13. vesmírný týden 2014
Autor: Martin Gembec
Měsíc je po poslední čtvrti, nov nastane v neděli večer. Večer je vysoko planeta Jupiter. Mars je viditelný před půlnocí, Saturn v druhé polovině noci. Ráno vychází Venuše jako jasná jitřenka. Aktivita Slunce je zvýšená. Startuje další posádka k ISS. V neděli se mění čas.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. března ve 20:00 SEČ.
Obloha:
Měsíc byl v poslední čtvrti v noci na pondělí. Pokračuje nejlepší viditelnost zvířetníkového světla. Nastává také období nejlepší viditelnosti téměř všech objektů Messiérova katalogu. Zda bude příležitost absolvovat „maratón“ spočívající v jejich nalezení během jedné noci, se ukáže i podle počasí. Šance bude asi největší o víkendu, kdy bude Měsíc těsně před novem. Úhlově nejblíže Slunci bude Měsíc v neděli večer. Na jeden týden tak výjimečně připadá poslední čtvrť i nov.
Autor: Martin Gembec
Jupiter (−2,2 mag) je vysoko nad jihozápadem již od soumraku. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−1,2 mag) stále zjasňuje a rozumné výšky dosahuje již kolem 22. hodiny. Nachází se v Panně nedaleko jasné hvězdy Spica. Mapka pozorovatelných útvarů na jeho povrchu je ke stažení také na druhé straně mapy oblohy na měsíc březen.
Saturn (0,3 mag) zůstává nejlépe pozorovatelný v druhé polovině noci, nachází se v souhvězdí Vah. Venuše (−4,3 mag) je jasnou jitřenkou. Nyní je také úhlově nejdál od Slunce, takže ji lze zkoušet vyhledat i ve dne. Pomocí dalekohledu rozlišíme fázi blížící se čtvrti. Ve čtvrtek 27. března ráno bude poblíž Venuše tenký srpek Měsíce.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 25. 3. | 22:55 | 25. 3. | Io přechod měsíc 18:27–20:43 Io přechod stínu 19:45–22:01 |
|
| 26. 3. | 18:45 | 26. 3. | Io zatmění končí 19:21 | |
| 28. 3. | 20:25 | 27. 3. | Ganymed zatmění končí 20:27 | |
| 30. 3. | 23:05 | 28. 3. | Kallisto přechod stínu končí 20:14 | |
| 29. 3. | Europa zákryt začíná 21:12 | |||
| Časy jsou v SEČ. | ||||
Aktivita Slunce se zvýšila. Poznáme to jednak na množství skvrnek na povrchu a objevují se i zajímavé dlouhotrvající erupce. Pokud se budou skvrny zvětšovat a erupce zamíří i k Zemi, můžeme očekávat i slabší polární aktivitu. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.
Kosmonautika:
- 25. března odstartuje kosmická loď Sojuz TMA-12M s tříčlennou posádkou ke stanici ISS. Start zajistí obvyklá verze FG rakety Sojuz, na palubě bude Alexandr Skvorcov, Oleg Artěmjev a Steven Swanson.
- Start rakety Falcon-9 v1.1 s nákladní lodí Dragon k ISS byl naplánován na 30. března. Loď ani náklad prý nejsou kontaminovány tak, aby hrozilo nějaké riziko pro stanici nebo kamery, které jsou zde umístěny.
Výročí:
- 29. března 1974 (40 let) se k planetě Merkur poprvé přiblížila kosmická sonda Mariner 10. Průzkum nejmenší planety sluneční soustavy je obtížný v tom, že je třeba sondu urychlit, aby vůbec mohla Merkur dostihnout. V roce 1974 toho bylo docíleno mimo jiné průletem kolem Venuše, kde bylo využito jejího gravitačního pole. Mariner 10 přinesl první detailní poznatky o Merkuru, když kolem něho prolétl třikrát v letech 1974 a 1975. Podařilo se však zmapovat jen 45 % povrchu. Zásadní zlom přišel až s příletem nové sondy MESSENGER, která od 18. 3. 2011 Merkur obíhá.
Výhled na příští týden:
- Měsíc ve zvířetníkovém světle
- Výročí: Zond 1
- Výročí: sedmička programu Mercury
Závěrem připomínáme, že v noci na neděli se bohužel mění i čas. Ve dvě hodiny ráno se okamžitě posuneme na hodinu třetí. Rozporuplnost takového zásahu může tkvět v laicky řečeno zbytečnosti takového zásahu, ale z pohledu astronoma je například zřejmé, že zatímco v květnu bychom po změně času vstávali tak jako tak za světla, nyní kvůli tomu budeme opět vstávat do tmy a to je zřejmě o to větší obtíž pro organismus. Přitom, pokud bychom uznali tuto změnu za nutnou, stačilo by vše zavádět alespoň o měsíc později.
Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
