Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Úžasná spolupráce při výzkumu slunečních erupcí

Úžasná spolupráce při výzkumu slunečních erupcí

Filament sluneční protuberance a srovnání se Zemí
Autor: NASA/GSFC/SDO

Když umí kosmické agentury spolupracovat, mohou dokázat velké věci. Tohle tvrzení se opět potvrdilo při unikátním měření, do kterého se zapojilo rovnou deset sond, které provozují Spojené státy a Evropa. Ještě zajímavější je, že získaná měření pokrývají prakticky celou Sluneční soustavu – první „na ráně“ byla evropská sonda Venus Express u Venuše a posledním průzkumníkem byl americký Voyager 2 ve vnějších oblastech našeho solárního systému. Všech deset sond pocítilo vliv sluneční erupce, která se prohnala Sluneční soustavou.

Byl rok 2014 a odborníci zodpovědní za provoz evropské sondy Mars Express se těšili na výzkum vlivu komety Siding Spring, která měla proletět 19. října onoho roku kolem Marsu. Místo toho se jim ale podařilo sledovat stopy sluneční bouře. To sice zkomplikovalo analýzu údajů spojených s projevy samotné komety a její interakce s atmosférou Marsu, ale všechno zlé je pro něco dobré. Právě tato událost byla spouštěčem dosud největší mezinárodní snahy o sledování výronu koronální hmoty (CME) – od Slunce až do vnějších částí naší soustavy.

Zemi tento výron nezasáhl, ale mnoho sond poblíž Země, které studují Slunce (evropská Proba-2, evropsko/americká SOHO nebo americká SDO) pozorovaly o několik dní dříve – 14. října – velkou sluneční erupci. Americká Stereo-A nejenže zachytila snímky erupce z druhé strany Slunce, ale kromě toho sbírala informace přímo v místě, kudy výron plazmatu procházel.

S přispěním náhody ležely v dráze výronu koronární hmoty planety, kolem kterých obíhají evropské a americké sondy. Jednoznačné potvrzení této události poskytly přístroje na třech sondách u Marsu – Mars Express, MAVEN a Mars Odyssey, přičemž svá měření přidal i rover Curiosity. Činila se i sonda Rosetta u komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko a sonda Cassini u Saturnu.

Venus Express Autor: ESA
Venus Express
Autor: ESA
Lehké náznaky zaznamenala i sonda New Horizons, která se v té době blížila k trpasličí planetě Pluto a něco naměřil i Voyager 2. Je ale potřeba říct, že v takto velké vzdálenosti už musíme počítat i s možností, že vlivy erupce zanikly v šumu okolního slunečního větru. „Rychlost výronů koronární hmoty ve velkých vzdálenostech od Slunce zatím není dobře prozkoumána, což platí především pro vnější oblasti Sluneční soustavy,“ vysvětluje Olivier Witasse, který vedl celou studii.

„Díky preciznímu načasování mnoha měření na různých místech můžeme mnohem lépe pochopit celý proces. Získaná data pak pomohou ke zpřesnění našich počítačových modelů,“ dodal Witasse. Měření nám prozradila mnoho informací o rychlosti a směru CME, který se šířil v úhlu 116°. Sondy Venus Express a Stereo-A zasáhl z východní strany a sondy u Marsu a u komety 67P ze strany západní.

Mars Express Autor: ESA
Mars Express
Autor: ESA
Z úvodní rychlosti odhadované okolo 1000 km/s u Slunce materiál stále zpomaloval. Tři dny po erupci už Mars Express zaznamenal rychlost „jen“ 647 km/s a pět dní po erupci zaznamenaly přístroje na Rosettě rychlost 550 km/s. Následně se pokles rychlosti zpomalil – měsíc po erupci zaznamenala sonda Cassini rychlost kolem 500 km/s a u New Horizons to bylo 450 km/s.

Měření navíc odhalila některé procesy, které probíhají ve výronu koronální hmoty – především v jeho magnetické struktuře. Jejich vlivy pociťovaly různé sondy ještě několik dní. Tato data pomohou lépe nahlédnout do problematiky kosmického počasí a jeho vlivu na různé planety. Projevy CME byly na různých sondách prakticky totožné – po původním šoku přišlo zesílení magnetického pole a zvýšení rychlosti slunečního větru.

V případě sondy Venus Express nebyly její přístroje aktivovány, protože se sonda nacházela z pohledu ze Země „za Sluncem“, což komplikuje posílání pokynů. Ale i přesto se podařilo zaznamenat nějaké údaje, byť hodně neobvyklým způsobem – v údajích ze sledovačů hvězd, které se používají k orientaci v prostoru, bylo objeveno rušení nabitými částicemi, přičemž časově se tato událost shodovala s termínem průchodu CME ze Slunce.

Další sondy – Curiosity, Mars Odyssey, Rosetta a Cassini – potvrdily zajímavý fakt, který jsme už dříve znali. Změřily totiž náhlý pokles úrovní kosmického záření. Ve chvíli, kdy kolem sond procházel výron koronální hmoty, zafungoval jako neviditelná ochranná bublina, která dočasně odklonila kosmické záření a částečně tak ochránila planety a kosmické sondy. U Marsu jsme pozorovali pokles záření o 20 %, což je jeden z největších dosud změřených poklesů u této planety, přičemž pokles trval celých 35 hodin.

Sonda Rosetta Autor: ESA
Sonda Rosetta
Autor: ESA
U Rosetty došlo ke snížení kosmického záření o 17 %, ale efekt trval celých 60 hodin. U Saturnu bylo snížení jen nepatrné, ale zase trvalo 4 dny. Prodlužování délky trvání tohoto efektu zřejmě souvisí s postupným poklesem rychlosti vyvržené hmoty. Materiál se navíc cestou meziplanetárním prostorem stále rozptyluje na větší plochu, což vysvětluje klesající účinnost stínění kosmického záření.

„Porovnáním poklesů úrovní kosmického záření na třech poměrně vzdálených místech, která zasáhne stejný výron koronální hmoty, jsme získali úplně nové informace,“ potvrzuje Olivier Witasse a dodává: „Už v minulosti jsme se snažili o sledování vlivů výronů koronální hmoty pomocí více sond, ale šance, že dojde k CME, který zasáhne tolik sond ve vnitřních i vnějších oblastech Sluneční soustavy, je velmi malá.“ A jak to vlastně dopadlo s daty, která to všechno zahájila? „Když jsme se vrátili k údajům z průletu komety Siding Spring u Marsu, ukázalo se, že je důležité znát kontext kosmického počasí. Díky němu jsme mohli lépe pochopit, jak tyto události mohou pozměnit, nebo úplně zamaskovat vlivy komety na planetární atmosféru,“ dodal Olivier Witasse.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA
[2] Journal of Geophysical Research

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Sluneční aktivita, Výron koronální hmoty, Cme


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »