Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. vesmírný týden 2015

10. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 4. března 2015 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 2. 3. do 8. 3. 2015. Měsíc je kolem úplňku. Večer je dobře vidět jasná Venuše a slabší Mars na západě a Jupiter na východě. Saturn je vidět nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 5. března. V prvních březnových dnech se na obloze pohybuje poblíž Jupiteru.

Planety:
Venuše (−4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem. Slabší Mars (1,3 mag) je blíže obzoru. 4. března prochází Venuše jen 6 úhlových minut od planety Uran. Dva malinkaté kotoučky se proto s patřičným zvětšením dají pohodlně pozorovat v jednom zorném poli dalekohledu.
Jupiter (−2,5 mag) je viditelný celou noc. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Ráno můžeme pozorovat Saturn (0,4 mag), který je za svítání 20 stupňů nad jihem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
3. 3. 22:30   2. 3. Europa zatmění konec 17:40
4. 3. 18:20   3. 3. Ganymed přechod měsíc (23:45) – 3:23
Ganymed přechod stín zač. 2:04
6. 3. 20:00   5. 3. Io přechod měsíc 21:52 – (0:09)
Io přechod stín 22:30 – (0:47)
8. 3. 21:35   6. 3. Io zákryt zač. 19:09
Ganymed zatmění konec 19:48
Io zatmění konec 22.07
Kallisto zákryt konec 22:24
Kallisto zatmění zač. 23:52
      7. 3. Io přechod měsíc konec 18:35
Io přechod stín konec 19:16
Europa přechod měsíc 21:43 – (0:38)
Europa přechod stín 23:06 – (2:01)
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce zůstává nadále na velmi nízké úrovni. Ani v minulém týdnu skvrn nepřibylo, bude tedy velmi napínavé, zda se tato situace udrží delší dobu. Souvisí to pochopitelně s výskytem pouze malých skvrn na povrchu Slunce. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) se nyní nachází v souhvězdí Kasijopeji. O víkendu už nebude rušit Měsíc a kometa bude jeden a půl stupně od známé otevřené hvězdokupy NGC 457 Človíček.
Zajímavý objekt byl vidět v korónografu SOHO kolem 20. února. Jednalo se o malou rozpadající se kometku C/2015 D1 (SOHO). Poté, co se oblak hmoty vzdálil od Slunce, nachází se nyní na večerní obloze v souhvězdí Pegasa a jako jedněm z prvních se jej podařilo zachytit také českým astronomům. Rozpad není žádným překvapením. Zkušení astronomové jej předpovídali už v době objevu s tím, že mohlo jít jen o desítky metrů velkou hroudu. Kometa nepatřila do žádné z rodin komet, které se pravidelně objevují na snímcích SOHO, aby v drtivé většině vzápětí zanikly v žáru Slunce.

Kosmonautika

  • Konec února a 1. březen patřil výstupům mimo kosmickou stanici ISS. Došlo během nich k úpravám stanice pro budoucí přistání amerických soukromých lodí.
  • Zimní Pleseck zažil další start rakety Sojuz. Vynesena byla vojenská mapovací družice.
     
  • V noci na pondělí byl v plánu start rakety Falcon 9 v1.1 s dvěma družicemi na dráhu přechodovou ke geostacionární, což je další novinka pro tuto soukromou raketu poté, co například nedávno nesla vědeckou observatoř DSCOVR směrem k Lagrangeovu bodu L1. Uvidíme v týdnu, zda se start zdařil napoprvé. Sledujte například web SpaceX.
     

Výročí

  • 5. března 1950 (65 let) slaví narozeniny známá objevitelka komet Jean Mueller(ová). Na Mount Palomaru se stala první operátorkou (ženou) u dalekohledu, takže s objevy to pak nebylo tak složité. Její jméno najdeme u sedmi periodických z celkem 15 komet. Byla také první ženou, která mohla ovládat 2,5 metrový dalekohled na Mt. Wilsonu a byla také poslední, kdo vyjímal fotografickou desku z historické Schmidtovy komory na Mt. Palomaru, kde se pořizovaly slavné přehlídky oblohy (do roku 2000). Je také objevitelkou více než stovky supernov.

Výhled na příští týden

  • Těsné setkání Marsu s Uranem
  • Výročí: Pioneer 5
  • Výročí: Simon Newcomb
  • Výročí: Percival Lowell
  • Výročí: Giovanni Schiaparelli
  • Výročí: Heidi Hammel(ová)

Doporučené odKazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Mueller


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »