Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Xenon v zemské atmosféře pochází z komet
Marek Biely Vytisknout článek

Xenon v zemské atmosféře pochází z komet

Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko na snímku ze sondy Rosetta
Autor: ESA/Rosetta

Zdrojem těžkého xenonu v atmosféře Země jsou komety. S tímto zjištěním přišla sonda Rosetta, která zkoumala kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko. Jedná se o další přelomový objev evropské sondy.

Xenon je prvek, který řadíme mezi vzácné plyny, jeho výskyt tak není zcela běžný. Ve vesmíru jej nalezneme například ve slunečním větru nebo v drobných kosmických objektech, mezi něž řadíme i asteroidy a komety. Zatímco na zmíněných místech najdeme xenon ve "standardní" podobě, v zemské atmosféře je tomu jinak. I tam se sice nachází xenon, ale má více těžkých izotopů.

Důvodem této skutečnosti budou pravděpodobně komety. Zjistila to sonda Rosetta, která na konci roku 2014 zkoumala plyn uvolňující se z ledu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Pokud tato kometa není něčím výjimečná, můžeme předpokládat, že xenon s těžkými izotopy dopravily do naší atmosféry právě komety. Složení xenonu vyskytujícího se u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko je totiž totožné s tím v atmosféře Země.

Z komet se podle vědců dostalo do naší atmosféry přibližně 22 % xenonu v ní. Ale to jen formálně. O zbytek se postaraly meteory, což jsou rovněž úlomky komet...



Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa 67P, Kometa Churyumov-Gerasimenko, Xenon, Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko


4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře 19. 1. 2026

Polární záře 19. 1. 2026

Další informace »