Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zasáhla Jupiter další kometa?

Zasáhla Jupiter další kometa?

Záblesk na Jupiteru
Autor: Harald Paleske

V roce 1994 narazila kometa Shoemaker-Levy 9 do Jupiteru, který ji krátce předtím zachytil (a jeho gravitace následně roztrhala). Událost plnila přední stránky novin, protože šlo o první přímé pozorování mimozemské srážky objektů Sluneční soustavy. Náraz byl tak silný, že zanechal skrvny, které přetrvaly několik měsíců a byly patrnější než Velká rudá skvrna na Jupiteru.

Od té doby astronomové pozorovali více srážek objektů s Jupiterem a předpokládá se, že k takovým srážkám dochází neustále (i když nepozorovaně). Dne 13. září 2021 ve 22:39:30 UTC byl pozorován další impakt, a to mnoha astronomy z celého světa.

Dopad ohlásil brazilský amatérský astronom Jose Luis Pereira a o den později jej potvrdil Harald Paleske z německého Langendorfu. Paleske v té době pořizoval videozáznam přechodu stínu měsíce Io, když došlo k události, která se projevila jako dvousekundový záblesk. Po přezkoumání záznamu vyloučil možnost, že by k události došlo blíže k Zemi (přičemž Jupiter byl pouze kulisou).

Po důkladném prozkoumání Paleske určil, že k nárazu došlo na 106,9° jupiterské šířky (CM1) a +3,8° délky, a časově jej zařadil do 22:39:27 UTC 13. září. Dopad nezávisle na sobě pozorovaly dva týmy francouzských amatérských astronomů ze Société Lorraine d'Astronomie (SLA).

Díky projektu DeTeCt byla amatérská i profesionální astronomická komunita široce upozorněna, což umožnilo rychlou reakci. Po celém světě byly zkontrolovány záznamy dalekohledů, které tou dobou byly zaměřeny na Jupiter.

Na základě snímků a videozáznamu poskytnutých pozorovateli byl průměr objektu odhadnut na 20 metrů. Podobně jako v případě komety Shoemaker-Levy 9 se předpokládá, že tento objekt je pozůstatkem větší komety nebo asteroidu, který byl zachycen gravitací Jupiteru, a který se rozpadl krátce předtím, než došlo k nárazu.

Kromě dopadu komety Shoemaker-Levy 9 v roce 1994 nebyl nikdy žádný dopad tak dobře zdokumentován. V následujících dnech a týdnech bude astronomická komunita zkoumat amatérská videa, aby se dozvěděla více o světelných křivkách, které impakt vytvořil. Od toho si slibují získání informací o množství uvolněné energie, dynamice impaktu a fyzikálních vlastnostech samotného impaktoru.

Tato událost krásně ilustruje, jak daleko se astronomie v posledních letech posunula. Zatímco dříve byly srážky s Jupiterem považovány za vzácné, dnes je chápeme jako pravidelný jev. Díky moderním možnostem sdílení dat, vytváření sítí a spolupráce mezi amatéry a profesionály jsou pravidelně detekovány události, které by jinak zůstaly nepovšimnuty.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Jupiter


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »