Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vodu na Zemi donesly planetky, ne komety

Vodu na Zemi donesly planetky, ne komety

Voda má původ v kometách nebo asteroidech?
Voda má původ v kometách nebo asteroidech?
Zda byly zdrojem vody na Zemi komety nebo asteroidy, je téma, které bylo dlouhou dobu námětem debat astronomů. Nyní byl na základě analýzy složení meteoritů vysloven názor, že pozemská voda nemá původ ve vnějších oblastech Sluneční soustavy, ale zdá se být pravděpodobnější, že ji na Zemi dopravily asteroidy.

Vodu a další těkavé látky, jako je dusík, uhlík či vodík, zřejmě dopravily na naši planetu meteority známé jako uhlíkaté chondrity. Za účelem zjištění, zda mateřskými tělesy uhlíkatých chondritů byly komety či planetky, provedla skupina astronomů, jejímž vedoucím byl Conel Alexander z Carnegie Institution of Washington, měření množství deuteria - těžkého izotopu vodíku - v 86 vzorcích chondritů nalezených na Zemi.

Čím dále od Slunce objekt vznikal, tím více deuteria obsahuje. Chondrity, které Conel Alexander zkoumal, jak se ukázalo, obsahovaly podstatně méně deuteria než komety, což signalizuje, že s větší pravděpodobností mají původ blíže ke Slunci než komety, které vznikly v mrazivých oblastech ve vnější části Sluneční soustavy. "Chondrity pravděpodobně vznikaly blíže ke Slunci," říká Conel Alexander. "Zřejmě v oblasti hlavního pásu asteroidů, který se rozkládá v široké oblasti mezi drahami planet Mars a Jupiter."

Navzdory tomuto objevu zjištění přesného místa, kde tyto chondrity vznikly, zůstává otevřenou otázkou, na kterou je mimořádně těžké odpovědět, říká Fred Ciesla, vědecký pracovník University of Chicago, Illinois, který prováděl modelovaní vzniku planet. "Nemůžeme však říci, že vznikly zrovna tady, v této oblasti a zde se nacházely po dobu 4,5 miliardy roků. V průběhu času mohly změnit svoji polohu."

Nicméně výzkum komety Hartley 2 vede naopak k závěru, že vodu dopravily na Zemi komety z Kuiperova pásu, které v počátcích vývoje Sluneční soustavy - v období velkého bombardování - dopadaly na Zemi a přispěly k vytvoření zásob vody na naší planetě.

Zdroj: www.newscientist.com a www.kommet.cz
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Země, Život, Kometa , Planetka


49. vesmírný týden 2020

49. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 11. do 6. 12. 2020. Měsíc bude ubývat z úplňku k poslední čtvrti. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn a vysoko nad jihem Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najedeme skvrny. Čínská sonda Chang’e 5 míří k odběru vzorků z povrchu Měsíce. Raketa Falcon 9 má na kontě už 100 startů a jeden první stupeň letěl a přistál už sedmkrát. Před 495 lety se narodil Tadeáš Hájek z Hájku a před 25 lety startovala sluneční observatoř SOHO.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slunce

Slunce

Další informace »