Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  12. vesmírný týden 2025

12. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 19. března 2025 V 19:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 3. do 23. 3. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer končí viditelnost planety Venuše, zůstává Uran, Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je středně vysoká. Kotouč Slunce v souhvězdí Ryb překročí 20. března nebeský rovník a začne astronomické jaro. Sonda Blue Ghost vyfotila Zemi a Slunce během zatmění z povrchu Měsíce. Na ISS dorazila posádka mise Crew-10. Při misi Transporter 13 bylo vyneseno 74 družic. Americké výzkumné mise SPHEREx a PUNCH vynesl také Falcon 9, který si v týdnu připsal pět startů. Před 60 lety vystoupil poprvé do volného kosmu Alexej Leonov.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 22. 3. 2025 ve 12:29 SEČ.  Přesouvá se nízko ležícími souhvězdími a ve čtvrtek 20. března nad ránem přechází přes hvězdu pí Scorpii (2,9 mag), jednu z klepet Štíra. Nevýhodou je, že úkaz probíhá kolem třetí hodiny ráno.

Planety
Merkur, Saturn a Neptun nejsou pozorovatelné, protože se nachází úhlově blízko u Slunci. Venuše (–4,2 mag) bude jejich osud brzy následovat. Máme posledních několik dnů na její spatření na večerní obloze krátce po západu Slunce. Uran (5,7 mag) je po setmění ještě asi 30° vysoko přibližně nad západním obzorem sedm stupňů pod Plejádami v Býku. Výrazný Jupiter (–2,2 mag) v rozích Býka je o něco výše nad jihozápadem. Mars (0,1 mag) v tu dobu vrcholí nad jihem v Blížencích.

Aktivita Slunce je střední a povrch je ozdoben opravdu hodně skvrnakami, ale žádná aktivní oblast nemá zatím potenciál k velmi silným erupcím. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.

Astronomické jaro začíná letos 20. března v 10:01 SEČ. Tento přesně stanovený okamžik znamená, že střed slunečního kotouče překročí nebeský rovník. Přestože podle astrologů vstupuje Slunce do znamení Berana, ve skutečnosti bude Slunce procházet Rybami až do 18. dubna a od 19. 4. bude konečně v Beranu.

Kosmonautika a sondy

Radost nám udělala sonda Blue Ghost nacházející se v Moři nepokojů od 2. března, protože 14. 3. nastalo z jejího pohledu zatmění Slunce Zemí. Měsíc vstoupil do stínu Země, a především ze západní Evropy a Ameriky bylo viditelné úplné zatmění Měsíce. Firefly Aerospace zatím uveřejnila animaci ztmavování povrchu Měsíce a snímek Země obklopené prozářenou atmosférou a posledním zbytkem viditelného Slunce.

Na snímku je Země obklopená svojí atmosférou prosvícenou právě vylézajícícm slunečním kotoučem během úplného zatmění Měsíce 14. 3. 2025, jak jej vyfotografovala sonda Blue Ghost na Měsíci z Moře nepokojů. Autor: Firefly Aerospace
Na snímku je Země obklopená svojí atmosférou prosvícenou právě vylézajícícm slunečním kotoučem během úplného zatmění Měsíce 14. 3. 2025, jak jej vyfotografovala sonda Blue Ghost na Měsíci z Moře nepokojů.
Autor: Firefly Aerospace

Byl to mimořádný týden Falconu 9, který vykonal celkem pět startů, ale z toho dva 12. 3. a tři 15. 3. V jeden den tak byly využity všechny tři startovní rampy SpaceX.

V úterý 12. března vynesl Falcon 9 také infračervený dalekohled NASA nazvaný SPHEREx, který se zaměří na pozorování milionů bližších galaxií a pokusí se nám pomoci zmapovat rozložení skryté látky a také se zaměří na určení rozložení výskytu vody ve Sluneční soustavě. Spolu s ním letěly i čtyři družice PUNCH pro studium, jak se ve vnější koróně mění proud elektronů na sluneční vítr.

15. března proběhly da zajímavé starty Falconu 9. Z Floridy byla vynesena kabina lodi Crew Dragon s čtyřčlennou posádkou mise Crew-10, která zamířila k Mezinárodní vesmírné stanici a z Kalifornie startovala mise Transporter 13, kde bylo nákladem celkem 74 družic. Velmi pěkně a podrobně tuto misi rozebírá Kosmotýdeník.

Sonda ESA Hera, která je na cestě k dvoplanetce Didymos-Dimorphos, se 12. března dostala do blízkosti Marsu. Průlet upravil trajektorii letu a byl výbornou zkouškou přístrojů sondy. Do hledáčku kamer se dostal také menší z marsovských měsíců Deimos.

Měsíc Marsu Deimos zachycený sondou Hera při průletu kolem Marsu 12. 3. 2025 Autor: ESA
Měsíc Marsu Deimos zachycený sondou Hera při průletu kolem Marsu 12. 3. 2025
Autor: ESA

Výročí

18. března 1965 (60 let) vystoupil poprvé do volného kosmu Alexej Leonov. V těch dobách šlo o velké hrdinství a riskování života. V lodi Voschod 1 nebylo dost místa, aby měli tři lidé na sobě během letu skafandry a při letu Voschodu 2, z kterého Leonov vystoupil se zase ukázalo, že to nebude tak jednoduché s návratem do lodi. Leonov měl problémy s nafouklým skafandrem, díky čemuž to málem skončilo katastrofou. Dnes už víme, že to nakonec zvládl, ale užili si ještě po přistání, když museli bivakovat v lese, kde byl více než metr sněhu. Odměnou pro Leonova byl ještě jeden let do vesmíru. V roce 1975 se zúčastnil známého letu Sojuz-Apollo, když se (nejen) na oběžné dráze setkal s americkými kolegy.

21. března 1965 (60 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Ranger 9. Sonda patřila do série dopadových, které během pádu pořizovaly podrobné snímky povrchu. Ranger 9 dopadl do velkého kráteru Alphonsus a pořídil snímky s rozlišením až 25 cm.

23. března 1965 (60 let) letěla na oběžnou dráhu kosmická loď Gemini 3. Dvoučlennou posádku tvořili Virgil Grissom a John Young. Virgila víceméně provázela smůla, když při prvním letu, druhém balistickém skoku Mercury, málem utonul po dosednutí na hladinu oceánu. Let Gemini 3 dopadl zdárně, ale při prudkém dosednutí lodi si Virgil prorazil přilbu. Pak ale zahynul v kabině nešťastného Apolla 1 na startovní rampě. Opakem je kolega John, který letěl po tomto letu Gemini 3 ještě v Gemini 10 a posléze letěl kolem Měsíce na palubě Apolla 10 a nakonec i vystoupil na Měsíc v Apollu 16. Aby jeho letům nebyl konec, byl prvním, kdo letěl v raketoplánu (Columbia 1981) a končil při letu STS-9 Columbia.

Výhled na příští týden 

  • Částečné zatmění Slunce
  • Výročí: Josef Stefan
  • Výročí: Saturnův měsíc Titan
  • Výročí: Friedrich Schwassmann
  • Výročí: nejstarší dochovaná fotografie Měsíce
  • Výročí: John R. Pierce

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »