Zasáhla Jupiter další kometa?
Autor: Harald Paleske
V roce 1994 narazila kometa Shoemaker-Levy 9 do Jupiteru, který ji krátce předtím zachytil (a jeho gravitace následně roztrhala). Událost plnila přední stránky novin, protože šlo o první přímé pozorování mimozemské srážky objektů Sluneční soustavy. Náraz byl tak silný, že zanechal skrvny, které přetrvaly několik měsíců a byly patrnější než Velká rudá skvrna na Jupiteru.
Od té doby astronomové pozorovali více srážek objektů s Jupiterem a předpokládá se, že k takovým srážkám dochází neustále (i když nepozorovaně). Dne 13. září 2021 ve 22:39:30 UTC byl pozorován další impakt, a to mnoha astronomy z celého světa.
Dopad ohlásil brazilský amatérský astronom Jose Luis Pereira a o den později jej potvrdil Harald Paleske z německého Langendorfu. Paleske v té době pořizoval videozáznam přechodu stínu měsíce Io, když došlo k události, která se projevila jako dvousekundový záblesk. Po přezkoumání záznamu vyloučil možnost, že by k události došlo blíže k Zemi (přičemž Jupiter byl pouze kulisou).
Po důkladném prozkoumání Paleske určil, že k nárazu došlo na 106,9° jupiterské šířky (CM1) a +3,8° délky, a časově jej zařadil do 22:39:27 UTC 13. září. Dopad nezávisle na sobě pozorovaly dva týmy francouzských amatérských astronomů ze Société Lorraine d'Astronomie (SLA).
Díky projektu DeTeCt byla amatérská i profesionální astronomická komunita široce upozorněna, což umožnilo rychlou reakci. Po celém světě byly zkontrolovány záznamy dalekohledů, které tou dobou byly zaměřeny na Jupiter.
Na základě snímků a videozáznamu poskytnutých pozorovateli byl průměr objektu odhadnut na 20 metrů. Podobně jako v případě komety Shoemaker-Levy 9 se předpokládá, že tento objekt je pozůstatkem větší komety nebo asteroidu, který byl zachycen gravitací Jupiteru, a který se rozpadl krátce předtím, než došlo k nárazu.
Kromě dopadu komety Shoemaker-Levy 9 v roce 1994 nebyl nikdy žádný dopad tak dobře zdokumentován. V následujících dnech a týdnech bude astronomická komunita zkoumat amatérská videa, aby se dozvěděla více o světelných křivkách, které impakt vytvořil. Od toho si slibují získání informací o množství uvolněné energie, dynamice impaktu a fyzikálních vlastnostech samotného impaktoru.
Tato událost krásně ilustruje, jak daleko se astronomie v posledních letech posunula. Zatímco dříve byly srážky s Jupiterem považovány za vzácné, dnes je chápeme jako pravidelný jev. Díky moderním možnostem sdílení dat, vytváření sítí a spolupráce mezi amatéry a profesionály jsou pravidelně detekovány události, které by jinak zůstaly nepovšimnuty.
O autorovi
Redakce Astro.cz
Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.
