Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. vesmírný týden 2025

10. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 5. března 2025 v 19:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 3. do 9. 3. 2025. Měsíc bude v první čtvrti, ve dne přejde přes Plejády a bude v konjunkcích s planetami vysoko na obloze. Na večerní obloze jsou nízko nad západem velmi jasná Venuše a poměrně dost jasný Merkur. Vysoko na obloze v Býku a Blížencích jsou Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je na střední úrovni a velmi silné erupce nastaly krátce po zapadnutí jedné z aktivních oblastí. Přistávací modul Blue Ghost společnosti Firefly Aerospace úspěšně přistál na povrchu Měsíce. Očekává se také přistání mise IM-2 Athena 6. března. Skončila velmi úspěšná mise Evropské vesmírné agentury INTEGRAL.

Obloha

Merkúr, Mesiac a Venuša na súmračnej oblohe Autor: Juraj Hanula
Merkúr, Mesiac a Venuša na súmračnej oblohe
Autor: Juraj Hanula
Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 6. 3. 2025 v 17:32 SEČ. Měsíc je na počátku týdne dobře vidět na večerní obloze nad západem a v úterý se přiblíží slabé planetě Uran.

Ve středu 5. 3. po poledni začne Měsíc přecházet přes Plejády. Za jasného počasí lze i na denní obloze pozorovat slabší hvězdy s jasností kolem 3. hvězdné velikosti a Měsíc by k tomu mohl pomoci. Hvězda Electra v pravé dolní části hvězdokupy s jasností 3,7 mag bude asi oříškem a zákryt začne u severního okraje Měsíce kolem 12:10 SEČ. Ještě obtížnější je vpravo dole Merope 4,2 mag jejíž zákryt nastane asi ve 12:20. Zatímco ve 12:40 vyleze Electra zpoza osvětlené části Měsíce, přiblíží se té ve dne neviditelné neosvětlené straně hvězda Alcyone, nejjasnější člen hvězdokupy vlevo nahoře, jasnost 2,8 mag. Její zákryt nastane kolem 12:55 a vystoupí za hodinu.

5. března večer už bude Měsíc nad Plejádami a poblíž jasného Jupiteru, a tak tomu bude i ve čtvrtek večer. Na sobotu 8. března připadá poměrně těsné přiblížení Měsíce k planetě Mars na méně než jeden stupeň.

Planety
Saturn a Neptun jsou již nepozorovatelné objekty úhlově blízko Slunci.
Merkur (–0,6 mag) je vidět velmi dobře, i když je po západu Slunce jen velmi nízko nad západním obzorem. Venuše (–4,6 mag) se nyní už rychle blíží úhlově ke Slunci, ale je stále je nádherným a nepřehlédnutelným objektem večerní oblohy. Uran (5,7 mag) je stále ještě poměrně vysoko a najdeme jej asi sedm stupňů pod Plejádami v Býku. Výrazný Jupiter (–2,3 mag) září nad hvězdou Aldebaran v oku Býka a trochu slabší Mars (–0,1 mag) se již začal mezi hvězdami opět pohybovat směrem vlevo a pozvolna se začně blížit k hvězdě Pollux v Blížencích.

Aktivita Slunce je střední a jen těsně nám unikl výhled na zajímavé silné erupce v aktivní oblasti, která během týdne zmizela za západním okrajem Slunce. Mohlo jít i o nejsilnější erupce kategorie X a byly doprovázeny mohutnými výrony plazmatu z koróny. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.

Kosmonautika a sondy

Model sondy Blue Ghost ve skutečné velikosti na pódiu během přenosu z úspěšného přistání na Měsíci Autor: Firefly Aerospace/NASA
Model sondy Blue Ghost ve skutečné velikosti na pódiu během přenosu z úspěšného přistání na Měsíci
Autor: Firefly Aerospace/NASA
Blue Ghost úspěšně přistál na povrchu Měsíce. Jde o první komerční misi, které se to podařilo. Předchozí mise patřily vládním agenturám. Blue Ghost byl postaven za podpory programu CLPS komerčních misí NASA (Commercial Lunar Payload Services). Sonda přivezla 10 experimentů, například pro průzkum měsíční půdy (regolitu), interakci magnetického pole se slunečním větrem, měření teploty nebo přesné polohy sondy na povrchu (retroreflektor).

Stín sondy Blue Ghost na povrchu Měsíce. Vlivem příliš dlouhého expozičního času je naše planeta Země v pozadí vidět jako přeexponovaná namodralá koule v černotě vesmíru (délka expozice je i přesto příliš krátká a nestačí pro zachycení hvězd). Autor: Firefly Aerospace
Stín sondy Blue Ghost na povrchu Měsíce. Vlivem příliš dlouhého expozičního času je naše planeta Země v pozadí vidět jako přeexponovaná namodralá koule v černotě vesmíru (délka expozice je i přesto příliš krátká a nestačí pro zachycení hvězd).
Autor: Firefly Aerospace

Athena je název přistávacího modulu řady Nova-C společnosti Intuitive Machines. V rámci mise IM-2 se vydal k Měsíci pomocí Falconu 9 společně s dalšími dvěma sondami, Odin a Lunar Trailblazer. Zatímco Athena funguje normálně a provedla správně i korekční manévr na cestě k Měsíci, sonda Odin má velké problémy a přestože vysílá, dostala se zřejmě do pomalé rotace a není moc času na nápravu situace, než se příliš vzdálí od Země. Cílem Odina byl průzkum blízkozemní planetky. Lunar Trailblazer má také problémy a mise je zřejmě ztracena. Cílem bylo zkoumat rozložení vody na povrchu Měsíce. Athena má přistát na povrchu Měsíce 6. března v jižní části Měsíce v oblasti Mons Mouton.

Mise INTEGRAL Evropské vesmírné agentury skončila. Družice byla určena ke sledování gama záření, ale také v rentgenovém a viditelném oboru spektra. V době vypuštění byly jejím hlavním cílem především záhadné gama záblesky přicházející z dalekého kosmu. Díky pozorování družic, jako je INTEGRAL dnes víme, že gama záblesky jsou buď déletrvající, přisuzované kolapsu masivních hvězd, doprovázeného výbuchem supernovy, nebo kratší, které jsou způsobeny vzájemnou kolizí černých děr a neutronových hvězd. Družice byla v roce 2015 nasměrována na dráhu, která ji postupně navede do zemské atmosféry s cílem minimalizace kosmické tříště. Inženýři ESA budou monitorovat její pohyb, dokud v roce 2029 nezanikne.

Výročí

5. března 1950 (75 let) se narodila americká astronomka Jean Mueller. Na Mount Palomaru se stala první ženou u 1,22m schmidtovy komory Samuela Oschina. Díky tomu najdeme její jméno u sedmi periodických z celkem 15 komet (120P, 131P, 136P, 149P, 173P a 190P/Mueller a ještě 188P/LINEAR-Mueller). Je také objevitelkou mnoha planetek a supernov. Byla také první ženou, která mohla ovládat 2,5 metrový dalekohled na Mt. Wilsonu a byla také poslední, kdo vyjímal fotografickou desku z historické Schmidtovy komory na Mt. Palomaru, kde se pořizovaly slavné přehlídky oblohy (do roku 2000).

Výhled na příští týden 

  • Úplněk a částečné zatmění Měsíce
  • Výročí: Pioneer 5
  • Výročí: Simon Newcomb
  • Výročí: Percival Lowell
  • Výročí: Saturnův měsíc Calypso
  • Výročí: Giovanni Schiaparelli
  • Výročí: Caroline Herschel

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Blue Ghost, Vesmírný týden, Jean Mueller


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »