Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vulkanická činnost na Jupiterově měsíci Io

Vulkanická činnost na Jupiterově měsíci Io

Na vysvětlivkami opatřeném snímku je zvýrazněna kroužkem s označením „hot spot“ poloha nového zdroje tepla v blízkosti jižního pólu měsíce Io. Měřítko v pravé části obrázku vyobrazuje rozsah teplot na snímku pořízeném v oboru infračerveného záření. Nejvyšší naměřené teploty jsou znázorněny velmi světlými barvami, nižší teploty naopak tmavšími barvami.
Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI/ASI/INAF/JIRAM

Data shromážděná sondou NASA s názvem Juno, která byla pořízena pomocí přístroje JIRAM (Jovian InfraRed Auroral Mapper) na její palubě ukázala nový zdroj tepla v blízkosti jižního pólu Jupiterova měsíce Io. Napovídá to na existenci doposud nepozorovaného vulkánu na povrchu tohoto malého měsíce obří planety. Nová data v oboru infračerveného záření byla získána 16. prosince 2017, kdy se sonda Juno nacházela ve vzdálenosti 470 000 km od měsíce Io.

Nová horká skvrna na měsíci Io zaznamenaná přístrojem JIRAM se nachází asi 300 kilometrů od nejbližšího již dříve objeveného vulkánu,“ říká Alessandro Mura, spolupracující vědecký pracovník z National Institute for Astrophysics v Římě. „Nemůžeme vyloučit ani posun polohy či změnu dříve objevené horké skvrny, avšak je obtížné si představit, že by se mohla přemístit na takovou vzdálenost a stále vykazovat stejný vzhled.“

Vědecký tým kolem sondy Juno bude pokračovat ve vyhodnocování dat získaných během průletu kolem Jupitera 16. 12. 2017, právě tak jako dat z přístroje JIRAM, která budou získána při budoucích průletech (a možná ještě těsnějších) kolem měsíce Io. Dřívější vědecké mise NASA, které navštívily Jupiterův systém (Voyager 1 a 2, Galileo, Cassini a New Horizons), společně s pozemními výzkumy, lokalizovaly doposud více než 150 aktivních vulkánů na měsíci Io. Nicméně astronomové odhadují, že můžeme očekávat objev dalších zhruba 250 činných sopek.

Kosmická sonda Juno byla vypuštěna 5. 8. 2011 z kosmodromu Cape Canaveral na Floridě. Na oběžnou dráhu kolem obří plynné planety byla navedena 4. 7. 2016. Dne 16. července 2018 uskutečnila již 13. vědecký průlet v blízkosti zkoumané planety.

V průběhu výzkumné mise prolétává nízko nad horní vrstvou oblačnosti planety – ve vzdálenosti přibližně 3 400 kilometrů. Během těchto blízkých průletů sonda Juno pomocí svých přístrojů zkoumá oblasti pod oblačnou pokrývkou planety Jupiter, studuje polární záře k lepšímu pochopení jejich původu, zaměřuje se na výzkum původu planety, její struktury, atmosféry, oblačnosti a magnetosféry.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sonda JUNO, Sopky, Jupiterův měsíc Io


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »