Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. vesmírný týden 2018

10. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 7. března 2018 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 5. 3. do 11. 3. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Po západu Slunce je nad západem jasná Venuše a Merkur. Nízko nad západem je po setmění také Uran. V druhé polovině noci a nad ránem je vidět Jupiter a ráno Mars a Saturn. Z objektů noční oblohy se podíváme na známé galaxie ve Velké medvědici. V týdnu by měly začít přelety družice Humanity Star. Očekáváme start Sojuzu z Francouzské Guayány a možná i Falconu 9 z Floridy. Šedesátky se dožívá významný pozorovatel komet Alan Hale, který je spoluobjevitelem slavné jasné komety Hale-Bopp, která zazářila na jaře 1997.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 9. března v 12:20 SEČ. 7. března bude poblíž Jupiteru a o víkendu navštíví Mars a Saturn.

Planety:
Merkur
(−1,1 až −0,7 mag) a Venuše (−3,9 mag) jsou nyní dobře vidět nízko nad západním obzorem. Ideální čas k pozorování je asi půl hodiny po západu Slunce a déle. Merkur je tedy stále velmi jasný a už bude i výše než Venuše, takže obě planety budou dobře vidět i pouhým okem.
Uran (5,8 mag) je po setmění asi 15° stupňů nad západním obzorem.
V druhé polovině noci stoupá na oblohu planeta Jupiter (−2,2 mag), nad jihem je kolem 4. hodiny. Později se objevují také Mars (0,7 mag) a Saturn (0,5 mag). Všechny planety jsou ale poměrně nízko nad obzorem.
Úkazy Jupiterových měsíců: 7. března nad ránem nastává několik úkazů. Nejprve ve 2:20 končí zatmění Ganymédu, pak v 5:21 začíná přechod stínu Ió, v 5:30 začíná zákryt Ganymédu a v 6:31 začíná přechod Ió. V 6:40, už s východem Slunce, končí zákryt Ganymédu. 8. března ve 2:31 začíná zatmění Ió a v 5:47 končí zákryt Ió. 9. března po půlnoci probíhá přechod Ió a jeho stínu. V 1:59 končí přechod stínu a ve 3:07 přechod měsíce. 10. března mezi 2:28 a 4:43 přechází stín Európy a měsíček přechází mezi 4:45 a 6:53.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 5. března ve 3:55, 7. března v 5:35 a 10. března ve 3:05.

Aktivita Slunce je nízká, skvrny zcela zmizely. Jak se situace bude vyvíjet lze pozorovat na aktuálních fotografiích družicové observatoře SDO.

Galaxie M 81, M 82 a další

Galaxie M 81 a M 82 a jejich okolí Autor: Pavel Vabroušek
Galaxie M 81 a M 82 a jejich okolí
Autor: Pavel Vabroušek
Oblast na obloze, kde se nachází tyto galaxie, přibližně hlava Velké medvědice, je v tomto týdnu vysoko na obloze, především směrem k půlnoci. Dvojice známých galaxií, z nichž jedna je vidět zešikma a druhá z boku, se docela dobře hledá, pokud si protáhneme spojnici (úhlopříčku) dvou hvězd Velkého vozu směrem doprava nahoru. Poté dorazíme ke dvojici hvězd poblíž nich už je žádaná dvojice mlhavých obláčků viditelných i malým triedrem. Galaxie tu jsou ve větším množství. Po kratším průzkumu okolí brzy narazíme ještě na dvě galaxie, každá na jinou stranu od M 81, a sice NGC 3077 a NGC 2976 (nejvzdálenější od těch tří). Na fotografiích je nejhezčí M 82, která má ve středové části zajímavá mračna vodíku (růžovočervené barvy). M 81 je zase na fotografiích hezkou spirálou.

Kosmonautika

  • 28. února úspěšně dosedla loď Sojuz MS-06 v Kazašské stepi. Na její palubě se z ISS vrátila trojice kosmonautů.
  • 1. března odstartovala raketa Atlas V s geostacionární meteodružicí GOES-S.
  • V týdnu by měly začít přelety družice Humanity Star, která byla vypuštěna raketou Electron.
  • Očekává se několik startů raket. Úterní start Falconu 9 je možná ohrožen, pokud má opravdu proběhnout přistání na mořské plošině, protože ta ještě není na cestě. Podle plánu měl letět v půl sedmé našeho času. 6. 3. v 17:38 je v plánu start Sojuzu 2-1B z Francouzské Guayány. Na palubě budou družice pro přenos internetu firmy O3b Networks.

Výročí

  • 7. března 1958 (60 let) se narodil americký astronom Alan Hale. Jako profesionální astronom se zaměřuje na hvězdy podobné Slunci a na hledání extrasolárních planetárních systémů. Nejvíce je však znám jako pozorovatel komet. V roce 1995 objevil spolu s Thomasem Boppem známou jasnou kometu (nejlépe viditelnou na jaře 1997) C/1995 O1 (Hale-Bopp).
  • 7. března 1693 (325 let) se narodil anglický astronom James Bradley. Objevil aberaci světla, nutaci pohybu zemské osy a od 1742 byl královským astronomem v Greenwichi.
  • 9. března 1933 (85 let) se narodil český astronom Jaroslav Dykast. Za své zásluhy o rozvoj astronomie na severu Čech v Mostě získal v roce 2010 ocenění Čestný člen České astronomické společnosti.

Výhled na příští týden    

  • Messiérovský maratón
  • Výročí: Nicolas Louis de Lacaille
  • Výročí: dalekohledy Keck
  • Výročí: Vanguard 1
  • Výročí: Karel Anděl, úmrtí

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: James Bradley, Alan Hale, Jaroslav Dykast, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »