Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Mapa oblohy 4. března 2026 v 19:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Obloha

Měsíc Autor: Radek Kroupa
Měsíc
Autor: Radek Kroupa
Měsíc bude v úplňku v úterý 3. 3. ve 12:38 SEČ. Od 5. března začne vycházet až po setmění a večer bude možné pozorovat slabší objekty, jako je kometa Wierzchos nebo planeta Uran.
Planety
Merkur (až +5 mag) bude 7. 3. v dolní konjunkci se Sluncem a není pozorovatelný.
Venuše (–4 mag) je nízko na večerní obloze, ale je stále lépe viditelná díky vysokému jasu. Konjunkce se Saturnem a Neptunem nastává 7. a 8. března. Ideální viditelnost bude po 18:30 SEČ.
Mars (1,2 mag) není pozorovatelný, je úhlově blízko Slunci a vychází téměř současně s ním.
Jupiter (–2,4 mag) je večer vysoko nad jihem. Má ideální podmínky viditelnosti.
Saturn (1,1 mag) už je večer docela nízko nad západním obzorem.
Uran (5,7 mag) je pod Plejádami a k vyhledání je potřeba dalekohled. Najdeme zde tři hvězdičky a ta nejvíc dole a vpravo je Uran.
Neptun (7,9 mag) je poblíž Saturnu a v podstatě už jen extrémně obtížně viditelný velkým dalekohledem.

Simulace setkání jasné Venuše nízko nad obzorem se slabší planetou Saturn 7. 3. 2026 Autor: SkyExplorer/iQLANDIA/Martin Gembec
Simulace setkání jasné Venuše nízko nad obzorem se slabší planetou Saturn 7. 3. 2026
Autor: SkyExplorer/iQLANDIA/Martin Gembec

Aktivita Slunce se trochu zvýšila. Především se k nám natočily nové aktivní oblasti a na povrchu už jsou zase vidět skvrny. Zvláště kolem největší skvrny na severní polokouli Slunce může docházet i ke středně silným erupcím. Aktivitě Slunce se  věnují anglicky psané weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa C/2024 E1 (Wierzchos) byla zatím velmi nízko na obloze a slábne, ale je to nejjasnější kometa, jakou nám nyní obloha nabízí a její poloha nad obzorem se rychle zlepšuje. Od 5. března už nebude večer na začátku noci rušit svit Měsíce, takže nastane nejlepší období viditelnosti této komety, než zeslábne úplně. Kometa je v 19:30, kdy bude už dost tma, asi 15°nad obzorem v souhvězdí Eridanu. Kometa je necelých 15° od dlouhoperiodické proměnné hvězdy Mira Ceti, i na tu se vyplatí zaměřit, je dobře vidět pouhým okem při jasnosti asi 3,5 mag. A později se kometa promítá mezi dvě nejjasnější hvězdy hlavy Velryby a vlevo dvě jasnější hvězdy Eridanu, které jsou všechny dobře vidět okem. Mapa k vyhledání např. na czsky.cz.

Podzimní souhvězdí s hvězdou Mira ve Velrybě 25. 2. 2026 Autor: Martin Gembec
Podzimní souhvězdí s hvězdou Mira ve Velrybě 25. 2. 2026
Autor: Martin Gembec
 

Kometa 3I/ATLAS už hodně zeslábla a mizí ze Sluneční soustavy pryč. Nejblíže Slunci v listopadu 2025 ale předvedla docela pěkné kometární chování. Měla prachový i iontový ohon a konečně se podařilo přenést snímky z evropské sondy JUICE. Na nich vidíme velmi aktivní kometu s několika vlasovými ohony. Je to vlastně nejlepší snímek, jaký jsme kdy u této komety mohli spatřit, protože sonda byla ke kometě mnohem blíž, jen asi 66 mil. km.

První náhled snímku mezihvězdné komety 3I/ATLAS pořízeného vědeckou kamerou sondy JUICE. Sonda nemohla předat vědecká data dříve než v únoru 2026, ačkoli byla pořízena už v listopadu 2025, kdy byla sonda poměrně blízko ke kometě (pořízeno 6. 11. ze vzdálenosti 66 mil. km, tedy asi 5× blíž, než jak byla kometa vzdálena vůči Zemi, která měla kometu jakoby za Sluncem). Už v tomto náhledu jde o nejlepší snímek komety ze všech a dobře vidíme především několik výtrysků iontového ohonu směrem nahoru (tedy od Slunce) a vpravo je možná vidět i část prachového ohonu. Autor: ESA/Juice/JANUS
První náhled snímku mezihvězdné komety 3I/ATLAS pořízeného vědeckou kamerou sondy JUICE. Sonda nemohla předat vědecká data dříve než v únoru 2026, ačkoli byla pořízena už v listopadu 2025, kdy byla sonda poměrně blízko ke kometě (pořízeno 6. 11. ze vzdálenosti 66 mil. km, tedy asi 5× blíž, než jak byla kometa vzdálena vůči Zemi, která měla kometu jakoby za Sluncem). Už v tomto náhledu jde o nejlepší snímek komety ze všech a dobře vidíme především několik výtrysků iontového ohonu směrem nahoru (tedy od Slunce) a vpravo je možná vidět i část prachového ohonu.
Autor: ESA/Juice/JANUS

Kosmonautika a sondy

Raketa SLS je zpět v obří montážní hale VAB na Floridě. Technici provedou celou řadu operací. Především se musí opravit héliový okruh horního stupně ICPS. Při té příležitosti se vymění baterie v ICPS, centrálním stupni, postranních boosterech i v autodestrukčním systému FTS. Souběžně s tím se bude moci vyměnit některé vybavení uvnitř lodi Orion a otestovat systém FTS, avionika a řídicí systémy.

Nákladní Dragon se vrátil z ISS. Strávil zde 185 dnů, což je mnohem více, než trávily nákladní Dragony kdykoli v minulosti. Přistál do vln Tichého oceánu u pobřeží Kalifornie.

Výročí

Před 35 lety proletěla kolem jádra Halleyovy komety armáda kosmických sond. Šlo jednak o sovětské sondy Vega 1 a 2, které minuly kometu nejblíže 6. a 9. března 1986. Dalšími byly 8. a 11. března japonské Suisei a Sakigake. Ovšem opravdu blízký průlet (596 km) vykonala až 14. března evropská Giotto.
Díky snímkům se podařilo zjistit, že kometa má dvě velké aktivní oblasti a že povrch jádra je teplejší, než se u ledového jádra očekávalo. Podařilo se jí získat odhad velikosti jádra a upřesnit jeho rotaci a polohu pro blízký průlet Giotto.

Jádro Halleyovy komety ze sondy Vega 2 Autor: Ruská akademie věd/Ted Stryk
Jádro Halleyovy komety ze sondy Vega 2
Autor: Ruská akademie věd/Ted Stryk

Jádro komety 1P/Halley ze sondy Giotto. Autor: Halley Multicolor Camera Team, Giotto Project, ESA, MPAE
Jádro komety 1P/Halley ze sondy Giotto.
Autor: Halley Multicolor Camera Team, Giotto Project, ESA, MPAE

Výhled na příští týden 

Možnost viditelnosti slabých komet

Výročí: Korabl-Sputnik 4, test kabiny Vostok

Výročí: Urbain Le Verrier

Výročí: objev Uranu

Výročí: první let kapalinové rakety v Evropě

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Giotto, Vega 2, Vega 1, Suisei, Sakigake, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »