1. vesmírný týden 2020
Přehled událostí na obloze od 30. 12. 2019 do 5. 1. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer září jasná planeta Venuše. Po setmění můžeme pozorovat také Uran a Neptun. Ráno je vidět Mars. Pozorovat můžeme také kometku C/2017 T2 (PanSTARRS). Nastane krátké maximum meteorického roje Kvandrantid. Start nejsilnější čínské rakety CZ-5 byl úspěšný. Pěkný start nabídl i ruský Proton-M. Chystá se třetí várka Starlinků na raketě Falcon-9. Před 85 lety se narodil Oldřich Hlad a před 15 roky byla objevena trpasličí planeta Eris.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti v pátek 3. ledna v 5:45 SEČ. Pokud jde o zákryty hvězd, tak např. 3. ledna mezi 19:10 a 19:20 SEČ zalezou za neosvětlenou polovinu Měsíce dvě hvězdičky ze souhvězdí Velryby. První o jasnosti 7,6, druhá 7,3 mag. O den později 4. ledna kolem 21:55 SEČ zaleze hvězda 6,8 mag z rozhraní Ryb a Velryby. Měsíc tou dobou bude na obloze pět stupňů jižně od Uranu. Nejzajímavěji zní tečný zákryt hvězdy Měsícem, jehož linie prochází 4. ledna i přes Prahu.
Planety:
Venuše (−4 mag) je vidět večer už velmi dobře jako velmi jasná hvězda nad jihozápadním obzorem. Po setmění je možné nalézt také Neptun ve Vodnáři a Uran v Beranovi. Ráno je vidět Mars (1,6 mag). V půl sedmé je více než 10°nad jihovýchodem. Merkur a Jupiter se nachází na snímcích koronografu SOHO (vpravo od zakrytého slunečního kotouče).
Aktivita Slunce je velmi nízká, ale na Štědrý den nám byly naděleny dvě krátce trvající aktivní oblasti se skvrnkami z nového cyklu aktivity. Pro případ výskytu skvrn můžeme kontrolovat aktuální snímek SDO.
Kometa C/2017 T2 (Pan-STARRS) se nachází na pomezí Persea a Žirafy. Při jasnosti asi 9,5 mag je dostupná i menšími dalekohledy.
Meteorický roj Kvadrantid vyvrcholí maximem, které letos připadá na 4. ledna v 9:20 SEČ. Radiant, ležící v bývalém souhvězdí zedního kvadrantu, se bude nacházet před svítáním vysoko (je nad Pastýřem směrem od oje Velkého vozu). Maximum tohoto roje má relativně krátké trvání, asi šest hodin, takže je třeba, aby vyšlo pokud možno do našich ranních hodin a ještě nesvítil Měsíc. Tyto dvě podmínky téměř perfektně splní začátek roku 2020. Meteory jsou středně rychlé (41 km/s) a v maximu jich bývá 60 až 200 za hodinu. Stačí už jen krátké vyjasnění.
Kosmonautika
Ruské rakety si připsaly dva úspěšné starty. Mohutný Proton-M 24. 12. během fotogenického startu vynesl družici ElektroL-3 a raketa Rokot vynesla 26. 12. družice Goněc-M 24 až 26 a BLITS-M.
27. prosince úspěšně vynesla nejsilnější čínská raketa Dlouhý pochod CZ-5 družici Shijian-20. Šlo teprve o třetí start této rakety po dlouhé přestávce. První start byl v roce 2016 úspěšný, ale při druhém startu v roce 2017 došlo k anomálii na jednom z motorů prvního stupně a tak byl start neúspěšný. Tato raketa má vynášet budoucí zajímavé mise, jako je družice a vozítko k Marsu, novější verze čínské kosmické lodi, nebo návratová mise vzorků z Měsíce Chang’e 5.
Na kosmodromu na mysu Canaveral na Floridě se chystá ke startu raketa Falcon-9 s třetí várkou družic Starlink (celkem 60 kusů). Start je v plánu 4. ledna ve 4:23 SEČ. O den později má z čínského Jiuquanu startovat malá raketa KZ-1A s družicemi Xingyun-2 01 a 02.
Výročí
30. prosince 1934 (85 let) se narodil český astronom, čestný člen ČAS a nositel ceny Littera Astronomica z roku 2006, RNDr. Oldřich Hlad. Byl to mimo jiné učitel a známý popularizátor astronomie. S jeho dílem jsme se mohli potkávat například u Přehledu astronomie, nebo u map, jako byl např. Atlas coeli novus 2000.0.
30. prosince 1934 (85 let) se narodil americký astrofyzik John N. Bahcall. Proslavil se především v oblasti tzv. Standardního modelu Slunce, tedy představy, jak Slunce vyrábí energii slučováním vodíku na hélium. Při reakci jsou také uvolňována neutrina, která narozdíl od energie mohou ihned unikat pryč ze Slunce. Bahcall podporoval stavbu podzemního detektoru ve zlatém dole v Jižní Dakotě, ovšem tento detektor dokázal zachytit jen třetinu očekávaného počtu neutrin. Teprve 30 roků nato se podařilo tento problém vysvětlit tím, že neutrina mění za letu svou podobu, ale předchozí experimenty dokázaly zachytit jen jeden ze tří typů neutrin.
31. prosince 1864 (155 let) se narodil americký astronom Robert Grant Aitken, který je spjat především s Lickovou observatoří. Pozoroval zde dvojhvězdy a počítal dráhy komet a měsíců planet. Jeho nejvýznamnějším počinem byl obří katalog dvojhvězd, které převážně sám nalezl mezi roky 1900 a 1915. V roce 1932 vydal rozsáhlý katalog dvojhvězd pod názvem New General Catalogue of Double Stars within 120 degrees of the North Pole.
2. ledna 1900 (120 let) se narodil americký amatérský astronom Leslie Peltier. Známý je především jako pozorovatel proměnných hvězd a v 25 letech se mu také podařilo objevit svou první kometu. Nakonec má na kontě 12 komet.
2. ledna 1920 (100 let) se narodil americký spisovatel ruského původu Isaac Asimov. Jeho jméno na poli sci-fi literatury netřeba představovat a přesahuje i do astronomie, kde se po něm jmenuje kráter na Marsu i asteroid.
5. ledna 1905 (115 let) objevil na Lickově observatoři Charles Dillon Perrine Jupiterův měsíček Elara. Je velký asi 43 km, ale ve skupině měsíčků nazvané Himalia jde o druhý největší objekt. Jde o zachycený asteroid a je velmi tmavý, odráží jen 4 % světla.
5. ledna 2005 (15 let) objevil Mike Brown a jeho tým z California Institute of Technology daleko za Neptunem těleso známé dnes jako Eris. V době objevu bylo zřejmé, že těleso je větší než tehdy devátá planeta Pluto, a proto ji začali pasovat na desátou planetu (inu Američané). Tento zmatek byl naštěstí definitivně vyřešen o rok později na pražském kongresu Mezinárodní astronomické unie. Pluto a spolu s ním i těleso 2003 UB313, přezdívané tehdy Xena, bylo zařazeno do nově vytvořené kategorie trpasličích planet. Čistě z principu by asi stačilo, když bychom zde vnímali pouze transneptunické planetky, nebo objekty tzv. Kuiperova pásu planetek, ovšem lidé, kteří vidí v Plutu něco výjimečného, by to asi zatím nestrávili. Každopádně dnes víme, i po přeměření, že Eris je buď stejně velká, nebo o fous větší než Pluto a tak by mělo platit, že je stále největším známým objektem za Neptunem.
Výhled na příští týden
- Polostínové zatmění Měsíce
- Výročí: Galileův objev měsíců Jupiteru
- Výročí: Sakigake
- Výročí: Velká kometa 1910
- Výročí: Deep Impact
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)