelená naopak ty nejnižší oblasti (údolí a prohlubně). Zatímco nejvyšší hory na Zemi dosahují výšky téměř 9 kilometrů nad úrovní mořské hladiny, výškové rozdíly na Titanu jsou podstatně menší. Nejvyšší „pohoří“ na Titanu dosahují výšky pouhého půl kilometru nad průměrnou hodnotou. Nejhlubší údolí se nacházejí maximálně 1,7 kilometru pod „nulovým“ průměrem. Je to možná proto, že kůra Titanu není dostatečně mocná, aby mohla podpírat vysoká pohoří, nebo proto, že hustá atmosféra produkuje silné deště, při nichž prší metan, čímž dochází k rychlé erozi povrchu měsíce.

Autoři článku na sciencemag.org uvádějí, že pokud by byly na povrchu měsíce Titan vhodné podmínky pro člověka (a nebyl by od nás tak daleko), bylo by možné na něm provozovat zcela nenáročnou turistiku a cykloturistiku. Žádný ráj pro horolezce.

Topografie polárních oblastí Titanu

Topografická mapa Titanu Autor: NASA/JPL-Caltech/ASI/JHUAPL/Cornell/Weizmann
Topografická mapa Titanu
Autor: NASA/JPL-Caltech/ASI/JHUAPL/Cornell/Weizmann
Tyto mapy polárních oblastí Titanu ukazují výsledky prvního komplexního topografického mapování Saturnova měsíce Titan, a to na základě dat, která poskytla sonda NASA s názvem Cassini. K vytvoření těchto map vědci použili radarové snímky povrchu Titanu, do kterých zakreslili křivky výškových profilů. Topografické mapy ve spodní části obrázku ukazují polární oblasti (okolí severního pólu je vlevo, okolí jižního pólu je vpravo) ve stereografické projekci. Horní mapy představují dvojrozměrná data znázorněná zlatou a černou barvou, do kterých byly vloženy výškové profily. Zlatá barva představuje pevný povrch Titanu, černou barvou je znázorněn výskyt jezer a moří zaplněných kapalným metanem a etanem. Spodní obrázky jsou z nové topografické mapy, kde jednotlivé čáry (vrstevnice) představují výškové profily v odstupu 200 metrů.

Radar na palubě sondy Cassini se skládá ze tří částí, kterými jsou radar se syntetickou aperturou (rozlišení 0,35 až 1,7 km), výškoměr (horizontální rozlišení 24 až 27 km, vertikální rozlišení 90 až 150 m) a radiometr (rozlišení 7 až 310 km).

Celková topografická mapa Titanu

Topografická mapa Titanu Autor: NASA/JPL-Caltech/ASI/JHUAPL/Cornell/Weizmann
Topografická mapa Titanu
Autor: NASA/JPL-Caltech/ASI/JHUAPL/Cornell/Weizmann
Na dalším obrázku je topografická mapa obou polokoulí Titanu. Radarové snímky, pořízené palubním radarem sondy Cassini, zachycují více než polovinu povrchu měsíce Titan. Do těchto „zlatých“ oblastí studovaných prostřednictvím radaru jsou zasazeny úzké barevné proužky, které představují oblasti, kde byly získány informace o výškovém profilu terénu. Tato data jsou položena přes modré odstíny celkové mapy, zhotovené na základě mapování v oboru infračerveného záření pomocí přístroje VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer), který je součástí vybavení sondy Cassini.

Na spodním panelu je znázorněna nová topografická mapa s vyznačenými liniemi (vrstevnicemi) vzdálenými výškově v odstupu 200 metrů. Pozoruhodně nápadné jsou prohlubně v okolí jižního pólu a čtvero pohoří. Tmavá oblast mezi 50. až 65. stupněm jižní šířky a 0. až 60. stupněm východní délky odpovídá hlavní depresi na Titanu.

Mapa byla zpracována podle radarových dat a údajů z přístroje VIMS získaných v období let 2004 až 2011.

Zdroj: saturn.jpl.nasa a news.sciencemag.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Topografická mapa, Titan, Sonda Cassini


50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Využil jsem další jasnou toskánskou noc a kochal se kometou 46P Wirtanen, která se pomalu přibližuje k Plejádám. Složenina 20 snímků z Fuji X-Pro2 + Fujinon XF 23/f1.4. Každý jednotlivý snímek clona 2.2, expozice 30 sekund, ISO 6400. Montáž iOptron SkyTracker. Složeno v programu StarryLandscapeStacker, doladělo v Affinity Photo.

Další informace »