Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. vesmírný týden 2014

10. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 5. března 2014 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 5. března 2014 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 3. 3. do 9. 3.

Měsíc dorůstá k první čtvrti. Večer můžeme vidět vysoko planetu Jupiter. V druhé polovině noci jsou nejlépe viditelné planety Mars a Saturn, ráno je Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce byla zvýšená, dokonce jsme se dočkali větší polární záře.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. března ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je vidět jako tenký srpek večer. V první čtvrti bude v sobotu 8. března. V pátek 7. března večer při průchodu Hyádami zakryje poměrně jasnou hvězdu 68 Tauri (4,3 mag). Hvězda se schová za neosvětlenou polovinu kolem 18:30 SEČ. Výstup zpoza osvětlené části bude kolem 19:50.

Planety:
Jupiter (−2,4 mag) je stále velmi vysoko nad jihovýchodem až jihem již od brzkého soumraku. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−0,7 mag) stále zjasňuje, rozumné výšky dosahuje již kolem půlnoci a kotouček má velikost už přes 12". Nachází se nedaleko nejjasnější hvězdy Spiky v souhvězdí Panny. Mapka pozorovatelných útvarů je na druhé straně mapy oblohy na měsíc březen.
Saturn (0,4 mag) zůstává nejlépe pozorovatelný v druhé polovině noci, nachází se v souhvězdí Vah. Venuše (−4,5 mag) je jasnou jitřenkou. Pomocí dalekohledu rozlišíme fázi dorůstající do čtvrti.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
4. 3. 20:30   3. 3. Io zatmění končí 19:07
6. 3. 22:10   6. 3. Europa přechod měsíc 19:27–22:08
Europa přechod stínu 21:47–(0:30)
7. 3. 18:00   8. 3. Europa zatmění končí 18:41
Io zákryt začíná 23:06
8. 3. 23:45   9. 3. Ganymed přechod stínu 19:07–22:25
Io přechod měsíc 20:13–22:29
Io přechod stínu 21:25–23:41
9. 3. 19:40      
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je středně vysoká. O vzrušení se postarala slábnoucí aktivita v oblasti, která byla před měsícem poseta skvrnami viditelnými i pouhým okem. Ještě než zde aktivita zeslábla, stihla minulý týden v úterý předvést výbuch v podobě třetí nejsilnější erupce současného maxima aktivity (úterních X 4,9). Následkem toho byly silnější polární záře viditelné ve čtvrtek večer krátce i z našeho území. Další vývoj aktivity je nepředvídatelný, aktuálně zde roste aktivita v jiné aktivní oblasti blížící se středu slunečního kotouče. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika:

  • Ve čtvrtek 27. února odstartovala z japonského kosmodromu Tanegašima raketa HII-A se sondou GPM (Global Precipitation Measurements). Sonda je společným projektem (především) americké NASA a japonské JAXA. Jde o jednu z řady družic, které dohromady budou poskytovat přesné informace o množství srážek v různých místech světa, což je například při sledování hurikánů velmi důležité.
     
  • Jak bylo právě oznámeno, drtivá většina exoplanet, které byly objeveny, připadá na vesmírný dalekohled Kepler. Zatímco koncem devadesátých let šlo řádově o desítky a doposud o stovky exoplanet, nyní tento počet narostl rovnou o 700 a zdaleka to není vše. Zajímavé je, že Kepler objevil u více než 250 hvězd alespoň tři planety. Díky použité metodě nejde jen o planety velikosti Jupiteru, ale je tam i řada planet o velikosti Země nebo trochu větších. Přestože jde o velký počet nových exoplanet, žádná není vhodným kandidátem na obyvatelný svět.
     

Výročí:

  • 3. března 1959 (55 let) odstartovala měsíční sonda Pioneer 4. Ke startu posloužila vylepšená vojenská raketa Juno II týmu kolem Wernhera von Brauna. Let k Měsíci nebyl úplně bez komplikací a nakonec proletěla dál, než se čekalo. Poté se jako druhá sonda po sovětské Luně 1 dostala na heliocentrickou dráhu.
     
  • 3. března 1969 (45 let) odstartovala raketa Saturn V s lodí Apollo 9. Cílem bylo otestovat manévrování s velitelskou lodí a její spojení s lunárním modulem za účelem sestavení letové konfigurace pro přelet k Měsíci. Na oběžné dráze potom testovali mimo jiné manévrování s lunárním modulem a jeho opětovné spojení s velitelskou lodí.
     
  • 4. března 1904 (110 let) se narodil americký (původem ukrajinský) fyzik George Gamow. Známý je jako popularizátor moderní fyziky a jeden z autorů výroku "velký třesk". Jeho knihu nazvanou Pan Tompkins v říši divů vydalo v češtině v roce 1986 nakladatelství Mladá fronta a doplněné a přepracované vydání "stále v říši divů" vyšlo v roce 1999.
     
  • 5. března 1979 (35 let) proletěla sonda Voyager 1 kolem Jupiteru. Planetu sledovala od prosince 1978 do dubna 1979. Pořídila stovky fotografií s rozlišením až 6 km a to včetně rudé skvrny a prstenců kolem největší planety naší Sluneční soustavy. Další fotografie pořizovala u měsíců Io, Ganymed, Callisto a Europa. Z Io získala ve vzdálenosti 20 000 km fotografie sopek, na Callisto objevila množství kráterů.
     
  • 7. března 2009 (5 let) odstartovala družice Kepler. Jde o vesmírný dalekohled, který se zaměřil na výsek oblohy mezi Labutí a Lyrou, kde do současnosti objevil stovky exoplanet (viz. výše).
     
  • 9. března 1934 (80 let) se narodil první kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Jeho osudům se podrobně věnoval seriál na webu kosmonautix.cz.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc míří k úplňku
  • Výročí: Eugene Cernan
  • Výročí: Albert Einstein

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Pioneer 4, Apollo 9, Gagarin, Gamow


33. vesmírný týden 2020

33. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Večerní obloha ukrývá tři komety v Pastýři. Pokračuje viditelnost skvrn na povrchu Slunce. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Uplynulý týden přinesl úspěchy SpaceX – přistání Crew Dragonu, letový test Starship SN5 a start 9. várky Starlink. Očekáváme start malé rakety Electron a velké evropské Ariane 5. Před 30 lety začala Venuši studovat sonda Magellan, která pořídila podrobnou radarovou mapu povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nájdi kométy: NEOWISE, PANSTARRS, LEMMON

LEMMON C/2019 U6 vľavo hore, PANSTARRS C/2017 T2 v strede dole, NEOWISE C/2020 F3 vpravo

Další informace »