Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zasáhla Jupiter další kometa?

Zasáhla Jupiter další kometa?

Záblesk na Jupiteru
Autor: Harald Paleske

V roce 1994 narazila kometa Shoemaker-Levy 9 do Jupiteru, který ji krátce předtím zachytil (a jeho gravitace následně roztrhala). Událost plnila přední stránky novin, protože šlo o první přímé pozorování mimozemské srážky objektů Sluneční soustavy. Náraz byl tak silný, že zanechal skrvny, které přetrvaly několik měsíců a byly patrnější než Velká rudá skvrna na Jupiteru.

Od té doby astronomové pozorovali více srážek objektů s Jupiterem a předpokládá se, že k takovým srážkám dochází neustále (i když nepozorovaně). Dne 13. září 2021 ve 22:39:30 UTC byl pozorován další impakt, a to mnoha astronomy z celého světa.

Dopad ohlásil brazilský amatérský astronom Jose Luis Pereira a o den později jej potvrdil Harald Paleske z německého Langendorfu. Paleske v té době pořizoval videozáznam přechodu stínu měsíce Io, když došlo k události, která se projevila jako dvousekundový záblesk. Po přezkoumání záznamu vyloučil možnost, že by k události došlo blíže k Zemi (přičemž Jupiter byl pouze kulisou).

Po důkladném prozkoumání Paleske určil, že k nárazu došlo na 106,9° jupiterské šířky (CM1) a +3,8° délky, a časově jej zařadil do 22:39:27 UTC 13. září. Dopad nezávisle na sobě pozorovaly dva týmy francouzských amatérských astronomů ze Société Lorraine d'Astronomie (SLA).

Díky projektu DeTeCt byla amatérská i profesionální astronomická komunita široce upozorněna, což umožnilo rychlou reakci. Po celém světě byly zkontrolovány záznamy dalekohledů, které tou dobou byly zaměřeny na Jupiter.

Na základě snímků a videozáznamu poskytnutých pozorovateli byl průměr objektu odhadnut na 20 metrů. Podobně jako v případě komety Shoemaker-Levy 9 se předpokládá, že tento objekt je pozůstatkem větší komety nebo asteroidu, který byl zachycen gravitací Jupiteru, a který se rozpadl krátce předtím, než došlo k nárazu.

Kromě dopadu komety Shoemaker-Levy 9 v roce 1994 nebyl nikdy žádný dopad tak dobře zdokumentován. V následujících dnech a týdnech bude astronomická komunita zkoumat amatérská videa, aby se dozvěděla více o světelných křivkách, které impakt vytvořil. Od toho si slibují získání informací o množství uvolněné energie, dynamice impaktu a fyzikálních vlastnostech samotného impaktoru.

Tato událost krásně ilustruje, jak daleko se astronomie v posledních letech posunula. Zatímco dříve byly srážky s Jupiterem považovány za vzácné, dnes je chápeme jako pravidelný jev. Díky moderním možnostem sdílení dat, vytváření sítí a spolupráce mezi amatéry a profesionály jsou pravidelně detekovány události, které by jinak zůstaly nepovšimnuty.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Jupiter


48. vesmírný týden 2023

48. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »