Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zajímavá kometa WILD-2

Zajímavá kometa WILD-2

Wild-2-1097899fig3.jpg
2. 1. 2004 prolétla americká kosmická sonda STARDUST kolem komety 81P/Wild-2 ve vzdálenosti 236 km od povrchu jejího jádra, jehož průměr byl určen na 5,4 km. Sonda vyslala na Zemi údaje z různých analyzátorů a především množství detailních fotografií. Nejcennější úlovek - vzorky kometárního materiálu - budou dopraveny na Zemi v návratovém pouzdru teprve počátkem roku 2006.

Vědci se zabývali především vyhodnocováním pořízených fotografií. Donald Brownlee (University of Washington, Seatle) prohlásil, že kometu Wild-2 je možno považovat za představitele unikátní třídy komet. "Předpokládali jsme, že kometa bude podobná špinavé načechrané sněhové kouli, jak si komety astronomové představují," prohlásil Donald Brownlee. "Místo toho nás první fotografie, vyslané sondou na Zemi, překvapily různorodostí povrchu, na němž jsou patrny kopce, stolové "hory", údolí a také krátery, které se evidentně musí nacházet na pevném soudržném terénu."

Předpokládá se, že krátery na povrchu jádra komety vznikly v důsledku srážek s menšími tělesy. Vědce však překvapil fakt, že v některých kráterech schází prach, úlomky kamenů a horniny, které se obyčejně v kráterech nacházejí. Je pravděpodobné, že jádro komety je složeno z křehkého materiálu, který po nárazu cizího tělesa odlétl od komety v důsledku její zanedbatelné gravitace. Jádro komety však musí být dostatečně pevné k tomu, aby se na něm udržely strmé svahy a útesy.

Další záhadou je zjištění, že na povrchu jádra komety Wild-2 scházejí malé krátery. Byly objeveny pouze velké krátery, jejichž stáří zřejmě činí několik miliard roků. Brownlee předpokládá, že malé krátery mohly "zmizet" v důsledku eroze. Nezvykle vypadají dvě velké prohlubně, tvarem připomínající lidské šlépěje. Jejich stěny jsou téměř vertikální, dno je ploché. Útvary se jen velmi málo podobají stopám po dopadu meteoritů. Oba útvary byly předběžně pojmenovány jako "Left Foot" a "Right Foot".

sonda STARDUST
sonda STARDUST
Sonda STARDUST vyslala na Zemi desítky fotografií komety, na nichž jsou zřetelně vidět kopce tyčící se do výšky přes 100 m a krátery hluboké přes 150 m. Některé krátery mají uprostřed kruhové středové prohlubně, obklopené rozdrceným materiálem, zatímco jiné mají ploché dno a příkré svahy. Průměr největšího "kráteru", pojmenovaného Left Foot je jedna pětina průměru jádra komety. Kráter má tedy průměr 1 km, zatímco průměr jádra je přibližně 5 km.

Dalším velkým překvapením byla přítomnost velkého množství výtrysků (jetů), tvořených plynem a prachovými částicemi, tryskajícími z podpovrchových vrstev komety. Vědci se domnívají, že plyny a prachové částice unikaly pouze do malé vzdálenosti, kde se rozptýlily a vytvořily jakési haló kolem kometárního jádra. Mohutné výtrysky vznikají tehdy, když Slunce ozařuje oblasti ledu pod povrchem jádra komety. Pevný led se přeměňuje přímo na plyn (bez přechodu do kapalné fáze). Pod tlakem pak uniká do okolního vakua rychlostí až několika stovek kilometrů za hodinu. Přitom s sebou strhává prachové částice a drobné úlomky hmoty.

"Během průletu kolem jádra komety Wild-2 byla sonda bombardována přibližně 1 miliónem částic za sekundu," prohlásil Thomas Duxbury (NASA, JPL, Pasadena). Dvanáct částic, některé větší než kulka, proniklo přes horní vrstvu ochranného štítu sondy. Zpracovávání fotografií a dalších dat ze sondy STARDUST bude pokračovat.

Zdroj: spacedaily.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »