10. vesmírný týden 2014
Autor: Martin Gembec
Měsíc dorůstá k první čtvrti. Večer můžeme vidět vysoko planetu Jupiter. V druhé polovině noci jsou nejlépe viditelné planety Mars a Saturn, ráno je Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce byla zvýšená, dokonce jsme se dočkali větší polární záře.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. března ve 20:00 SEČ.
Obloha:
Měsíc je vidět jako tenký srpek večer. V první čtvrti bude v sobotu 8. března. V pátek 7. března večer při průchodu Hyádami zakryje poměrně jasnou hvězdu 68 Tauri (4,3 mag). Hvězda se schová za neosvětlenou polovinu kolem 18:30 SEČ. Výstup zpoza osvětlené části bude kolem 19:50.
Planety:
Jupiter (−2,4 mag) je stále velmi vysoko nad jihovýchodem až jihem již od brzkého soumraku. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−0,7 mag) stále zjasňuje, rozumné výšky dosahuje již kolem půlnoci a kotouček má velikost už přes 12". Nachází se nedaleko nejjasnější hvězdy Spiky v souhvězdí Panny. Mapka pozorovatelných útvarů je na druhé straně mapy oblohy na měsíc březen.
Saturn (0,4 mag) zůstává nejlépe pozorovatelný v druhé polovině noci, nachází se v souhvězdí Vah. Venuše (−4,5 mag) je jasnou jitřenkou. Pomocí dalekohledu rozlišíme fázi dorůstající do čtvrti.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 4. 3. | 20:30 | 3. 3. | Io zatmění končí 19:07 | |
| 6. 3. | 22:10 | 6. 3. | Europa přechod měsíc 19:27–22:08 Europa přechod stínu 21:47–(0:30) |
|
| 7. 3. | 18:00 | 8. 3. | Europa zatmění končí 18:41 Io zákryt začíná 23:06 |
|
| 8. 3. | 23:45 | 9. 3. | Ganymed přechod stínu 19:07–22:25 Io přechod měsíc 20:13–22:29 Io přechod stínu 21:25–23:41 |
|
| 9. 3. | 19:40 | |||
| Časy jsou v SEČ. | ||||
Aktivita Slunce je středně vysoká. O vzrušení se postarala slábnoucí aktivita v oblasti, která byla před měsícem poseta skvrnami viditelnými i pouhým okem. Ještě než zde aktivita zeslábla, stihla minulý týden v úterý předvést výbuch v podobě třetí nejsilnější erupce současného maxima aktivity (úterních X 4,9). Následkem toho byly silnější polární záře viditelné ve čtvrtek večer krátce i z našeho území. Další vývoj aktivity je nepředvídatelný, aktuálně zde roste aktivita v jiné aktivní oblasti blížící se středu slunečního kotouče. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.
Kosmonautika:
- Ve čtvrtek 27. února odstartovala z japonského kosmodromu Tanegašima raketa HII-A se sondou GPM (Global Precipitation Measurements). Sonda je společným projektem (především) americké NASA a japonské JAXA. Jde o jednu z řady družic, které dohromady budou poskytovat přesné informace o množství srážek v různých místech světa, což je například při sledování hurikánů velmi důležité.
- Jak bylo právě oznámeno, drtivá většina exoplanet, které byly objeveny, připadá na vesmírný dalekohled Kepler. Zatímco koncem devadesátých let šlo řádově o desítky a doposud o stovky exoplanet, nyní tento počet narostl rovnou o 700 a zdaleka to není vše. Zajímavé je, že Kepler objevil u více než 250 hvězd alespoň tři planety. Díky použité metodě nejde jen o planety velikosti Jupiteru, ale je tam i řada planet o velikosti Země nebo trochu větších. Přestože jde o velký počet nových exoplanet, žádná není vhodným kandidátem na obyvatelný svět.
Výročí:
- 3. března 1959 (55 let) odstartovala měsíční sonda Pioneer 4. Ke startu posloužila vylepšená vojenská raketa Juno II týmu kolem Wernhera von Brauna. Let k Měsíci nebyl úplně bez komplikací a nakonec proletěla dál, než se čekalo. Poté se jako druhá sonda po sovětské Luně 1 dostala na heliocentrickou dráhu.
- 3. března 1969 (45 let) odstartovala raketa Saturn V s lodí Apollo 9. Cílem bylo otestovat manévrování s velitelskou lodí a její spojení s lunárním modulem za účelem sestavení letové konfigurace pro přelet k Měsíci. Na oběžné dráze potom testovali mimo jiné manévrování s lunárním modulem a jeho opětovné spojení s velitelskou lodí.
- 4. března 1904 (110 let) se narodil americký (původem ukrajinský) fyzik George Gamow. Známý je jako popularizátor moderní fyziky a jeden z autorů výroku "velký třesk". Jeho knihu nazvanou Pan Tompkins v říši divů vydalo v češtině v roce 1986 nakladatelství Mladá fronta a doplněné a přepracované vydání "stále v říši divů" vyšlo v roce 1999.
- 5. března 1979 (35 let) proletěla sonda Voyager 1 kolem Jupiteru. Planetu sledovala od prosince 1978 do dubna 1979. Pořídila stovky fotografií s rozlišením až 6 km a to včetně rudé skvrny a prstenců kolem největší planety naší Sluneční soustavy. Další fotografie pořizovala u měsíců Io, Ganymed, Callisto a Europa. Z Io získala ve vzdálenosti 20 000 km fotografie sopek, na Callisto objevila množství kráterů.
- 7. března 2009 (5 let) odstartovala družice Kepler. Jde o vesmírný dalekohled, který se zaměřil na výsek oblohy mezi Labutí a Lyrou, kde do současnosti objevil stovky exoplanet (viz. výše).
- 9. března 1934 (80 let) se narodil první kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Jeho osudům se podrobně věnoval seriál na webu kosmonautix.cz.
Výhled na příští týden:
- Měsíc míří k úplňku
- Výročí: Eugene Cernan
- Výročí: Albert Einstein
Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
