Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  1. vesmírný týden 2012

1. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 4. ledna 2012, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 4. ledna 2012, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 2. 1. do 8. 1. 2012.

Měsíc dorůstá k úplňku. Večer najdeme poblíž jihu Jupiter, v druhé polovině noci je nejlépe vidět Mars a Saturn. Ranní kometa Garradd je stále lépe viditelná. Končí večerní přelety stanice ISS. Nastává maximum roje Kvadrantid.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. ledna 2012 v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Dobře jsou viditelné útvary na terminátoru - hranici světla a tmy na jeho povrchu. Večer 2. ledna je Měsíc asi 5° od Jupiteru.

Planety:
Večery patří Venuši a Jupiteru. Druhá polovina noci Marsu a Saturnu.

Jupiter (-2,5 mag) na pomezí Ryb a Berana je nejlépe viditelný večer. Vrcholí nad jihem před 19. hodinou. V sobotu 7. ledna nastane více úkazů jupiterových měsíčků najednou. K přechodu Európy přidají zákryty a zatmění Ió a Ganymédés. Chybět tou dobou nebude ani Velká červená skvrna poblíž středu kotoučku planety.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
2.1. 23:28   5.1. Európa zákryt zač. 23:21
3.1. 19:19   6.1. Ió přechod měsíc 22:16-0:27, stín 23:35-1:45
5.1. 20:58   7.1. Ganyméd zákryt 15:32-17:39, zatmění 20:57-22:48
6.1. 16:49   7.1. Európa přechod měsíc 18:07-20:36, stín 20:44-23:09
7.1. 22:37   7.1. Ió zákryt zač. 19:32, zatmění kon. 22:59
8.1. 18:28   8.1. Ió přechod měsíc 16:44-18:55, stín 18:04-20:14
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-4,0 mag) v Kozorohu je večer nad jihozápadem. Díky své jasnosti je nepřehlédnutelná. Fáze je podobná ubývajícímu úplňku a velikost kotoučku pouze kolem 13".
Mars (0,1 mag) v souhvězdí Lva vychází už po 22. hodině, ale maximální výšky téměř 50° dosahuje až kolem půl páté ranní. Kotouček má úhlovou velikost lehce nad 9" výraznějších tmavších a světlejších oblastí. Pozorování planet se u nás věnuje stále více lidí a přibývá i počet nadšených kreslířů.
Saturn (0,7 mag) v souhvězdí Panny je stále přibližně 6° vlevo od jasné hvězdy Spica. Ráno za svítání jej můžeme vidět asi 30° vysoko. Kotouček má více než 17" a dvojnásobně velké a slušně rozevřené jsou i prstence. Všimnout si lze i stínu planety na prstencích.
Merkur (-0,4 mag) lze ještě zahlédnout nízko nad jihovýchodem po sedmé hodině ranní, a to především díky jeho jasnosti. vylézá před sedmou ranní na jihovýchodě.

Kometa C/2009 P1 (Garradd) je nad ránem po páté hodině už slušných 30° vysoko. Její ohony jsou slušně rozevřeny do širokého vějíře v úhlu asi 90°. Hlavní dějství omety na naší obloze přiblíží článek na webu kommet.cz.

Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) se dostává 8. ledna nejblíže k Zemi. Její velký a široký ohon je však již značně vybledlý. V tmavých lokalitách ji stále pozorovatelé hlásí s ohonem viditelným v délce přes 20° Souhrn zajímavých snímků a videozáznamů najdete v článku Jakuba Černého.

Slunce se projevilo vyšší aktivitou před Silvestrem. Média nabyla mylného dojmu, že přijde větší magnetická bouře, ačkoli v odborných kruzích se o něčem takovém nezmiňovali. Ke vší smůle nás oblak vyvržených nabitých částic skoro úplně minul a z geomagnetické bouře nebylo nic. Současná aktivita je poměrně nízká.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Večerní přelety ISS pomalu končí v nevelkých výškách nad jihem a jihozápadem. Přikládáme tabulku, kde si můžete vyjet přelety pro své nejbližší velké město.

 

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety vyjíždět také na serveru Calsky.com.

 

Meteorický roj Kvadrantidy má letos své maximum 4. ledna. Nad ránem, kdy je radiant vysoko nad obzorem neruší ani svit Měsíce. Jak název napovídá, meteory zdánlivě vyletují z bývalého souhvězdí Zedního kvadrantu. Dnes bychom jej našli v prodloužené spojnici začátku oje Velkého vozu nad Pastýřem. Podle webu Mezinárodní meteorářské organizace IMO nastává maximum 4. 1. v 8:20 SEČ, což celkem favorizuje letošní rok jako jeden z nejlepších, pokud vyjde počasí. Počty meteorů kolísají, ale ZHR může být od 60 do 200 meteorů za hodinu, takže se vyplatí být venku.

Kosmonautika:

  • Start družic Globalstar se nakonec uskutečnil dle plánu 28. prosince pomocí rakety Sojuz z kosmodormu Bajkonur. Šest satelitů umístěných na polární orbitě pomáhá uživatelům se satelitními telefony komunikaci po celém světě.
     
  • Na přelomu roku se na oběžnou dráhu Měsíce úspěšně usadil tandem družic GRAIL, které nám pomohou lépe zjistit rozložení hmoty uvnitř Měsíce.
     
  • 5. ledna plánuje Čína vyslat na oběžnou dráhu geostacionární družici Feng Yun-2F pomocí nosné rakety Dlouhý pochod CZ-3A.
     

Výročí

  • 2. ledna 1892 (120 let) zemřel sir George Biddell Airy. V pozici Královského astronoma působil od roku 1835 do roku 1881. Reorganizoval greenwichskou hvězdárnu a je nám známý také tím, že jím stanovený základní poledník (1851), procházející pasážníkem v Greenwichi se stal od roku 1884 tzv. nultým poledníkem pro většinu tehdejšího světa a později byl přijat po celém světě. Také na Marsu prochází nultý poledník kráterem nazvaným Airy-0. Negativně se vybaví jeho jméno ve spojitosti s liknavým přístupem k hledání planety Neptun vypočtené jeho krajanem Adamsem, takže ji nakonec přehlédl a Neptun byl objeven v Berlíně. Zabýval se také teorií rozkladu světla na duhu a v astronomii přispěl k poznání hmotnosti Jupiteru a zpřesnění pohybů Země, Měsíce a Venuše. Pozorovatel hvězd si jistě vybaví také pojem Airyho disk, soustředné kruhy kolem hvězd, které pomáhají určit kvalitu obrazu. Ačkoli je popsal již John Herschel, teprve Airy je teoreticky popsal.
     
  • 4. ledna 1797 (215 let) se narodil Wilhelm Wolff Beer. Tento berlínský bankéř a astronom vydal v roce 1834 společně s Johannem Heinrichem Mädlerem první mapy Měsíce: Mappa Selenographica.
     
  • 8. ledna 1587 (425 let) se narodil Johannes Fabricius. Nezávisle na Galileim popsal pozorování slunečních skvrn pomocí dalekohledu. Poprvé je nejspíš pozoroval 27. 2. 1611.
     
  • 8. ledna 1642 (370 let) zemřel Galileo Galilei. Společně s Johanessem Keplerem zmiňovaným před týdnem, mu byl věnován Mezinárodní rok astronomie 2009. Galileovo neuvěřitelně všestranné nadání a schopnost přesně popsat svá pozorování vedla k převratu ve vědě do té doby utlačované vírou v dokonalost božského díla, jako nedotknutelné dokonalosti. Slunce bylo najednou skvrnité, Země obíhala kolem Slunce a přestala být středem vesmíru. Nejen tyto poznatky přinesl Galilei svým pozorováním.
     
  • 8. ledna 1942 (70 let) se narodil (přesně 300 let po smrti Galilea) významný teoretický fyzik Stephen Hawking. V dospělosti se u něj projevila závažná porucha, která vedla až k úplné pohybové paralyzaci. Nyní komunikuje pouze pomocí speciálního křesla. Ačkoli měl původně vyhlídky na dva, tři roky života, manželka si jej přesto vzala a Stephen žije spokojený život, který nám přinesl tolik významných poznatků na poli kosmologie a kvantové gravitace.
     
  • 8. ledna 1992 (20 let) proletěla kolem Země japonská sonda Sakigake. Jméno znamená něco jako "průzkumník". Byla to první japonská meziplanetární sonda. Start se uskutečnil v lednu 1985. Sloužila především k testu nosné rakety, měření magnetického pole a plasmy ve Sluneční soustavě. Její dvojče Suisei se o pár měsíců později podílela na výzkumu Halleyovy komety.
     

4. ledna je Země nejblíže ke Slunci (v perihéliu). Protože jsme však od Slunce odkloněni, máme nyní zimu.

Výhled na příští týden:

  • Fobos-Grunt zřejmě vstoupí do zemské atmosféry
  • Výročí objevu měsíců Uranu (Titania, Oberon)
  • Zahájení projektu Globe at Night 2012
  • Vzpomínka: Edmund Halley, Sergej Koroljov

Mapa oblohy v lednu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Galileo Galilei, Stephen Hawking, Sakigake


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »