Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Venuše v prstencích Saturnu ukrytá

Venuše v prstencích Saturnu ukrytá

Planeta Venuše prosvítá skrz Saturnovy prstence Autor: NASA
Planeta Venuše prosvítá skrz Saturnovy prstence
Autor: NASA
Publikovaný snímek pořídila kosmická sonda Cassini. Je na něm zachycena planeta Venuše lesknoucí se ve slunečním světle. Jako jasný maják proniká její záře skrz prstence obklopující planetu Saturn. Fotografie byla pořízena v listopadu 2012, kdy se sonda Cassini nacházela ve stínu planety a „dívala“ se směrem ke Slunci. V protisvětle vyfotografovala noční polokouli Saturnu a rovněž jeho prstence.

Na snímku je zřetelně patrná planeta Venuše (podle velikosti dvojník naší Země), jak nakukuje skrz prstence. Spatříte ji jako světlou tečku vpravo od středu obrázku – v jeho horní polovině.

Tento pohled zachycuje neosvětlenou stranu prstenců při pohledu pod úhlem zhruba 17° pod rovinou Saturnových prstenců. Jasný oblouk v pravé části snímku je osvětlený okraj (limb) Saturnu. Část prstenců je zastíněna před Sluncem planetou Saturn, které samotné jsou slabě ozářeny slunečním světlem rozptýleným na částicích vytvářejících prstence.

Venuše patří společně s Merkurem, Zemí a Marsem mezi kamenné terestrické planety obíhající kolem Slunce ve vnitřní části Sluneční soustavy. Ačkoliv má podobnou velikost, hmotnost a složení jako Země, zdaleka ji nemůžeme označit za „dvojče“ naší planety.

Pod hustou dusivou atmosférou z oxidu uhličitého a oblačností obsahující oxid siřičitý se nachází pevný povrch. Byl zde naměřen atmosférický tlak vzduchu 100krát vyšší než na Zemi. Teplota povrchu Venuše vystupuje téměř na +500 °C – jedná se tedy o nejžhavější planetu ve Sluneční soustavě.

Jsou to především trvale existující oblaka oxidu siřičitého, která odrážejí silné sluneční světlo, a proto Venuše intenzivně září na naší noční obloze. A je proto dobře pozorovatelná i ve vnějších oblastech naší planetární soustavy.

Kosmická sonda Cassini (vyrobená ve spolupráci NASA a ESA, která dodala přistávací modul Huygens) byla vypuštěna směrem k Saturnu 15. 10. 1997. Na oběžnou dráhu kolem planety byla navedena 1. 7. 2004. Stále pokračuje ve výzkumu Saturnu, jeho prstenců, měsíců a okolní magnetosféry. Ukončení činnosti sondy se předpokládá v září 2017.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sonda Cassini, Saturn, Venuše


5. vesmírný týden 2026

5. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »