Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. vesmírný týden 2020

10. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 4. března 2020 v 19:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2020. Měsíc bude dorůstat od čtvrti k úplňku. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno postupně uvidíme Mars, Jupiter a Saturn. SpaceX pokročila v testovací výrobě Starship, došlo však k protržení. Proběhlo testovací spojení „tankovací družice“ s geostacionární. Před 70 lety se narodila americká astronomka Jean Mueller(ová), která pracovala na Mt. Palomaru a je objevitelkou mnoha planetek a komet.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 2. března ve 20:57 SEČ. 6. března prochází těsně kolem Jesliček, které však přesvítí.

Planety:
Venuše (−4,2 mag) je vidět večer vysoko na obloze jako zářivá hvězda – Večernice. Ráno je vidět Mars (1,3 mag), Jupiter (−1,9 mag) a Saturn (0,6 mag). Všechny planety jsou však za svítání jen velmi nízko nad jihovýchodem.

Aktivita Slunce je velmi velmi nízká. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

SpaceX opět o něco pokročila v testovací výrobě rakety Starship. V posledních týdnech se testovaly způsoby svařování nádrží a nakonec byl postaven prototyp SN1, který ovšem při testu tlakování explodoval. Zatím není přesně jasné, co bylo příčinou. Další vývoj bude tedy směřovat ke konstrukci prototypu SN2 a pokud se SpaceX z předchozích nedokonalostí poučí, možná se tento podaří osadit i motory Raptor, které se intenzivně testují na základně McGregor v Texasu.

V minulém týdnu bylo oznámeno, že zkušební tankovací družice MEV-1 se úspěšně spojila s družicí Intelsat 901. MEV je zkratka pro Mission Extension Vehicle, tedy zařízení umožňující prodloužení mise. Smyslem je vysílat na geostacionární dráhu tankovací družice, které prodlouží životnost zdejších telekomunikačních družic. Podobně také Intelsatu 901 by už letos došlo palivo a tak bude moci fungovat déle. Na celé operaci spojení těchto družic je prý unikátní, že nebylo dopředu plánováno.

Na ostrově Kodiak se chystá start nové rakety Astra Rocket v3.0 s družicemi programu DARPA Launch Challenge 1. Předchozí plánované termíny startu odsunulo počasí. Nyní se plánuje letět v neděli 1. 3. ve 21:30 SEČ.

V týdnu očekáváme ještě tři starty.
Z indické Šríharikoty má 5. března ve 13:13 SEČ startovat raketa GSLV Mk.2 s geostacionární družicí GISAT-1.
Z jihoamerického Kourou má startovat 6. března ve 2:33 raketa Sojuz 2-1B s urychlovacím stupněm Fregat-M a družicí Falcon Eye 2. Družice Spojených arabských emirátů s číslem 1 skončila v oceánu po selhání rakety Vega a tak byl v rámci urychlení zvolen start na Sojuzu. Vega se vrátí do provozu koncem března.
7. března v 5:50 SEČ je z kosmodromu na mysu Canaveral v plánu start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon (mise CRS-20 k ISS).

Výročí

5. března 1950 (70 let) se narodila americká astronomka Jean Mueller(ová). Na Mount Palomaru se stala první ženou u 1,22m schmidtovy komory Samuela Oschina. Díky tomu najdeme její jméno u sedmi periodických z celkem 15 komet (120P, 131P, 136P, 149P, 173P a 190P/Mueller a ještě 188P/LINEAR-Mueller). Je také objevitelkou mnoha planetek a supernov. Byla také první ženou, která mohla ovládat 2,5 metrový dalekohled na Mt. Wilsonu a byla také poslední, kdo vyjímal fotografickou desku z historické Schmidtovy komory na Mt. Palomaru, kde se pořizovaly slavné přehlídky oblohy (do roku 2000).

Výhled na příští týden 

  • Velký úplněk (téměř superúplněk)
  • Výročí: Pioneer 5
  • Výročí: Simon Newcomb
  • Výročí: Percival Lowell
  • Výročí: Saturnův měsíc Calypso
  • Výročí: Giovanni Schiaparelli

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Jean Mueller


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »