Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zajímavá kometa WILD-2

Zajímavá kometa WILD-2

Wild-2-1097899fig3.jpg
2. 1. 2004 prolétla americká kosmická sonda STARDUST kolem komety 81P/Wild-2 ve vzdálenosti 236 km od povrchu jejího jádra, jehož průměr byl určen na 5,4 km. Sonda vyslala na Zemi údaje z různých analyzátorů a především množství detailních fotografií. Nejcennější úlovek - vzorky kometárního materiálu - budou dopraveny na Zemi v návratovém pouzdru teprve počátkem roku 2006.

Vědci se zabývali především vyhodnocováním pořízených fotografií. Donald Brownlee (University of Washington, Seatle) prohlásil, že kometu Wild-2 je možno považovat za představitele unikátní třídy komet. "Předpokládali jsme, že kometa bude podobná špinavé načechrané sněhové kouli, jak si komety astronomové představují," prohlásil Donald Brownlee. "Místo toho nás první fotografie, vyslané sondou na Zemi, překvapily různorodostí povrchu, na němž jsou patrny kopce, stolové "hory", údolí a také krátery, které se evidentně musí nacházet na pevném soudržném terénu."

Předpokládá se, že krátery na povrchu jádra komety vznikly v důsledku srážek s menšími tělesy. Vědce však překvapil fakt, že v některých kráterech schází prach, úlomky kamenů a horniny, které se obyčejně v kráterech nacházejí. Je pravděpodobné, že jádro komety je složeno z křehkého materiálu, který po nárazu cizího tělesa odlétl od komety v důsledku její zanedbatelné gravitace. Jádro komety však musí být dostatečně pevné k tomu, aby se na něm udržely strmé svahy a útesy.

Další záhadou je zjištění, že na povrchu jádra komety Wild-2 scházejí malé krátery. Byly objeveny pouze velké krátery, jejichž stáří zřejmě činí několik miliard roků. Brownlee předpokládá, že malé krátery mohly "zmizet" v důsledku eroze. Nezvykle vypadají dvě velké prohlubně, tvarem připomínající lidské šlépěje. Jejich stěny jsou téměř vertikální, dno je ploché. Útvary se jen velmi málo podobají stopám po dopadu meteoritů. Oba útvary byly předběžně pojmenovány jako "Left Foot" a "Right Foot".

sonda STARDUST
sonda STARDUST
Sonda STARDUST vyslala na Zemi desítky fotografií komety, na nichž jsou zřetelně vidět kopce tyčící se do výšky přes 100 m a krátery hluboké přes 150 m. Některé krátery mají uprostřed kruhové středové prohlubně, obklopené rozdrceným materiálem, zatímco jiné mají ploché dno a příkré svahy. Průměr největšího "kráteru", pojmenovaného Left Foot je jedna pětina průměru jádra komety. Kráter má tedy průměr 1 km, zatímco průměr jádra je přibližně 5 km.

Dalším velkým překvapením byla přítomnost velkého množství výtrysků (jetů), tvořených plynem a prachovými částicemi, tryskajícími z podpovrchových vrstev komety. Vědci se domnívají, že plyny a prachové částice unikaly pouze do malé vzdálenosti, kde se rozptýlily a vytvořily jakési haló kolem kometárního jádra. Mohutné výtrysky vznikají tehdy, když Slunce ozařuje oblasti ledu pod povrchem jádra komety. Pevný led se přeměňuje přímo na plyn (bez přechodu do kapalné fáze). Pod tlakem pak uniká do okolního vakua rychlostí až několika stovek kilometrů za hodinu. Přitom s sebou strhává prachové částice a drobné úlomky hmoty.

"Během průletu kolem jádra komety Wild-2 byla sonda bombardována přibližně 1 miliónem částic za sekundu," prohlásil Thomas Duxbury (NASA, JPL, Pasadena). Dvanáct částic, některé větší než kulka, proniklo přes horní vrstvu ochranného štítu sondy. Zpracovávání fotografií a dalších dat ze sondy STARDUST bude pokračovat.

Zdroj: spacedaily.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »