Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vulkanická činnost na Jupiterově měsíci Io

Vulkanická činnost na Jupiterově měsíci Io

Na vysvětlivkami opatřeném snímku je zvýrazněna kroužkem s označením „hot spot“ poloha nového zdroje tepla v blízkosti jižního pólu měsíce Io. Měřítko v pravé části obrázku vyobrazuje rozsah teplot na snímku pořízeném v oboru infračerveného záření. Nejvyšší naměřené teploty jsou znázorněny velmi světlými barvami, nižší teploty naopak tmavšími barvami.
Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI/ASI/INAF/JIRAM

Data shromážděná sondou NASA s názvem Juno, která byla pořízena pomocí přístroje JIRAM (Jovian InfraRed Auroral Mapper) na její palubě ukázala nový zdroj tepla v blízkosti jižního pólu Jupiterova měsíce Io. Napovídá to na existenci doposud nepozorovaného vulkánu na povrchu tohoto malého měsíce obří planety. Nová data v oboru infračerveného záření byla získána 16. prosince 2017, kdy se sonda Juno nacházela ve vzdálenosti 470 000 km od měsíce Io.

Nová horká skvrna na měsíci Io zaznamenaná přístrojem JIRAM se nachází asi 300 kilometrů od nejbližšího již dříve objeveného vulkánu,“ říká Alessandro Mura, spolupracující vědecký pracovník z National Institute for Astrophysics v Římě. „Nemůžeme vyloučit ani posun polohy či změnu dříve objevené horké skvrny, avšak je obtížné si představit, že by se mohla přemístit na takovou vzdálenost a stále vykazovat stejný vzhled.“

Vědecký tým kolem sondy Juno bude pokračovat ve vyhodnocování dat získaných během průletu kolem Jupitera 16. 12. 2017, právě tak jako dat z přístroje JIRAM, která budou získána při budoucích průletech (a možná ještě těsnějších) kolem měsíce Io. Dřívější vědecké mise NASA, které navštívily Jupiterův systém (Voyager 1 a 2, Galileo, Cassini a New Horizons), společně s pozemními výzkumy, lokalizovaly doposud více než 150 aktivních vulkánů na měsíci Io. Nicméně astronomové odhadují, že můžeme očekávat objev dalších zhruba 250 činných sopek.

Kosmická sonda Juno byla vypuštěna 5. 8. 2011 z kosmodromu Cape Canaveral na Floridě. Na oběžnou dráhu kolem obří plynné planety byla navedena 4. 7. 2016. Dne 16. července 2018 uskutečnila již 13. vědecký průlet v blízkosti zkoumané planety.

V průběhu výzkumné mise prolétává nízko nad horní vrstvou oblačnosti planety – ve vzdálenosti přibližně 3 400 kilometrů. Během těchto blízkých průletů sonda Juno pomocí svých přístrojů zkoumá oblasti pod oblačnou pokrývkou planety Jupiter, studuje polární záře k lepšímu pochopení jejich původu, zaměřuje se na výzkum původu planety, její struktury, atmosféry, oblačnosti a magnetosféry.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sonda JUNO, Sopky, Jupiterův měsíc Io


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »