Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vzorky z planetky Bennu obsahují ingredience života

Vzorky z planetky Bennu obsahují ingredience života

Na snímku z elektronového mikroskopu jsou ve vzorku z planetky Bennu vidět krystaly jednoklonného minerálu trona. Vzorek dopravila na Zemi mise OSIRIS-Rex.
Autor: Rob Wardell, Tim Gooding and Tim McCoy, Smithsonian

NASA oznámila, že vzorek odebraný z asteroidu Bennu prostřednictvím mise OSIRIS-REx obsahuje směs organických molekul, které jsou základními stavebními kameny života na Zemi. Tento objev poskytuje cenné informace o původu života a vývoji naší Sluneční soustavy.

Mise OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification and Security–Regolith Explorer) byla zahájena v roce 2016 s cílem prozkoumat planetku Bennu a dopravit na Zemi vzorky z jeho povrchu. V říjnu 2020 sonda úspěšně odebrala vzorek z povrchu a v září 2023 přistávací pouzdro úspěšně dosedlo zpět na Zemi. Vědci nyní pokračují v podrobných analýzách těchto vzorků, aby lépe porozuměli procesům, které vedly k formování Sluneční soustavy a vzniku života.

Analýza vzorků odhalila přítomnost organických sloučenin, včetně aminokyselin, které jsou nezbytné pro vznik života. Dále byly identifikovány minerály obsahující vodu, což naznačuje, že Bennu mohl mít v minulosti kontakt s vodou. Tyto nálezy podporují teorii, že asteroidy mohly přispět k dodání základních ingrediencí pro vznik života na Zemi.

Tento objev je významným krokem vpřed v našem chápání toho, jak se základní stavební kameny života mohly dostat na naši planetu, a poskytuje nové poznatky o roli planetek v tomto procesu. Je třeba zdůraznit, že zjištěné údaje zatím pouze naznačují, že podmínky nezbytné pro vznik života byly v rané Sluneční soustavě běžné, což zvyšuje pravděpodobnost, že se život mohl vytvořit i na jiných planetách a jejich měsících.

Jason Dworkin, hlavní vědecký pracovník programu OSIRIS-Rex, drží část vzorků z planetky Bennu. Autor: NASA/James Tralie
Jason Dworkin, hlavní vědecký pracovník programu OSIRIS-Rex, drží část vzorků z planetky Bennu.
Autor: NASA/James Tralie

Výše uvedené údaje se opírají o práce publikované v časopisech Nature a Nature Astronomy. Mezi nejpřesvědčivější detekce patřily aminokyseliny – 14 z 20, které život na Zemi používá k výrobě proteinů – a především všech pět nukleobází, které život na Zemi používá k ukládání a přenosu genetických instrukcí ve složitějších pozemských biomolekulách, tedy DNA a RNA.

Aminokyseliny z Bennu však skrývají překvapení. Na Zemi mají aminokyseliny převážně „levotočivou“ chemickou strukturu. Bennu však obsahuje téměř stejné množství těchto struktur v "levo" i „pravotočivé“ formě. Důvod, proč si život na Zemi zvolil "levotočivou" strukturu zůstává záhadou. 

Vědci ve vzorcích z Bennu odhalili 11 minerálů, které vznikají, když se voda obsahující rozpuštěné soli odpařuje po dlouhou dobu a zanechávají soli v podobě krystalů kalcitu, halitu nebo sylvitu. Podobné solanky byly detekovány, nebo se předpokládá jejich výskyt, na trpasličí planetě Ceres či Saturnově měsíci Enceladu.

Vědci také popsali výjimečně vysoké množství amoniaku ve vzorcích. Amoniak je biologicky důležitý, protože za správných podmínek může reagovat s formaldehydem, který byl také detekován ve vzorcích, za vzniku komplexních molekul, jako jsou aminokyseliny. Když se aminokyseliny spojí do dlouhých řetězců, vytvářejí proteiny, které dále pohánějí téměř všechny biologické funkce.

Tyto stavební kameny života detekované ve vzorcích z Bennu byly nalezeny již dříve v mimozemských horninách. Jejich identifikace v nedotčeném vzorku odebraném přímo v kosmickém prostoru však podporuje myšlenku, že objekty, které se vytvořily daleko od Slunce, mohly být důležitým zdrojem prvotních surovin pro vznik života v celé Sluneční soustavě.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: OSIRIS-REx, Bennu


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »