Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  12. vesmírný týden 2020

12. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 18. března 2020 v 19:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno lze nízko na obloze pozorovat Mars, Jupiter a Saturn. Nastanou zde zajímavé konjunkce. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. Start mise ExoMars, který měl proběhnout v létě 2020, byl zrušen. Start Falconu 9 se Starlinky byl v neděli na poslední chvíli zrušen. Před 270 lety se narodila sestra známého astronoma Caroline Herschel.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 16. března ve 10:34 SEČ. Pěkné konjunkce s ranními planetami očekáváme ráno ve středu a ve čtvrtek 18. a 19. března.

Planety:
Venuše (−4,5 mag) je vidět večer vysoko na obloze jako „nejjasnější hvězda“ – Večernice. Ráno je vidět Mars (0,9 mag), Jupiter (−2,1 mag) a Saturn (0,7 mag). Všechny planety jsou však za svítání jen velmi nízko nad jihovýchodem. Kolem 20. března nastává konjunkce Marsu s Jupiterem.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Počátkem týdne nás potěšila alespoň jedna nová skupinka skvrn. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Na obloze můžeme pozorovat několik relativně jasných komet. Příjemným zpestřením je, že stále relativně rychle zjasňuje kometa C/2019 Y4 (ATLAS). Není možné predikovat její další vývoj, dá se pouze čekat určité zpomalení zjasňování. Kometa má dráhové parametry blízké kometě z konce roku 1844, která patří mezi tzv. Velké komety. Pokud tento úlomek překvapí, bude to jenom dobře. Momentálně se nachází v hlavě Velké medvědice. Díky této výhodné poloze jde už o nejhezčí kometu oblohy. Nyní má asi 8,5 mag a na tmavé obloze velikost 10 až 15 úhlových minut. Druhá zajímavá kometa je dlouhodobá stálice C/2017 T2 (PanSTARRS), která se nachází stále v Kasijopeji, kde je poblíž i mlhovina Srdce. Jasnost této komety pozvolna roste a nyní dosahuje asi 8,5 až 9 mag. Obě komety jsou tedy viditelné i triedrem. Na večerní obloze je ještě jedna zajímavá kometa C/2019 Y1 (ATLAS), která má prý kolem 8,5 mag, ale je relativně nízko. Kometa prošla kolem jasné hvězdy Alpheratz v rohu Pegasova čtvrce (tato hvězda však patří Andromedě). Nyní letí zhruba ke galaxii M31.

Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) 14. března 2020, 42×30s, ISO12800, Canon 6D, Orion CT8, ořez Autor: Martin Gembec
Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) 14. března 2020, 42×30s, ISO12800, Canon 6D, Orion CT8, ořez
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika

ExoMars 2020, vozítko Rosalind Franklin Autor: ESA
ExoMars 2020, vozítko Rosalind Franklin
Autor: ESA
Nepříjemná zpráva dorazila k misi evropského vozítka ExoMars Rosalind Franklin. Vzhledem k různým obtížím se nestihla příprava mise a start je odložen o dva roky. Jak bylo oddůvodněno, snahou je minimalizovat rizika selhání některé z fází mise. Protože ale není možné cestovat a doladit některé věci, dá se říci, že do příprav zasáhla i vyšší moc v podobě koronaviru SARS-CoV-2. Problémy prý potkaly i raketu Proton, kde by se muselo opravit palivové potrubí, ale to by se do startu v pohodě stihlo.

9. března proběhl úspěšný start čínské rakety CZ-3B s geostacionární navigační družicí Beidou G2Q.

V uplynulém týdnu proběhly klasické přípravy startu rakety Falcon 9 včetně statického zážehu. Na palubě bylo připraveno dalších 60 družic sítě Starlink. Samotný start byl v plánu v neděli odpoledne. Odpočet proběhl, motory se zažehly, ale v čase 0 byly opět zastaveny. Systém objevil anomálii, která odkládá start, jehož termín ještě neznáme. Zajímavostí mise je, že poprvé poletí nějaký první stupeň na svoji pátou misi. Dále je v plánu znovupoužití obou polovin aerodynamického krytu, které letěly už na misi se Starlinky loni v květnu.

16. března je v plánu start čínské rakety CZ-7A s vojenskou družicí XJY-6, zřejmě pro dálkový průzkum země. 16. března má také startovat z Plesecku ruská raketa Sojuz 2-1B s navigační družicí Kosmos sítě Glonass.

Výročí

16. března 1750 (270 let) se narodila sestra významného anglického astronoma německého původu Caroline Herschel. Oba sourozenci, Caroline i William, byli hudebně nadaní, ale po roce 1781 se mohli naplno věnovat astronomii, protože bratr objevil planetu Uran a věnoval ji králi Jiřímu III. Tím získal jeho plnou podporu. Jako první žena se stala objevitelkou komety. Svůj život věnovala především pozorování a katalogizaci hvězd a dalších objektů vzdáleného vesmíru.

Alexej Leonov při výstupu do volného kosmu 18. 3.. 1965
Alexej Leonov při výstupu do volného kosmu 18. 3.. 1965
18. března 1965 (55 let) vystoupil poprvé do volného kosmu Alexej Leonov. V těch dobách šlo o velké hrdinství a riskování života. V lodi Voschod 1 nebylo dost místa, aby měli tři lidé na sobě během letu skafandry a při letu Voschodu 2, z kterého Leonov vystoupil se zase ukázalo, že to nebude tak jednoduché s návratem do lodi. Leonov měl problémy s nafouklým skafandrem, díky čemuž to málem skončilo katastrofou. Dnes už víme, že to nakonec zvládl, ale užili si ještě po přistání, když museli bivakovat v lese, kde byl více než metr sněhu. Odměnou pro Leonova byl ještě jeden let do vesmíru. V roce 1975 se zúčastnil známého letu Sojuz-Apollo, když se (nejen) na oběžné dráze setkal s americkými kolegy.

21. března 1965 (55 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Ranger 9. Sonda patřila do série dopadových, které během pádu pořizovaly podrobné snímky povrchu. Ranger 9 dopadl do velkého kráteru Alphonsus a pořídil snímky s rozlišením až 25 cm.

Výhled na příští týden 

  • start rakety Vega s českým dispenzerem
  • přechod na letní čas
  • Výročí: Gemini 3
  • Výročí: Josef Stefan
  • Výročí: Saturnův měsíc Titan
  • Výročí: Friedrich Schwassmann
  • Výročí: nejstarší dochovaná fotografie Měsíce
  • Výročí: John R. Pierce

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Kosmický výstup, Alexej Leonov, Ranger 9, Caroline lucretia herschel, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »