Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  11. vesmírný týden 2016

11. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 16. března 2016 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 14. 3. do 20. 3. 2016. Měsíc bude kolem čtvrti. Jupiter je vidět celou noc. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nízká. Z Bajkonuru startuje v pondělí velmi očekávaná mise ExoMars2016. V pátek startuje k ISS kosmická loď s třemi kosmonauty. V neděli začne jaro.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 15. března v 18:03 SEČ. V pondělí kolem půl třetí odpoledne prochází severní cíp Měsíce jen pět úhlových minut od jasné hvězdy Aldebaran ze souhvězdí Býka. Po západu slunce už bude hvězda více než stupeň západně. Již dopoledne dojde také k zákrytu hvězd theta 1,2 Tauri. I ty jsou za dobrých podmínek viditelné i ve dne pomocí dalekohledu.

Planety:

Jupiter (–2,5 mag) je vidět celou noc. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže. Dvojpřechod Io a Europy tentokrát připadá na brzké ranní hodiny v úterý. Perfektní podmínky má naopak dvojpřechod Ganymeda a Io ve středu 16. 3. večer. Páteční dvojpřechod Io a Europy připadá na večer, kdy je ještě planeta příliš nízko.
Ráno lze dobře pozorovat planety Mars (–0,1 mag) a Saturn (0,4 mag). Jsou od sebe jen o málo víc než deset stupňů.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
14. 3. 0:20; 20:10   15. 3. Europa přechod měsíce zač. 2:26
Europa přechod stínu zač. 2:45
Io přechod měsíce zač. 3:12
Io přechod stínu zač. 3:21
16. 3. 2:00; 21:50   16. 3. Ganymed přechod měsíce 20:02 – 23:13
Ganymed přechod stínu 20:48 – (0:06)
Europa zákryt zač. 21:03
Io přechod měsíce 21:38 – 23:52
Io přechod stínu 21:50 – (0:04)
18. 3. 3:35; 23:30   17. 3.; Io zákryt zač. 18:50
Kallisto přechod měsíce 20:23 – 22:36
Io zatmění konec 21:19
Kallisto přechod stínu 22:08 – (1:06)
19. 3. 19:20   18. 3. Io přechod měsíce konec 18:18
Europa přechod měsíce konec 18:19
Io přechod stínu konec 18:33
Europa přechod stínu konec 18:51
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nízká. Pozorovatele Slunce jistě potěší neustálý výskyt skvrn i pěkných protuberancí, ovšem erupční aktivita je opravdu na nejnižší úrovni. Na skvrny na Slunci se můžeme dívat on-line prostřednictvím družice SDO.

Astronomické jaro začíná, když Slunce na obloze protíná nebeský rovník. V jarním bodě bude v neděli 20. března v 5:30 SEČ.

Kosmonautika

  • V pondělí očekáváme s napětím start rakety Proton s urychlovacím stupněm Briz-M. Na něm je připevněna dvojice ExoMars 2016. Jde o oběžnici Marsu TGO a o zkušební přistávací modul EDM (Schiaparelli). Start je v plánu v pondělí 14. března v 10:31 SEČ a pokud jste si oblíbili živě česky komentované starty, nebudete ochuzeni ani tentokrát.
  • Tříčlenná posádka Sojuzu TMA-20M ve složení Alexej Ovčinin, Oleg Skripočka a Jeffrey Williams už je pomalu přichystána ke startu. Raketa Sojuz-FG má plánovaný start v pátek 18. března ve 22:26 SEČ. Živě komentovaný přenos je přichystán zde.
  • Studenti z Olomouce se úspěšně spojili s Mezinárodní vesmírnou stanicí, kde na jejich otázky odpovídal Tim Peake.
  • Ceres má už rok na oběžné dráze návštěvnici ze Země, sondu Dawn. Ta nyní snímá povrch z nízké oběžné dráhy a nádherné snímky, na kterých nechybí záhadná hora Ahuna, posílá na Zemi. Brzy uvidíme detailně i kráter Occator, známý svými světlými skvrnami.
  • Pro změnu 10 let už obíhá Mars družice MRO. Fascinující aktivní jevy na povrchu, snímky vozítek i mnohé další zvládá s bravurou. Každý týden přinese pětkrát více dat, než ostatní oběžnice Marsu.

Výročí

  • Před 30 lety proletěla kolem jádra Halleyovy komety armáda kosmických sond. Šlo jednak o sovětské sondy Vega 1 a 2, které minuly kometu nejblíže 6. a 9. března 1986. Dalšími byly 8. a 11. března japonské Suisei a Sakigake. Ovšem opravdu blízký průlet (600 km) vykonala až 14. března evropská Giotto, jejíž detailní záběry jádra komety jsou nejznámější. Giotto však zkoumala také složení jádra (z 80 % vodní led, 10 % led CO2…), zjistila, že jádro je tmavší než uhlí a má malou hustotu (asi 0,5 g/cm 3 naznačuje porézní strukturu). Přestože uvolňované částice nedosahovaly velkých rozměrů, tak dvě o odhadované hmotnosti maximálně jeden gram způsobily sondě vážnější potíže. Nárazem jedné začala mírně rotovat a druhá zničila multispektrální kameru (naštěstí až po průletu a pořízení fenomenálních snímků). Giotto je také první sondou, která zvládla dva průlety kolem jader komet (v roce 1992 to bylo 200 km od komety Grigg-Skjellerup). To znamená, že jako první sonda zvládla gravitační manévr pomocí Země a také hibernaci a opětovné probuzení.
  • 16. března 1926 (90 let) se uskutečnil první start rakety na kapalné palivo Roberta Goddarda. Dnešní rakety kromě urychlovacích bloků na tuhá paliva používají často právě kapalinové motory.
  • 16. března 1966 (50 let) odstartovali v lodi Gemini 8 astronauti Neil Armstrong a David Scott. První jmenovaný se později stal prvním člověkem, který vstoupil na povrch Měsíce. Astronauti zvládli při letu Gemini 8 spojení s bezpilotním raketovým stupněm Agena i následné nekontrolovatelné roztočení lodi a nouzové přistání u Japonska (zdroj: MEK).
  • 17. března 1936 (80 let) se narodil český astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar. Blahopřejeme.
  • 18. března 2011 (5 let) byla na oběžnou dráhu kolem planety Merkur navedena sonda MESSENGER. Její dopad na povrch loni na jaře máme ještě v paměti, ovšem data, která nám přinesla se budou zpracovávat ještě řadu let.

Výhled na příští týden

  • Úplněk
  • Výročí: Antonia Maury
  • Výročí: Giovanni Battista Amici
  • Výročí: objev komety 1811
  • Výročí: Sputnik 10
  • Výročí: Hyakutake průlet

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Robert Goddard, Gemini 8, Jiří Grygar, Sonda MESSENGER


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »