Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vysoký obsah zinku a germania naznačuje obyvatelné prostředí na Marsu

Vysoký obsah zinku a germania naznačuje obyvatelné prostředí na Marsu

Vědecká pojízdná laboratoř Curiosity
Autor: NASA/JPL

Nová data shromážděná pojízdnou vědeckou laboratoří Curiosity naznačují existenci hydrotermální aktivity v kráteru Gale. Ne dnes, ale v dávné minulosti, kdy mohly na rudé planetě Mars být rozmanitější podmínky, které mohly více vyhovovat případnému životu. Informují o tom astronomové v nové studii. Vědci zjistili, že koncentrace chemických prvků zinku a germania zde jsou 10× až 100× vyšší v porovnání s typickou marťanskou kůrou.

Zinek a germanium se obvykle nacházejí společně v tekutinách o vysokých teplotách a často se vyskytují společně na Zemi právě v hydrotermálních usazeninách obsahujících síru. Vysoké koncentrace zinku a germania v kráteru Gale mohou být docela dobře vysvětleny hydrotermální aktivitou, která se vyskytovala v této oblasti. Předpokládá to Jeff Berger, geolog na University of Guelph v Ontariu, Kanada a hlavní autor nové studie publikované v Journal of Geophysical Research: Planets, a Journal of the American Geophysical Union.

Extrémní termální prostředí na Zemi poskytují domov rozmanitým druhům mikrobiálního života adaptovaného na tyto podmínky. Některé tyto organismy mohly existovat na Zemi už v prvotních fázích vývoje naší planety. Teoreticky to tak mohlo být i na Marsu.

Důkazy možné hydrotermální aktivity byly nalezeny i dalšími pojízdnými laboratořemi v jiných lokalitách na povrchu rudé planety, a také v meteoritech pocházejících z Marsu. Astronomové rovněž využili počítačové simulace, laboratorní experimenty a výzkum hydrotermálních míst na Zemi, aby lépe pochopili potenciální možnosti dávné hydrotermální aktivity na Marsu.

Nyní tedy učinila pojízdná laboratoř Curiosity další krok k určení, zda existovaly příznivé podmínky pro výskyt mikrobiálního života na Marsu. Hydrotermální depozity jsou velmi pravděpodobně zakonzervovaným důkazem mikrobiálního života nebo jeho předchůdců.

Máme zde teplotní a chemické podmínky – prostředí příznivé pro vznik a přetrvávání života,“ říká Jeff Berger.

Pohled kamery MastCam na spodní část Mount Sharp Autor: NASA
Pohled kamery MastCam na spodní část Mount Sharp
Autor: NASA
Tato nová měření byla provedena pomocí vědeckého přístroje Alpha Particle X-Ray Spectrometer (APXS) na palubě roveru Curiosity, který provádí výzkum vyvýšeniny Mount Sharp uvnitř kráteru Gale, což je oblast přistání pojízdné laboratoře.

Vznik kráteru Gale se datuje do období před 3,5 až 3,8 miliardami roků v důsledku srážky Marsu s velkým meteoritem v rané fázi vývoje rudé planety. V průběhu několika stovek miliónů roků po impaktu byl kráter zanesen 1 až 2 kilometry tlustou vrstvou sedimentů naplavených z kráterových valů. To bylo možné díky vodě přítomné v jezeru a jeho přítocích. Důkazy o tom přinesly už předcházející výzkumy. Jezero a řeky pravděpodobně existovaly na kráteru s malými přestávkami tisíce až milióny roků.

Záznamy v horninách usazených v kráteru Gale jsou rozhodující pro určení, zda na Marsu existovalo příznivé prostředí pro mikrobiální život. Nové výzkumy osvětlují to, co se mohlo přihodit před a následně po vytvoření jezera,“ doplňuje Ashwin Vasavada, vědecký pracovník mise Curiosity z NASA Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie, který nebyl součástí výzkumného týmu publikujícího novou studii.

Při jejím vypracování vědci použili data z vědeckého přístroje APXS, který se nachází na pohyblivém ramenu robota Curiosity. Přístroj dokáže určit obsah 16 hlavních, méně zastoupených a dokonce i stopových chemických prvků včetně zinku. Dále použili data z přístroje Chemistry and Mineralogy instrument na palubě Curiosity, který analyzoval odebrané vzorky získané pomocí vrtáku.

Při analýze odebraných vzorků byli vědci překvapeni zjištěním přítomnosti zinku a germania v koncentracích až 100× vyšších, než je jejich průměrný obsah v marťanských meteoritech, a dokonce 300× vyšších v jednotlivých žílách. Přítomnost zinku a germania nacházejících se společně v tak vysokých koncentracích ukazuje na pravděpodobnou hydrotermální aktivitu v kráteru.

Vědci si události před miliardami let představují takto: Mars se srazil s velkým meteoritem a vznikl kráter Gale. Kinetická energie meteoritu přeměněná srážkou těles v teplo, způsobila zahřátí kůry v místě dopadu. Pokud v místě srážky bylo dost vody, nastartovalo to její cirkulaci a vznikl známý hydrotermální systém. Ten mohl vést ke zkoncentrování zinku a germania, které na Marsu nacházíme v dnešní době.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mikrobiální život, Planeta Mars, Curiosity, Hydrotermální aktivita


43. vesmírný týden 2019

43. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 21. 10. do 27. 10. 2019. V neděli se vrací Středoevropský čas. Měsíc mění fázi od poslední čtvrti k novu. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je rekordně nízká. Proběhl první čistě ženský výstup do volného kosmu z paluby ISS. Před 50 lety se narodil čínský amatérský astronom, který je spoluobjevitelem komety Ikeya-Zhang, jež nás potěšila na jaře 2002.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Denný tranzit ISS

Prelet ISS popred Mesiac.

Další informace »