Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  1. vesmírný týden 2018

1. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 3. ledna 2018 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 1. 1. do 7. 1. 2018. Měsíc bude v (super)úplňku. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem vychází nejprve Mars a Jupiter, které budou v neděli v těsné konjunkci. Za pokročilejšího svítání lze vidět i Merkur. Z objektů noční oblohy tentokráte doporučíme mlhovinu Opičí hlava. Družice Angosat, která se po vypuštění odmlčela, se nakonec šťastně ozvala, asi po dobití baterií. Úspěšný start zaznamenali i v Číně. SpaceX vyvezla a poprvé vztyčila raketu Falcon Heavy. V týdnu ale čekáme nejprve start Falconu 9 s misí Zuma a pak snad i statický zážeh Falconu Heavy. Tak šťastný rok 2018 nejen ve SpaceX, ale vám všem.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 2. 1. ve 3:24 SEČ. Protože o několik hodin před tím, 1. ledna ve 22:56 SEČ projde bodem k Zemi nejbližším, dá se v klidu ohodnotit i jako tzv. superúplněk. 4. ledna přibližně mezi 21. a 22. hodinou zakryje Měsíc hvězdu psí Leonis (5,3 mag).

Planety: Večer jsou vidět planety Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) ve východní části Ryb.
Před svítáním se k sobě nad jihovýchodem přibližují planety Mars (1,7 mag) a Jupiter (–1,7 mag). K velmi těsné konjunkci dojde již tento týden v neděli 7. ledna. Obě planety od sebe budou jen 12 úhlových minut. Za pokročilého svítání lze pozorovat také Merkur (–0,3 mag). Nebude sice úplně vysoko, ale přeci jenom by s triedrem mohl jít snadno vyhledat. Pouze počasí nepřeje.
Venuše se nachází v těsné blízkosti Slunce, takže je můžeme vidět na snímcích korónografu LASCO C3 nebo LASCO C2 observatoře SOHO. Venuše je nepřehlédnutelný objekt s čárami. Její jas je tak velký, že signál přetéká do sousedních pixelů a vytváří typické vodorovné čárky, které se v korónografu SOHO objevují u všech velmi jasných objektů.

Aktivita Slunce je velmi nízká a opět je zcela beze skvrn. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

NGC 2174 Autor: Libor Richter
NGC 2174
Autor: Libor Richter
NGC 2174, Opičí hlava
Tato mlhovina patří mezi méně známé objekty zimní oblohy. Nachází se v souhvězdí Oriona, ale vzhledem k poloze hned vedle Blíženců ji lze nejsnáze hledat odtud. Začít můžeme u jasné otevřené hvězdokupy M 35. Poblíž hvězdokupy jsou dvě jasné hvězdy mí a éta Geminorum (obě cca 3 mag). A právě v jejich prodloužené spojnici s nimi tvoří rovnoramenný trojúhelník mlhovina Opičí hlava. K jejímu spatření je třeba tmavá obloha nebo mlhovinový filtr, ale stojí za vidění. Navíc je nádherná na fotografiích. Jedná se o podobnou „porodnici hvězd“, jako je i známá mlhovina M 42 v Orionu. Mlhovinu najdeme v horní části širokoúhlé fotografie „od Rosetty k M 35“ a je jí věnován 315. díl pořadu Noční obloha.

Kosmonautika

  • Raketa Zenit vynesla z Bajkonuru družici Angosat, tedy angolskou družici s ruskou účastí. A po startu to s ní nevypadalo dobře. Ale jak se říká konec dobrý, všechno dobré, a tak se družice nakonec ozvala poté, co rozvinula své solární panely a dobila baterie.
  • 25. prosince startovala raketa CZ-2C, tentokrát se skupinou družic Yaogan-30. Tato síť družic odposlouchává elektromagnetické signály nad cizím územím.
  • Fanoušci kosmonautiky se po letech dočkali, když na rampu LC-39A byla vyvezena a poté i vztyčena raketa Falcon Heavy. Šlo jen o test, jak vše funguje. Další test, kdy by mělo být i čerpáno palivo, lze očekávat v lednu. Podle termínu startu mise Zuma by to mohlo být 6. ledna. Tajná mise Zuma má totiž startovat na Falconu 9 už 4. ledna 2017, zřejmě již bez dalšího statického zážehu, protože ten už raketa prodělala v listopadu. Doufejme, že start bude úspěšný a že testu obří rakety Falcon Heavy se dočkáme už tento týden.

Výročí

  • 4. ledna 1958 (60 let) zanikla v zemské atmosféře první umělá družice Země, Sputnik 1. Na oběžné dráze pobýval od 4. října 1957, vydržel tedy 3 měsíce. I to stačilo, aby změnil svět.
  • 4. ledna 1643 (375 let) se narodil britský matematik, fyzik a astronom Isaac Newton. Byl to prostě všeuměl. Jeho přínos pro fyziku a astronomii je nezměrný, především díky odvození zákonu gravitace mezi tělesy a pohybovým zákonům. Tím bylo možné fyzikálně popsat pohyb planet i komet a počítat například jejich dráhy do budoucnosti. Byl to právě Halley, kdo tlačil Newtona, aby své poznatky publikoval a kdo mu také pomohl vydat jeho zásadní dílo Principia. A tak se dnes také první kometa, u které Halley předpověděl návrat, jmenuje jeho jménem. A vděčit za to mohl i Newtonovi. Jméno Newton ale běžně používáme i tehdy, když mluvíme o konstrukci zrcadlového dalekohledu. Významné objevy zaznamenal také v optice a v matematice zase položil základy diferenciálního a integrálního počtu.
  • 7. ledna 1968 (50 let) odstartovala poslední sonda programu zkoumajícího povrch Měsíce před programem Apollo, Surveyor 7. Povedlo se jí měkce přistát, pořídit desetitisíce fotografií a provést chemický rozbor tří vzorků z povrchu.
  • 7. ledna 1998 (20 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Lunar Prospector. Od konce programu Apollo to byla první sonda, vyslaná čistě za účelem výzkumu Měsíce. Hlavním úkolem bylo zjistit, zda se na povrchu Měsíce v oblastech jižního a severního pólu nachází vodní led. Ukončení mise bylo naplánované nezvykle, ale zároveň efektně, totiž jako řízený dopad sondy na povrch Měsíce (podobně, jako v r. 2013 dvojice GRAIL). Energie při dopadu měla pomoci uvolnit plyny, jejichž rozbor měl prokázat přítomnost vody. Zajímavostí mise byla urna s popelem astronoma Eugena Shoemakera, objevitele komety Shoemaker-Levy 9. Tu sonda dopravila (a při nárazu rozprášila) na měsíčním povrchu.

Výhled na příští týden

  • Měsíc s ranními planetami
  • Výročí: Frank W. Dyson
  • Výročí: Luna 21 (Lunochod 2)
  • Výročí: Sojuz 27
  • Výročí: Pavel Kotrč
  • Výročí: ICESat a CHIPSat (Explorer 82)
  • Výročí: astronautka Shannon Lucid
  • Výročí: MESSENGER, poprvé kolem Merkuru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Lunar prospector, Surveyor 7, Isaac Newton, Sputnik 1, NGC 2174, Vesmírný týden


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »