1. vesmírný týden 2023
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 1. do 8. 1. 2023. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je nejlépe vidět Venuše, Saturn a Jupiter. Později večer má nejlepší viditelnost Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Komety jsou nejlépe vidět před úplňkem nad ránem. Raketový ohňostroj ukončila v minulém týdnu SpaceX už 61. úspěšným startem Falconu 9 během roku, což je dosavadní rekord. Tento týden má startovat i s českou družicí BDSAT-2 typu CubeSat. Před 380 lety se narodil anglický fyzik Isaac Newton a před 50 lety startovala k Měsíci sonda Luna 21 s vozítkem Lunochod 2.
Obloha
Měsíc bude v úplňku v sobotu 7. ledna v 0:08 SEČ. Mezitím v noci na pondělí 2. 1. prochází těsně kolem planety Uran a 3. ledna kolem Marsu.
Planety
Nízko nad jihozápadním obzorem je za soumraku pozorovatelná Venuše (−3,9 mag). O něco výše je Saturn (0,8 mag) a nejvýraznějším objektem oblohy přibližně nad jihem zůstává Jupiter (−2,3 mag). Mars (−1 mag) je večer nad východem a během noci stoupá velmi vysoko nad jižní obzor.
| Jupiter – úkazy, časy v SEČ | ||
|---|---|---|
| Datum | Přechody GRS | Úkazy měsíců |
| 1. 1. | 21:10 | − |
| 2. 1. | 17:00 | 18:08–21:00 – Ganymed – zákryt |
| 3. 1. | − | 20:16 – Io – začátek zákrytu |
| 4. 1. | 18:40 | 17:34–19:48 – Io – přechod měsíce |
| 18:54–21:10 – Io – přechod stínu | ||
| 5. 1. | – | 18:18 – Io – konec zatmění |
| 20:16 – Europa – zač. přechodu měsíce | ||
| 6. 1. | 20:20 | 16:26 – Ganymed – konec přechodu měsíce |
| 7. 1. | 16:10 | 18:00–20:40 – Europa – zatmění |
| 8. 1. | 22:00 | – |
Aktivita Slunce je mírně zvýšená, především díky mnoha aktivním oblastem s většími skvrnami. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
K pozorování komet je třeba vybrat ranní hodiny po západu Měsíce. Krátké okno k jejich sledování končí 4. ledna. Tento den také bude maximum meteorického roje Kvadrantidy, kterých lze za optimálních podmínek spatřit až několik desítek za hodinu. Nejjasnější kometou oblohy je v Severní koruně se nacházející C/2022 E3 (ZTF). Ta už je pohodlně pozorovatelná i triedrem a očekává se její další zjasňování s maximem na přelomu ledna a února, kdy by mohla být vidět na tmavé obloze i pouhým okem. Přehled dalších komet najdete u van Buitenena a o kometě roku 2022 si přečtěte odlehčeně na webu KaLu.
Autor: Vladimír Dvořák/CZSky
Kosmonautika
Konec roku 2022 patřil opět především raketě Falcon 9. Fotogenicky vypadal start 28. 12. z Floridy se Starlinky. Rok byl zakončen misí EROS-C 30. 12. z kalifornského Vandenbergu.
Také čínské rakety obstaraly dva starty na konci roku. 27. 12. odstartovala raketa CZ-4B s družicí Gaofen-11 a 28. 12. raketa CZ-3B s družicí Shiyan 10-02.
Nejzajímavějším startem týdne by měl být 3. ledna start rakety Falcon 9 z floridské rampy SLC-40. V rámci mise Transporter-6 by mělo být vyneseno 114 družic a mezi nimi i český cubesat BDSAT-2. Firma BD SENSORS na něm bude testovat tlakový senzor v prostředí kosmu a také půjde o družici, která bude vysílat pro radioamatéry.
Výročí
4. ledna 1958 (65 let) zanikla v zemské atmosféře první umělá družice Země, Sputnik 1. Na oběžné dráze pobýval od 4. října 1957, vydržel tedy 3 měsíce. I to stačilo, aby změnil svět.
4. ledna 1643 (380 let) se narodil britský matematik, fyzik a astronom Isaac Newton. Byl to prostě všeuměl. Jeho přínos pro fyziku a astronomii je obrovský, především díky odvození zákonu vzájemného gravitačního působení mezi tělesy a pohybovým zákonům. Tím bylo možné fyzikálně popsat pohyb planet i komet a počítat například jejich dráhy do budoucnosti. Byl to Edmund Halley, Newtonův přítel, kdo pomohl jeho poznatky publikovat ve známém díle Philosophiae Naturalis Principia Mathematica. Halley využil nových zákonů k výpočtu, že jedna kometa se opakovaně vrací ke Slunci. Tato kometa je dnes označena jako první periodická, tedy 1P/Halley. Jméno Newton ale běžně používáme i tehdy, když mluvíme o jednotce síly a o konstrukci zrcadlového dalekohledu. Isaac Newton se také zasadil o významné objevy v optice a v matematice zase položil základy diferenciálního a integrálního počtu.
7. ledna 1968 (55 let) odstartovala poslední sonda programu zkoumajícího povrch Měsíce před programem Apollo, Surveyor 7. Povedlo se jí měkce přistát, pořídit desetitisíce fotografií a provést chemický rozbor tří vzorků z povrchu.
7. ledna 1998 (25 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Lunar Prospector. Od konce programu Apollo to byla první sonda, vyslaná čistě za účelem výzkumu Měsíce. Hlavním úkolem bylo zjistit, zda se na povrchu Měsíce v oblastech jižního a severního pólu nachází vodní led. Ukončení mise bylo naplánované nezvykle, ale zároveň efektně − řízeným dopadem sondy na povrch Měsíce. Energie při dopadu měla pomoci uvolnit plyny, jejichž rozbor měl prokázat přítomnost vody. Zajímavostí mise byla přítomnost urny s popelem astronoma Eugena Shoemakera, mimo jiné spoluobjevitele komety Shoemaker-Levy 9.
8. ledna 1868 (155 let) se narodil anglický astronom Frank Watson Dyson. V Greenwichi nechal uvést do provozu na tu dobu velmi přesné kyvadlové hodiny a zasadil se též o vysílání rádiových časových signálů a později i pípání na rozhlasové stanici BBC (od 1924). Organizoval též expedici za zatměním Slunce 1919 Arthura Eddingtona, která pomohla potvrdit Einsteinovu obecnou teorii relativity, tedy fakt, že dráha světla je v silném gravitačním poli Slunce zakřivená a hvězdy se při zatmění jeví o nepatrný kousek jinde než v noci, kdy Slunce chod paprsků hvězd neovlivňuje.
8. ledna 1973 (50 let) odstartovala sovětská měsíční sonda Luna 21 s Lunochodem 2. Let sondy probíhal perfektně. Nejprve byla navedena na parkovací dráhu kolem Země, poté přeletěla na oběžnou dráhu Měsíce a poté sestoupila a 15. ledna měkce přistála na povrchu. O den později z ní sjel Lunochod a najezdil dálkově řízen ze Země více než 37 kilometrů.
Výhled na příští týden
- výročí: Sojuz 27
- výročí: Pavel Kotrč
- výročí: ICESat a CHIPSat (Explorer 82)
- výročí: astronautka Shannon Lucid
- výročí: MESSENGER, poprvé kolem Merkuru
- výročí: Jan Kvíčala
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
