Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vodu na Zemi donesly planetky, ne komety

Vodu na Zemi donesly planetky, ne komety

Voda má původ v kometách nebo asteroidech?
Voda má původ v kometách nebo asteroidech?
Zda byly zdrojem vody na Zemi komety nebo asteroidy, je téma, které bylo dlouhou dobu námětem debat astronomů. Nyní byl na základě analýzy složení meteoritů vysloven názor, že pozemská voda nemá původ ve vnějších oblastech Sluneční soustavy, ale zdá se být pravděpodobnější, že ji na Zemi dopravily asteroidy.

Vodu a další těkavé látky, jako je dusík, uhlík či vodík, zřejmě dopravily na naši planetu meteority známé jako uhlíkaté chondrity. Za účelem zjištění, zda mateřskými tělesy uhlíkatých chondritů byly komety či planetky, provedla skupina astronomů, jejímž vedoucím byl Conel Alexander z Carnegie Institution of Washington, měření množství deuteria - těžkého izotopu vodíku - v 86 vzorcích chondritů nalezených na Zemi.

Čím dále od Slunce objekt vznikal, tím více deuteria obsahuje. Chondrity, které Conel Alexander zkoumal, jak se ukázalo, obsahovaly podstatně méně deuteria než komety, což signalizuje, že s větší pravděpodobností mají původ blíže ke Slunci než komety, které vznikly v mrazivých oblastech ve vnější části Sluneční soustavy. "Chondrity pravděpodobně vznikaly blíže ke Slunci," říká Conel Alexander. "Zřejmě v oblasti hlavního pásu asteroidů, který se rozkládá v široké oblasti mezi drahami planet Mars a Jupiter."

Navzdory tomuto objevu zjištění přesného místa, kde tyto chondrity vznikly, zůstává otevřenou otázkou, na kterou je mimořádně těžké odpovědět, říká Fred Ciesla, vědecký pracovník University of Chicago, Illinois, který prováděl modelovaní vzniku planet. "Nemůžeme však říci, že vznikly zrovna tady, v této oblasti a zde se nacházely po dobu 4,5 miliardy roků. V průběhu času mohly změnit svoji polohu."

Nicméně výzkum komety Hartley 2 vede naopak k závěru, že vodu dopravily na Zemi komety z Kuiperova pásu, které v počátcích vývoje Sluneční soustavy - v období velkého bombardování - dopadaly na Zemi a přispěly k vytvoření zásob vody na naší planetě.

Zdroj: www.newscientist.com a www.kommet.cz
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Země, Život, Kometa , Planetka


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »