Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  12. vesmírný týden 2025

12. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 19. března 2025 V 19:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 3. do 23. 3. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer končí viditelnost planety Venuše, zůstává Uran, Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je středně vysoká. Kotouč Slunce v souhvězdí Ryb překročí 20. března nebeský rovník a začne astronomické jaro. Sonda Blue Ghost vyfotila Zemi a Slunce během zatmění z povrchu Měsíce. Na ISS dorazila posádka mise Crew-10. Při misi Transporter 13 bylo vyneseno 74 družic. Americké výzkumné mise SPHEREx a PUNCH vynesl také Falcon 9, který si v týdnu připsal pět startů. Před 60 lety vystoupil poprvé do volného kosmu Alexej Leonov.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 22. 3. 2025 ve 12:29 SEČ.  Přesouvá se nízko ležícími souhvězdími a ve čtvrtek 20. března nad ránem přechází přes hvězdu pí Scorpii (2,9 mag), jednu z klepet Štíra. Nevýhodou je, že úkaz probíhá kolem třetí hodiny ráno.

Planety
Merkur, Saturn a Neptun nejsou pozorovatelné, protože se nachází úhlově blízko u Slunci. Venuše (–4,2 mag) bude jejich osud brzy následovat. Máme posledních několik dnů na její spatření na večerní obloze krátce po západu Slunce. Uran (5,7 mag) je po setmění ještě asi 30° vysoko přibližně nad západním obzorem sedm stupňů pod Plejádami v Býku. Výrazný Jupiter (–2,2 mag) v rozích Býka je o něco výše nad jihozápadem. Mars (0,1 mag) v tu dobu vrcholí nad jihem v Blížencích.

Aktivita Slunce je střední a povrch je ozdoben opravdu hodně skvrnakami, ale žádná aktivní oblast nemá zatím potenciál k velmi silným erupcím. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.

Astronomické jaro začíná letos 20. března v 10:01 SEČ. Tento přesně stanovený okamžik znamená, že střed slunečního kotouče překročí nebeský rovník. Přestože podle astrologů vstupuje Slunce do znamení Berana, ve skutečnosti bude Slunce procházet Rybami až do 18. dubna a od 19. 4. bude konečně v Beranu.

Kosmonautika a sondy

Radost nám udělala sonda Blue Ghost nacházející se v Moři nepokojů od 2. března, protože 14. 3. nastalo z jejího pohledu zatmění Slunce Zemí. Měsíc vstoupil do stínu Země, a především ze západní Evropy a Ameriky bylo viditelné úplné zatmění Měsíce. Firefly Aerospace zatím uveřejnila animaci ztmavování povrchu Měsíce a snímek Země obklopené prozářenou atmosférou a posledním zbytkem viditelného Slunce.

Na snímku je Země obklopená svojí atmosférou prosvícenou právě vylézajícícm slunečním kotoučem během úplného zatmění Měsíce 14. 3. 2025, jak jej vyfotografovala sonda Blue Ghost na Měsíci z Moře nepokojů. Autor: Firefly Aerospace
Na snímku je Země obklopená svojí atmosférou prosvícenou právě vylézajícícm slunečním kotoučem během úplného zatmění Měsíce 14. 3. 2025, jak jej vyfotografovala sonda Blue Ghost na Měsíci z Moře nepokojů.
Autor: Firefly Aerospace

Byl to mimořádný týden Falconu 9, který vykonal celkem pět startů, ale z toho dva 12. 3. a tři 15. 3. V jeden den tak byly využity všechny tři startovní rampy SpaceX.

V úterý 12. března vynesl Falcon 9 také infračervený dalekohled NASA nazvaný SPHEREx, který se zaměří na pozorování milionů bližších galaxií a pokusí se nám pomoci zmapovat rozložení skryté látky a také se zaměří na určení rozložení výskytu vody ve Sluneční soustavě. Spolu s ním letěly i čtyři družice PUNCH pro studium, jak se ve vnější koróně mění proud elektronů na sluneční vítr.

15. března proběhly da zajímavé starty Falconu 9. Z Floridy byla vynesena kabina lodi Crew Dragon s čtyřčlennou posádkou mise Crew-10, která zamířila k Mezinárodní vesmírné stanici a z Kalifornie startovala mise Transporter 13, kde bylo nákladem celkem 74 družic. Velmi pěkně a podrobně tuto misi rozebírá Kosmotýdeník.

Sonda ESA Hera, která je na cestě k dvoplanetce Didymos-Dimorphos, se 12. března dostala do blízkosti Marsu. Průlet upravil trajektorii letu a byl výbornou zkouškou přístrojů sondy. Do hledáčku kamer se dostal také menší z marsovských měsíců Deimos.

Měsíc Marsu Deimos zachycený sondou Hera při průletu kolem Marsu 12. 3. 2025 Autor: ESA
Měsíc Marsu Deimos zachycený sondou Hera při průletu kolem Marsu 12. 3. 2025
Autor: ESA

Výročí

18. března 1965 (60 let) vystoupil poprvé do volného kosmu Alexej Leonov. V těch dobách šlo o velké hrdinství a riskování života. V lodi Voschod 1 nebylo dost místa, aby měli tři lidé na sobě během letu skafandry a při letu Voschodu 2, z kterého Leonov vystoupil se zase ukázalo, že to nebude tak jednoduché s návratem do lodi. Leonov měl problémy s nafouklým skafandrem, díky čemuž to málem skončilo katastrofou. Dnes už víme, že to nakonec zvládl, ale užili si ještě po přistání, když museli bivakovat v lese, kde byl více než metr sněhu. Odměnou pro Leonova byl ještě jeden let do vesmíru. V roce 1975 se zúčastnil známého letu Sojuz-Apollo, když se (nejen) na oběžné dráze setkal s americkými kolegy.

21. března 1965 (60 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Ranger 9. Sonda patřila do série dopadových, které během pádu pořizovaly podrobné snímky povrchu. Ranger 9 dopadl do velkého kráteru Alphonsus a pořídil snímky s rozlišením až 25 cm.

23. března 1965 (60 let) letěla na oběžnou dráhu kosmická loď Gemini 3. Dvoučlennou posádku tvořili Virgil Grissom a John Young. Virgila víceméně provázela smůla, když při prvním letu, druhém balistickém skoku Mercury, málem utonul po dosednutí na hladinu oceánu. Let Gemini 3 dopadl zdárně, ale při prudkém dosednutí lodi si Virgil prorazil přilbu. Pak ale zahynul v kabině nešťastného Apolla 1 na startovní rampě. Opakem je kolega John, který letěl po tomto letu Gemini 3 ještě v Gemini 10 a posléze letěl kolem Měsíce na palubě Apolla 10 a nakonec i vystoupil na Měsíc v Apollu 16. Aby jeho letům nebyl konec, byl prvním, kdo letěl v raketoplánu (Columbia 1981) a končil při letu STS-9 Columbia.

Výhled na příští týden 

  • Částečné zatmění Slunce
  • Výročí: Josef Stefan
  • Výročí: Saturnův měsíc Titan
  • Výročí: Friedrich Schwassmann
  • Výročí: nejstarší dochovaná fotografie Měsíce
  • Výročí: John R. Pierce

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


30. vesmírný týden 2025

30. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 7. do 27. 7. 2025. Měsíc projde novem a je vidět nad ránem a o víkendu bude nízko na večerní obloze. Mars je velmi nízko na večerní obloze, ráno kromě Saturnu a Venuše začne být vidět i Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Vrátila se posádka soukromé mise Axiom-4 z ISS. Na čínskou stanici Tiangong přiletěla zásobovací loď Tianzhou-9. Před 145 lety se narodil významný československý astronom a politik Milan Rastislav Štefánik. Před 30 lety byla objevena kometa Hale-Bopp.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Supernova SN 2025rbs (NGC 7331)

Záběr na nově objevenou supernovu v galaxii NGC 7331. Jde o kombinaci dat z května, kdy jsem na NGC 7331 nasbíral asi 8 hodin. Když jsem se dozvěděl o nové supernově, okamžitě jsem dofotil další asi 3 hodiny, výsledkem je fotografie, kterou vidíte. V ní se snoubí už celkem kvalitní délka expozice, která pěkně vykresluje samotnou galaxii a nynější přidané 3 hodiny dokreslily samotnou supernovu.

Další informace »