Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Tryskové proudění v atmosféře Jupiteru pohledem JWST
Adam Denko Vytisknout článek

Tryskové proudění v atmosféře Jupiteru pohledem JWST

Jupiter v blízkém infračerveném oboru spektra kamerou NIRCam dalekohledu JWST
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI, R. Hueso (University of the Basque Country), I. de Pater (University of Calif

Unikátní vlastnosti dalekohledu Jamese Webba vedly k odhalení úzkého jet streamu (tryskového proudění v atmosféře) nad vrcholky oblačnosti v rovníkové oblasti Jupiteru. Dalekohled umožňuje snímat záření v blízké infračervené oblasti spektra, které jsou vhodné také ke studiu vrstev atmosféry ve výšce asi 25 až 50 km nad vrcholky oblaků. Vítr zde přesahuje rychlost 500 km/h, což na Zemi odpovídá rychlosti větru silného tornáda. Tento jev dosud nemohl být pozorován jinými dalekohledy, pro jejich nízké rozlišení a nepozorovaly jej ani kosmické sondy.

Planeta Jupiter byla zkoumána různými observatořemi a sondami. Prvně k ní v roce 1973 přiletěla sonda Pioneer 10 následovaná v roce 1974 sesterskou Pioneer 11. Výrazným přínosem k navýšení poznatků o největší planetě byl průlet známé dvojice sond Voyager 1 a 2 v roce 1979. Klíčovou misi vykonala sonda Galileo, která obíhala Jupiter v letech 1995 až 2003. Později se na Jupiter krátce podívaly sondy Cassini při cestě k Saturnu a New Horizons při letu k Plutu a dalším transneptunickým objektům.

Dnes je na cestě evropská mise JUICE k ledovým měsícům Jupiteru a na protáhlé oběžné dráze kolem planety je Juno, jež studuje Joviánský systém pěkně zblízka. Přestože byl Jupiter tolikrát zkoumán, dalekohled Jamese Webba nám na něj poskytl úplně nový pohled. Jeho naprosto špičkové infračervené schopnosti lze mimo vzdáleného vesmíru uplatnit i na Sluneční soustavu. Webb rozlišil krásné atmosférické útvary tam, kde minulá infračervená pozorování z jiných dalekohledů zachytila jen zamlžený jasný pás. Díky JWST jsme získali mnoho cenných informací o systému měsíčků a větrné atmosféře plynného obra. Jeden takový objev byl odhalen poměrně nedávno.

Snímek Jupiteru pořízený kamerou NIRCam (Near-Infrared Camera) vesmírného dalekohledu Jamese Webba ukazuje úžasné detaily majestátní planety v infračerveném oboru. Na tomto snímku jasnější oblasti představují výše položené vrstvy. Četné jasné bílé "skvrny" a "pruhy" jsou pravděpodobně velmi vysoko položené vrcholky oblaků konvektivních bouří. Polární záře, které se na tomto snímku jeví červené, sahají do větších výšek nad severním i jižním pólem planety. Naproti tomu tmavé pásy severně od rovníkové oblasti jsou tvořeny níže ležícími oblaky. Na Webbových snímcích Jupiteru z července 2022 vědci nedávno objevili úzký tryskový proud (jet stream) o rychlosti 515 km za hodinu, který se nachází nad Jupiterovým rovníkem nad hlavními oblačnými patry. Autor: NASA, ESA, CSA, STScI, R. Hueso (University of the Basque Country), I. de Pater (University of Calif
Snímek Jupiteru pořízený kamerou NIRCam (Near-Infrared Camera) vesmírného dalekohledu Jamese Webba ukazuje úžasné detaily majestátní planety v infračerveném oboru. Na tomto snímku jasnější oblasti představují výše položené vrstvy. Četné jasné bílé "skvrny" a "pruhy" jsou pravděpodobně velmi vysoko položené vrcholky oblaků konvektivních bouří. Polární záře, které se na tomto snímku jeví červené, sahají do větších výšek nad severním i jižním pólem planety. Naproti tomu tmavé pásy severně od rovníkové oblasti jsou tvořeny níže ležícími oblaky. Na Webbových snímcích Jupiteru z července 2022 vědci nedávno objevili úzký tryskový proud (jet stream) o rychlosti 515 km za hodinu, který se nachází nad Jupiterovým rovníkem nad hlavními oblačnými patry.
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI, R. Hueso (University of the Basque Country), I. de Pater (University of Calif


Tím, že dalekohled snímal Jupiter pomocí kamery NIRCam v blízkých infračervených vlnových délkách, zachytil především vyšší vrstvy atmosféry, které se nacházejí ve výškách od 25 do 50 kilometrů nad vrcholky oblačnosti. Program pozorování z roku 2022 byl navržen tak, aby teleskop každých 10 hodin pořídil fotografii Jupiteru. Tato doba zhruba odpovídá jednomu dnu na planetě, tím pádem dalekohled snímal stále tu samou stranu. Pohyb a změna ve tvarech struktur v oblačnosti byly po porovnání fotografií jednoznačně viditelné.

Astronomové tímto způsobem nalezli v atmosféře Jupitera úplně nový úkaz, a sice úzký jet stream. Ten se nachází v rovníkové oblasti ve výšce asi 40 kilometrů nad valnou většinou oblačnosti. Šířka tohoto útvaru je více než 4800 km. Vítr uvnitř něj se pohybuje rychlostí 515 km/h, jet stream je tedy zhruba 2× silnější než pozemský hurikán nejvyšší (páté) kategorie. Vědci mají v plánu využít dalekohled Jamese Webba znovu, aby zjistili, jak se rychlost a výška tryskového proudění vyvíjí v čase.

Vědci pomocí kamery NIRCam (Near-Infrared Camera) vesmírného dalekohledu Jamese Webba objevili nad rovníkem Jupiteru, nad hlavními oblačnými patry, vysokorychlostní tryskové proudění (jet stream). Na vlnové délce 2,12 mikrometru, v níž se dá pozorovat atmosféra ve výškách asi 20-35 kilometrů nad vrcholky mraků Jupiteru, vědci zaznamenali několik větrných střihů neboli oblastí, kde se rychlost větru mění s výškou nebo se vzdáleností, což jim umožnilo jet stream sledovat. Na tomto snímku je zvýrazněno několik útvarů v okolí Jupiterovy rovníkové zóny, které jsou mezi jednou rotací planety (10 hodin) velmi zřetelně narušeny tryskovým prouděním. Autor: NASA, ESA, CSA, STScI, Image: NASA, ESA, CSA, STScI, R. Hueso (University of the Basque Country), I.
Vědci pomocí kamery NIRCam (Near-Infrared Camera) vesmírného dalekohledu Jamese Webba objevili nad rovníkem Jupiteru, nad hlavními oblačnými patry, vysokorychlostní tryskové proudění (jet stream). Na vlnové délce 2,12 mikrometru, v níž se dá pozorovat atmosféra ve výškách asi 20-35 kilometrů nad vrcholky mraků Jupiteru, vědci zaznamenali několik větrných střihů neboli oblastí, kde se rychlost větru mění s výškou nebo se vzdáleností, což jim umožnilo jet stream sledovat. Na tomto snímku je zvýrazněno několik útvarů v okolí Jupiterovy rovníkové zóny, které jsou mezi jednou rotací planety (10 hodin) velmi zřetelně narušeny tryskovým prouděním.
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI, Image: NASA, ESA, CSA, STScI, R. Hueso (University of the Basque Country), I.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Jupiter, Jwst


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »