Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  1. vesmírný týden 2011

1. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 1. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 1. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 3. 1. do 9. 1. 2011.
Země je 3. ledna v perihéliu (nejblíže Slunci). Měsíc je v úterý v novu a nastává částečné zatmění Slunce. Ten samý den nad ránem mají maximum Kvadrantidy. Jupiter je na večerní obloze nad jihozápadem. Ráno můžeme pozorovat planety Venuši, Merkur a Saturn. Večer přelétá oblohu Mezinárodní vesmírná stanice (ISS).

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc: nov nastává 4. ledna a částečně zakrývá Slunce (v ČR téměř z 80 %). Více najdete v samostatném článku. Po celé republice budou k zatmění probíhat pozorovací akce s výkladem, někde ovšem pouze za příznivého počasí.
5. ledna kolem 17. hodiny by mohla být dobrá příležitost na pozorování velmi mladého Měsíce (srpek 30 hodin po novu). V dalších dnech by měl být srpek Měsíce a jeho popelavý svit snadným cílem.

Planety viditelné okem: Večer pokračuje dobrá viditelnost planety Jupiter (-2,3 mag). Je v souhvězdí Ryb a právě míjí těsně Uran (5,9 mag), nyní jen půl stupně od něj. Obě planety se tedy pohodlně směstnají do zorného pole dalekohledu při malém zvětšení.
Pondělní večer 3. ledna nabízí opravdu pěknou podívanou, snad vyjde někde počasí. Přes kotouček totiž putuje stín měsíce Ganyméda (začátek v 17:36 SEČ, konec 20:24) a také měsíček Ió a jeho stín (měsíc zač. 18:51, konec 21:06, stín 20:10 až 22:23). Ve čtvrtek 6. ledna bude přecházet přes disk Jupiteru měsíček Európa (konec 18:11) a její stín (18:00 až 20:41). Velká červená skvrna přechází večer středem kotoučku v úterý 4. 1. (17:26 SEČ), dále 6. 1. (19:05), 8. 1. (20:44) a 9. 1. (16:36).
Ráno nad jihem je v souhvězdí Panny Saturn (0,7 mag). Největší západní elongace dosahuje tento týden Venuše i Merkur (8. a 9. ledna). Venuše (-4,5 mag) je ráno nad jihovýchodem ve Váhách. Merkur najdeme za svítání téměř přesně na jihovýchodě. V sedm hodin je více než 5° nad obzorem, zatímco Slunce stále více než 8° pod horizontem. Jasnost planety je lehce záporná (-0,2 mag ke konci týdne). Měl by být snadno viditelný pouhým okem, podobně jako v říjnu 2008.

ISS v 1. týdnu 2011
ISS v 1. týdnu 2011
Meteorický roj Kvadrantid patří mezi nejhezčí, ale málokdy se jej podaří pozorovat v maximu a za bezměsíčné noci. Letos jsou splněny obě podmínky. Maximum má nastat kolem 2. hodiny ranní v noci z 3. na 4. ledna. Měsíc je samozřejmě ze hry. Více je připraveno v článku o tomto roji.
Mezinárodní stanice (ISS) má výhodné večerní přelety na naší obloze. K předpovědím přeletu lze použít např. internetové aplikace Heavens-Above.com, nebo Calsky.com, ale také programy jako je Orbitron. Tabulka na obrázku se vztahuje k obci Čihošť poblíž geografického středu ČR. Jinde se však časy přeletu příliš neliší.
Kometa 103P/Hartley je už poměrně slabá a úhlově malá. V triedru 10x50 již byla i na solidní horské obloze neviditelná. Zato při použití dalekohledu 254/1200 mm byla snadným cílem, ale vypadala jen jako malá kruhová skvrnka se zjasněním ke středu. Hledá se poměrně snadno vlevo od Síria ve Velkém psu, ale doporučuji mapku.

Kosmonautika:

  • Všechny starty raket proběhly podle plánu a žádný se na tento týden nechystá. Z astrohumoru zaujal maximálně zájem pana Sloty o start do vesmíru, ale pro tyto lidi by možná byla vhodnější jen jednosměrná letenka...

Výročí:

  • 3. ledna 1986 (25 let) byly objeveny měsíčky Uranu, které nesou jména Juliet a Portia. Jejich objevitelem na snímcích z Voyageru 2 byl opět Stephen Synnott, podobně jako u měsíčku Puck, popisovaného v minulém týdnu. Jak je z názvů patrné, dodržují systém jmen, podle postav z Shakespearových her (Romeo a Jupie a Kupec benátský).
  • 9. ledna 1986 (25 let) objevil Stephen P. Synnott čtvrtý měsíček ze snímků Voyageru 2, pojmenovaný později Cressida (podle hry Troilus a Kressida z prostředí trojské války).

Mapa oblohy na leden s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Juliet, Cressida, Portia


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »