Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  1. vesmírný týden 2011

1. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 1. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 1. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 3. 1. do 9. 1. 2011.
Země je 3. ledna v perihéliu (nejblíže Slunci). Měsíc je v úterý v novu a nastává částečné zatmění Slunce. Ten samý den nad ránem mají maximum Kvadrantidy. Jupiter je na večerní obloze nad jihozápadem. Ráno můžeme pozorovat planety Venuši, Merkur a Saturn. Večer přelétá oblohu Mezinárodní vesmírná stanice (ISS).

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc: nov nastává 4. ledna a částečně zakrývá Slunce (v ČR téměř z 80 %). Více najdete v samostatném článku. Po celé republice budou k zatmění probíhat pozorovací akce s výkladem, někde ovšem pouze za příznivého počasí.
5. ledna kolem 17. hodiny by mohla být dobrá příležitost na pozorování velmi mladého Měsíce (srpek 30 hodin po novu). V dalších dnech by měl být srpek Měsíce a jeho popelavý svit snadným cílem.

Planety viditelné okem: Večer pokračuje dobrá viditelnost planety Jupiter (-2,3 mag). Je v souhvězdí Ryb a právě míjí těsně Uran (5,9 mag), nyní jen půl stupně od něj. Obě planety se tedy pohodlně směstnají do zorného pole dalekohledu při malém zvětšení.
Pondělní večer 3. ledna nabízí opravdu pěknou podívanou, snad vyjde někde počasí. Přes kotouček totiž putuje stín měsíce Ganyméda (začátek v 17:36 SEČ, konec 20:24) a také měsíček Ió a jeho stín (měsíc zač. 18:51, konec 21:06, stín 20:10 až 22:23). Ve čtvrtek 6. ledna bude přecházet přes disk Jupiteru měsíček Európa (konec 18:11) a její stín (18:00 až 20:41). Velká červená skvrna přechází večer středem kotoučku v úterý 4. 1. (17:26 SEČ), dále 6. 1. (19:05), 8. 1. (20:44) a 9. 1. (16:36).
Ráno nad jihem je v souhvězdí Panny Saturn (0,7 mag). Největší západní elongace dosahuje tento týden Venuše i Merkur (8. a 9. ledna). Venuše (-4,5 mag) je ráno nad jihovýchodem ve Váhách. Merkur najdeme za svítání téměř přesně na jihovýchodě. V sedm hodin je více než 5° nad obzorem, zatímco Slunce stále více než 8° pod horizontem. Jasnost planety je lehce záporná (-0,2 mag ke konci týdne). Měl by být snadno viditelný pouhým okem, podobně jako v říjnu 2008.

ISS v 1. týdnu 2011
ISS v 1. týdnu 2011
Meteorický roj Kvadrantid patří mezi nejhezčí, ale málokdy se jej podaří pozorovat v maximu a za bezměsíčné noci. Letos jsou splněny obě podmínky. Maximum má nastat kolem 2. hodiny ranní v noci z 3. na 4. ledna. Měsíc je samozřejmě ze hry. Více je připraveno v článku o tomto roji.
Mezinárodní stanice (ISS) má výhodné večerní přelety na naší obloze. K předpovědím přeletu lze použít např. internetové aplikace Heavens-Above.com, nebo Calsky.com, ale také programy jako je Orbitron. Tabulka na obrázku se vztahuje k obci Čihošť poblíž geografického středu ČR. Jinde se však časy přeletu příliš neliší.
Kometa 103P/Hartley je už poměrně slabá a úhlově malá. V triedru 10x50 již byla i na solidní horské obloze neviditelná. Zato při použití dalekohledu 254/1200 mm byla snadným cílem, ale vypadala jen jako malá kruhová skvrnka se zjasněním ke středu. Hledá se poměrně snadno vlevo od Síria ve Velkém psu, ale doporučuji mapku.

Kosmonautika:

  • Všechny starty raket proběhly podle plánu a žádný se na tento týden nechystá. Z astrohumoru zaujal maximálně zájem pana Sloty o start do vesmíru, ale pro tyto lidi by možná byla vhodnější jen jednosměrná letenka...

Výročí:

  • 3. ledna 1986 (25 let) byly objeveny měsíčky Uranu, které nesou jména Juliet a Portia. Jejich objevitelem na snímcích z Voyageru 2 byl opět Stephen Synnott, podobně jako u měsíčku Puck, popisovaného v minulém týdnu. Jak je z názvů patrné, dodržují systém jmen, podle postav z Shakespearových her (Romeo a Jupie a Kupec benátský).
  • 9. ledna 1986 (25 let) objevil Stephen P. Synnott čtvrtý měsíček ze snímků Voyageru 2, pojmenovaný později Cressida (podle hry Troilus a Kressida z prostředí trojské války).

Mapa oblohy na leden s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Juliet, Cressida, Portia


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »