Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  1. vesmírný týden 2021

1. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 6. ledna 2021 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 1. do 10. 1. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Na večerní soumrakové obloze se loučíme s Jupiterem a krátce se zde setká s ním a Saturnem i Merkur. Ráno končí viditelnost Venuše. Nejlépe je tedy vidět Mars vysoko nad jihem. Poslední start roku 2020 připadl na Sojuz-ST-A z Francouzské Guayány. Tento kosmodrom v Kourou čeká i nadále pozitivní budoucnost. Očekáváme start rakety Falcon 9 z Floridy. Před 120 lety se narodil Jaroslav Štěpánek, jeden z tvůrců Gnomonického atlasu hvězdné oblohy a před 85 lety se narodil jeden z objevitelů reliktního záření Robert Woodrow Wilson.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 6. ledna v 10:37 SEČ.

Slunce Protuberance Autor: Pavel Prokop
Slunce Protuberance
Autor: Pavel Prokop
Planety:
Jupiter (−1,9 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou večer už jen velmi nízko nad jihozápadem. Nyní se k nim přidá i Merkur (téměř −1 mag), který s nimi bude v konjunkci kolem 10. ledna. Mars (−0,2 mag) je vidět večer vysoko nad jižním obzorem, ale kotouček už má poloviční velikost, co měl v době opozice. Nedaleko Marsu je taky Uran (5,8 mag). Ráno je jen velmi obtížně viditelná Venuše (−3,9 mag).

Aktivita Slunce je nízká. Přesto jsme stále mohli vidět nějaké skvrny a pěkné protuberance. A to i prostřednictvím našich astrofotografů. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Kosmonautika

Poslední start roku 2020 obstarala raketa Sojuz-ST-A s horním stupněm Fregat-M. Po odkladu kvůli počasí vynesla 29. prosince z Kourou francouzkou vojenskou družici CSO 2. Kosmodrom ve Francouzské Guayáně bude samozřejmě využíván i nadále. Evropská vesmírná agentura (ESA) se dohodla s francouzskou agenturou CNES na modernizaci včetně energetických zdrojů, které mají být co nejvíce tvořeny obnovitelnými zdroji elektřiny.

Na floridském Mysu Canaveral se na rampě SLC-40 připravuje raketa Falcon 9, která má vynést družici Türksat 5A. Start byl v plánu 4. ledna, ale přistávací plošina Just Read the Instructions nedorazila včas do plánované oblasti. Je otázkou, zda právě to vedlo k odkladu, každopádně nový termín startu nebyl ještě v neděli znám.

Na texaském kosmodromu Boca Chica byly provedeny tlakové zkoušky zkušební Starship SN9 a možná se tedy v týdnu dočkáme statického zážehu a třeba i letu do 12,5 km. Mezitím byl prakticky dokončen i desátý exemplář.

Výročí

4. ledna 1866 (155 let) se narodil americký astronom Joel Hastings Metcalf. Objevil nebo spoluobjevil několik komet, například 23P/Brorsen-Metcalf či 97P/Metcalf-Brewington. Je také objevitelem 41 planetek.

5. ledna 1901 (120 let) se narodil Jaroslav Štěpánek. Působil v pražské meteorické sekci a je spoluautorem Gnomonického atlasu hvězdné oblohy, který vyšel roku 1940 (spoluautoři Jan Kvíčala, Alois Vrátník). V tomto roce mu za toto dílo byla udělena  Nušlova cena České astronomické společnosti.

9. ledna 1986 (35 let) objevil Stephen Synnott na snímcích Voyageru 2 Uranův měsíček Cressida.

10. ledna 1936 (85 let) se narodil americký astronom Robert Woodrow Wilson. Společně s Arno Penziasem objevil v roce 1964 reliktní záření. Za tento objev dostali společně Nobelovu cenu v roce 1978.

PF2021

Pohledem na temné mlhoviny v souhvězdí Kefea vás v novém roce vítá Pavol Kaliský z Banské Bystrice. Přejeme též hlavně zdraví, štěstí a pocit, že to, co děláme, má smysl.

VdB 141 Autor: Kalisky Pavol
VdB 141
Autor: Kalisky Pavol

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a Venuše na ranní obloze
  • výročí: Uran – měsíčky Desdemona, Rosalind, Belinda
  • výročí: Francis Gladheim Pease
  • výročí: Helios-B
  • výročí: Pierre Méchain objevil kometu 2P/Encke

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).

 




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Joel Hastings Metcalf, Robert Woodrow Wilson, Cressida, Jaroslav Štěpánek


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »