Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Ztráta noční oblohy kvůli desetitisícům družic

Ztráta noční oblohy kvůli desetitisícům družic

Časosběrný snímek zachycuje dráhy družic projektu Starlink. Na pozadí jsou dráhy hvězd.
Autor: Global Meteor Network

Když vzhlédneme k nebi, tak se nám většinou naskytne stejný pohled, jaký fascinoval a inspiroval naše předky. Souhvězdí, Mléčná dráha, meteory a noční obloha vůbec se proplétají v předivu naší společnosti, kultury a náboženství. Přijdeme o tento pohled?

Jen krok nás dělí od ztráty noční oblohy

Jak už jsme psali v dřívějším článku, společnost SpaceX a další právě nyní plánují vypouštění desetitisíců družic na oběžnou dráhu kolem Země [refs 1,2,3]. SpaceX již 120 družic vypustila a každý druhý týden bude vypouštět 60 družic. Pokud bude toto pokračovat, tak dobře známé souhvězdí budou křižovat družice [refs 0,9], které překonají počet hvězd viditelných pouhým okem. Je otázkou pouze několika málo let, než obloha jak ji známe, a jak ji po tisíciletí znali naši předkové, bude nenávratně ztracena.

Pohled na noční oblohu je jeden z nejvíce inspirujících pohledů, který může naše planeta nabídnout.  Rozjímání o rozlehlosti vesmíru dává inspiraci dětem, umělcům, vědcům a náboženským myslitelům. Noční obloha je také integrální součástí přírody. Například, migrující ptáci navigují pomocí hvězd [5], což může být znemožněno právě těmito jasnými družicemi, které se budou rojit na obloze [0,6]. Družice navíc již nyní způsobují velmi vážné škody pozemské astronomii [6,8].

Světelné stopy satelitů Starlink Autor: Egon Filter
Světelné stopy satelitů Starlink
Autor: Egon Filter
Schopnost SpaceX vypouštět takové množství družic představuje technologický průlom. Cíl poskytování služeb Internetu miliardám lidí může mít své opodstatnění a  Elon Musk je vlivným  leaderem a podporovatelem vědy a technologie. Ale potenciál sítě družic Starlink společnosti SpaceX degradovat noční oblohu se zdá být ve slepé skvrně Muskova zorného pole. Musk chce, aby lidstvo mohlo cestovat na Mars, což je ambiciózní a inspirativní cíl. Chtějí ale lidé na Zemi platit za toto dobrodružství zkažením své noční oblohy? 

Možnost vynášet tak mnoho levných družic spočívá na právní mezeře. Neexistuje žádné zevrubné kosmické právo, které by zakazovalo nebo regulovalo světelné znečištění [7] z vesmíru. Nebe by nemělo být na prodej. Svět přírody, planeta Země a obloha nad námi nejsou běžné komodity, které je možné označit brandem a obchodovat mezi elitami. Jsou za našimi definicemi monetárních hodnot a tvoří fundamentální součást toho, kdo jsme. Oblohu nesmíme ztratit.

JE TŘEBA NĚCO UDĚLAT

Podpisem petice nám prosím pomozte říci americké federální komunikační komisi FCC (Federal Communications Commission), aby neposkytovala povolení (nebo takové povolení stáhla) společnosti SpaceX a dalším pro vypouštění dalších družic, které potenciálně ohrozí náš pohled na noční oblohu. Pojďme poslat společnosti SpaceX zprávu, že takové nekoordinované vypouštění družic musí být okamžitě zastaveno. Družice, jejich vizuální vzhled, počty nebo oběžné dráhy se musí změnit po konzultaci s astronomy a dalšími strážci oblohy. Nechť tato petice také poslouží jako základ pro ustanovení mezinárodního kosmického práva pro dohled na degradaci našeho pohledu na noční oblohu.

Gaspar Bakos

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Starlink nás připraví o nebe, jak jej známe
[2] space.com
[3] popsci.com
[4] wikipedia.org
[5] allaboutbirds.org
[6] newscientist.com
[7] darksky.org
[8] speculoos.uliege.be
[9] spaceweather.com
[10] nytimes.com

Převzato: astro.princeton.edu



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Starlink


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »