Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  V atmosféře Marsu bylo kdysi více kyslíku

V atmosféře Marsu bylo kdysi více kyslíku

Pojízdná laboratoř Curiosity na povrchu Marsu
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Chemikálie objevené v horninách na Marsu pojízdnou laboratoří NASA s názvem Curiosity napovídají, že atmosféra Rudé planety kdysi obsahovala mnohem více kyslíku než dnes. Výzkumníci objevili vysoké hodnoty oxidů manganu na základě výzkumu pomocí laserového děla na palubě Curiosity. To spolu s dalšími objevy – jako je například důkaz existence dávných jezer – vede k předpokladu většího množství kyslíku v atmosféře mladého Marsu a odhaluje, jak sousední planeta Země kdysi mohla vypadat.

Tyto výzkumy rovněž doplňují důležité souvislosti k dalšímu vodítku o přítomnosti atmosférického kyslíku v minulosti Marsu. Oxidy manganu byly objeveny v minerálních žílách zkoumaných pojízdnou laboratoří Curiosity. V tomto kontextu může být vysoká hodnota kyslíku spojena s obdobím, kdy značné množství vody bylo přítomno v kráteru Gale, kde provádí svůj výzkum robot Curiosity.

Jediný způsob k vytvoření těchto oxidů manganu, jaký známe na Zemi, vyžaduje přítomnost atmosférického kyslíku nebo mikroorganismů,“ říká Nina Lanza, planetoložka na Los Alamos National Laboratory v Novém Mexiku. „Nyní jsme spatřili oxidy manganu na planetě Mars a budeme přemýšlet o tom, jak se zde, k čertu, mohly vytvořit?

Mikroorganismy připadají v tomto případě nepravděpodobné, ale další varianta – že atmosféra Marsu obsahovala v minulosti více kyslíku než v současné době – zdá se být možná. Nina Lanza doplňuje: „Tento vysoký obsah oxidů manganu nemohl vzniknout bez velkého množství kapalné vody a silně okysličujících podmínek. Zde na Zemi jsme měli mnoho vody, ale žádné rozsáhlé depozity oxidů manganu nemáme až do období po zvýšení množství kyslíku v naší atmosféře.“

Nina Lanza je hlavní autorkou nové zprávy o přítomnosti oxidů manganu na Marsu publikované v American Geophysical Union's Geophysical Research Letters. Ke studiu použila data z přístroje Chemistry and Camera (ChemCam) na palubě Curiosity, který prostřednictvím pulsů z laserového děla na vrcholu stěžně roveru pozoroval spektrum výsledných záblesků plazmy, z čehož bylo vyhodnoceno chemické složení zasaženého cíle.

V pozemských geologických záznamech výskyt vysoké koncentrace minerálů s oxidy manganu je důležitým znakem významné změny ve složení naší atmosféry od relativně nízkého obsahu kyslíku k atmosféře bohaté na kyslík, jaká zde panuje dnes. Přítomnost stejných druhů minerálů na Marsu naznačuje, že množství kyslíku mohlo dosáhnout vysoké hodnoty před jeho následným poklesem. Pokud je to i tento případ, je tu otázka, jak se zde vytvořilo prostředí bohaté na kyslík?

Jedna z potenciálních možností je, že kyslík se mohl dostat do atmosféry Marsu z rozpadu vody, když planeta ztratila své magnetické pole,“ říká Nina Lanza. „Je na zamyšlení, že se v tomto období historie Marsu voda na povrchu planety vyskytovala v hojném množství.“

Už bez ochranného magnetického pole jako ochranného štítu povrchu planety začalo ionizující záření proces štěpení molekul vody na vodík a kyslík. Protože Mars má relativně nízkou gravitaci, planeta nebyla schopná udržet velmi lehké atomy vodíku, avšak těžší atomy kyslíku setrvávaly v ovzduší. Značná část tohoto kyslíku se stala součástí hornin, což vedlo ke vzniku rezavě červeného prachu, který pokrývá povrch planety i v současné době. Zatímco proslulé oxidy červeného železa na Marsu vyžadovaly pro vznik pouze mírně oxidující prostředí, oxidy manganu potřebovaly silně oxidující prostředí, mnohem intenzivnější, než o jakém se donedávna soudilo.

Nina Lanza dodává: „Je těžké potvrdit, zda tento scénář týkající se přítomnosti kyslíku v atmosféře Marsu skutečně nastal. Ale je to důležitá zpráva, že tato představa reprezentuje odklon v našem chápání toho, jak se mohly atmosféry planet stát bohatými na kyslík.“

Pojízdná laboratoř Curiosity zahájila výzkum Marsu v oblasti kráteru Gale v roce 2012. Horniny s vysokým obsahem manganu, které zde byly objeveny, se nacházejí v minerálu vyplňujícím praskliny v pískovci v oblasti pojmenované Kimberley, na výzkumné trase robota Curiosity. Avšak to není jediné místo na Marsu, kde byly objeveny horniny s vysokým obsahem manganu. Vozítko NASA s názvem Opportunity, zkoumající Mars od roku 2004, rovněž nedávno objevilo velké usazeniny manganu tisíce kilometrů od Curiosity. To podporuje představu, že podmínky potřebné k vytvoření těchto materiálů byly přítomny také daleko od kráteru Gale – a to na celé planetě.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] spaceflightnow.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Curiosity, Planeta Mars


32. vesmírný týden 2020

32. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2020. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Koncem týdne bychom mohli mít šanci na pozorování setkání tří komet. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. K Marsu už letí i americké vozítko Perseverance. Přistává posádka Crew Dragonu z ISS. Bude startovat Falcon 9 a popoletí Starship SN5? Před 100 lety se narodil novozélandský amatérský astronom, rekordman v pozorování proměnných hvězd, objevitel komet, a spoluobjevitel supernovy 1987A, Albert F. A. L. Jones.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkcia C /2020 F3 s M53

Rozdiel v jasnosti cca 3m je dosť zjavny

Další informace »