Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Xenon v zemské atmosféře pochází z komet
Marek Biely Vytisknout článek

Xenon v zemské atmosféře pochází z komet

Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko na snímku ze sondy Rosetta
Autor: ESA/Rosetta

Zdrojem těžkého xenonu v atmosféře Země jsou komety. S tímto zjištěním přišla sonda Rosetta, která zkoumala kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko. Jedná se o další přelomový objev evropské sondy.

Xenon je prvek, který řadíme mezi vzácné plyny, jeho výskyt tak není zcela běžný. Ve vesmíru jej nalezneme například ve slunečním větru nebo v drobných kosmických objektech, mezi něž řadíme i asteroidy a komety. Zatímco na zmíněných místech najdeme xenon ve "standardní" podobě, v zemské atmosféře je tomu jinak. I tam se sice nachází xenon, ale má více těžkých izotopů.

Důvodem této skutečnosti budou pravděpodobně komety. Zjistila to sonda Rosetta, která na konci roku 2014 zkoumala plyn uvolňující se z ledu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Pokud tato kometa není něčím výjimečná, můžeme předpokládat, že xenon s těžkými izotopy dopravily do naší atmosféry právě komety. Složení xenonu vyskytujícího se u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko je totiž totožné s tím v atmosféře Země.

Z komet se podle vědců dostalo do naší atmosféry přibližně 22 % xenonu v ní. Ale to jen formálně. O zbytek se postaraly meteory, což jsou rovněž úlomky komet...



Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa 67P, Kometa Churyumov-Gerasimenko, Xenon, Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko


5. vesmírný týden 2026

5. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »