1. vesmírný týden 2011
Země je 3. ledna v perihéliu (nejblíže Slunci). Měsíc je v úterý v novu a nastává částečné zatmění Slunce. Ten samý den nad ránem mají maximum Kvadrantidy. Jupiter je na večerní obloze nad jihozápadem. Ráno můžeme pozorovat planety Venuši, Merkur a Saturn. Večer přelétá oblohu Mezinárodní vesmírná stanice (ISS).
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.
Obloha:
Měsíc: nov nastává 4. ledna a částečně zakrývá Slunce (v ČR téměř z 80 %). Více najdete v samostatném článku. Po celé republice budou k zatmění probíhat pozorovací akce s výkladem, někde ovšem pouze za příznivého počasí.
5. ledna kolem 17. hodiny by mohla být dobrá příležitost na pozorování velmi mladého Měsíce (srpek 30 hodin po novu). V dalších dnech by měl být srpek Měsíce a jeho popelavý svit snadným cílem.
Planety viditelné okem: Večer pokračuje dobrá viditelnost planety Jupiter (-2,3 mag). Je v souhvězdí Ryb a právě míjí těsně Uran (5,9 mag), nyní jen půl stupně od něj. Obě planety se tedy pohodlně směstnají do zorného pole dalekohledu při malém zvětšení.
Pondělní večer 3. ledna nabízí opravdu pěknou podívanou, snad vyjde někde počasí. Přes kotouček totiž putuje stín měsíce Ganyméda (začátek v 17:36 SEČ, konec 20:24) a také měsíček Ió a jeho stín (měsíc zač. 18:51, konec 21:06, stín 20:10 až 22:23). Ve čtvrtek 6. ledna bude přecházet přes disk Jupiteru měsíček Európa (konec 18:11) a její stín (18:00 až 20:41). Velká červená skvrna přechází večer středem kotoučku v úterý 4. 1. (17:26 SEČ), dále 6. 1. (19:05), 8. 1. (20:44) a 9. 1. (16:36).
Ráno nad jihem je v souhvězdí Panny Saturn (0,7 mag). Největší západní elongace dosahuje tento týden Venuše i Merkur (8. a 9. ledna). Venuše (-4,5 mag) je ráno nad jihovýchodem ve Váhách. Merkur najdeme za svítání téměř přesně na jihovýchodě. V sedm hodin je více než 5° nad obzorem, zatímco Slunce stále více než 8° pod horizontem. Jasnost planety je lehce záporná (-0,2 mag ke konci týdne). Měl by být snadno viditelný pouhým okem, podobně jako v říjnu 2008.
Mezinárodní stanice (ISS) má výhodné večerní přelety na naší obloze. K předpovědím přeletu lze použít např. internetové aplikace Heavens-Above.com, nebo Calsky.com, ale také programy jako je Orbitron. Tabulka na obrázku se vztahuje k obci Čihošť poblíž geografického středu ČR. Jinde se však časy přeletu příliš neliší.
Kometa 103P/Hartley je už poměrně slabá a úhlově malá. V triedru 10x50 již byla i na solidní horské obloze neviditelná. Zato při použití dalekohledu 254/1200 mm byla snadným cílem, ale vypadala jen jako malá kruhová skvrnka se zjasněním ke středu. Hledá se poměrně snadno vlevo od Síria ve Velkém psu, ale doporučuji mapku.
Kosmonautika:
- Všechny starty raket proběhly podle plánu a žádný se na tento týden nechystá. Z astrohumoru zaujal maximálně zájem pana Sloty o start do vesmíru, ale pro tyto lidi by možná byla vhodnější jen jednosměrná letenka...
Výročí:
- 3. ledna 1986 (25 let) byly objeveny měsíčky Uranu, které nesou jména Juliet a Portia. Jejich objevitelem na snímcích z Voyageru 2 byl opět Stephen Synnott, podobně jako u měsíčku Puck, popisovaného v minulém týdnu. Jak je z názvů patrné, dodržují systém jmen, podle postav z Shakespearových her (Romeo a Jupie a Kupec benátský).
- 9. ledna 1986 (25 let) objevil Stephen P. Synnott čtvrtý měsíček ze snímků Voyageru 2, pojmenovaný později Cressida (podle hry Troilus a Kressida z prostředí trojské války).
Mapa oblohy na leden s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
