13. vesmírný týden 2015
Přehled událostí na obloze od 23. 3. do 29. 3. 2015. Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer je dobře vidět jasná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihovýchodě. Saturn je vidět nejlépe ráno. K ISS má odstartovat další posádka,dva členové na roční misi.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti v pátek 27. března. Nyní je tedy na večerní obloze jako tenký srpek, který postupně dorůstá. V pondělí bude poblíž Venuše, v neděli poblíž Jupiteru. 27. března po 18. hodině bude dobře viditelný měsíční útvar známý jako Lunar X.
Planety:
Venuše (-4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem. V pondělí nad ní září sprek Měsíce. Slabší Mars (1,3 mag) pomalu mizí k západnímu obzoru.
Jupiter (-2,5 mag) je viditelný celou noc. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Ráno můžeme pozorovat Saturn (0,4 mag), který je před pátou 20 stupňů nad jihem. V jednu ráno je 13 stupňů nad jihovýchodem.
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 23. 3. | 19:00 | 23. 3. | Europa zákryt zač. 20:37 Kallisto zatmění konec 22:46 |
|
| 25. 3. | 20:40 | 25. 3. | Europa přechod stínu konec 20:33 | |
| 27. 3. | 22:20 | 27. 3. | Ganymed zákryt zač. 23:56 | |
| 28. 3. | 18:10 | 28. 3. | Io přechod měsíc 21:41 – 23:58 Io přechod stínu 22:43 – (1:00) |
|
| 29. 3. | Io zákryt zač. 19:00 Io zatmění konec 22:21 |
|||
| Časy jsou v SEČ. | ||||
Autor: Aleš Majer
Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) se nachází v souhvězdí Kasijopeji. Máme asi poslední týden, kdy bude ještě dobře viditelná i malými triedry. Uvidíme, jak zeslábne, než zmizí z oblohy Měsíc.
Kosmonautika
- Vzhledem k tomu, že tato událost médii neproběhla, je jisté, že další start rakety Proton proběhl bez problémů. Raketa vynesla na dráhu přechodovou ke geostacionární ruský telekomunikační satelit Express-AM7.
- ESA oznámila zajímavý objev sondy Rosetta, která objevila molekulární dusík v ledu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Tento plyn musel zamrznout v ledu komety při velmi nízkých teplotách v době vzniku komety. Mohl by to být další střípek do mozaiky o našich představách o vzniku komet ve vzdálenějších oblastech sluneční soustavy.
- 27. března startuje ke kosmické stanici další loď Sojuz s tříčlennou posádkou k ISS. Změnou však bude, že dva členové posádky, Američan Scott Kelly a Rus Michail Kornienko, stráví na kosmické stanici rok místo standardní délky pobytu půl roku. Rekordmanem pobytu souvisle v kosmu je Valerij Poljakov, který v letech 1994 a 1995 pobýval rok a tři měsíce na stanici Mir.
Výročí
- 23. března 1965 (50 let) letěla na oběžnou dráhu kosmická loď Gemini 3. Dvoučlennou posádku tvořili Virgil Grissom a John Young. Virgila víceméně provázela smůla, když při prvním letu, druhém balistickém skoku Mercury, málem utonul po dosednutí na hladinu oceánu. Let Gemini 3 dopadl zdárně, ale při prudkém dosednutí lodi si Virgil prorazil přilbu. Pak ale zahynul v kabině nešťastného Apolla 1 na startovní rampě. Opakem je kolega John, který letěl po tomto letu Gemini 3 ještě v Gemini 10 a posléze letěl kolem Měsíce na palubě Apolla 10 a nakonec i vystoupil na Měsíc v Apollu 16. Aby jeho letům nebyl konec, byl prvním, kdo letěl v raketoplánu (Columbia 1981) a končil při letu STS-9 Columbia.
- 25. března 1655 (360 let) objevil Christiaan Huygens Saturnův měsíc Titan. Huygens se zabýval stavění dalekohledů od roku 1653 a nakonec i vyvinul dvoučočkový okulár, který je dnes sice považován za méně kvalitní, ale je velmi jednoduchý a levný. Ve stejném roce, kdy objevil Titan, vyvinul také přesné kyvadlové hodiny tak, jak se používají dodnes. Měsíc Titan je viditelný i v malém triedru jako slabá hvězdička nedaleko Saturnu. Jde totiž o druhý největší měsíc sluneční soustavy a navíc má hustou atmosféru.
- 24. března 1835 (180 let) se narodil slovinský fyzik Joseph Stefan. V roce 1879 stanovil, že vyzařování černého tělesa se děje podle rovnice j = sigma * T^4. Tento vzorec známý jako Stefan-Bolzmanův zákon pomáhá určit povrchovou teplotu hvězd podle jejich barvy. Stefan na tuto zákonitost přišel podle pokusů Johna Tyndalla.
- 25. března 1870 (145 let) se narodil německý astronom Friedrich Schwassmann. Jeho jméno je uloženo v kometě 73P/Schwassmann-Wachmann, kterou spolu objevili v květnu 1930 v Hamburku. Pozorovatelé dobře ví, že kometa se rozpadá a dvě nejjasnější jádra bylo možné dobře pozorovat v květnu 2006.
Výhled na příští týden
- částečné zatmění Měsíce (u nás neviditelné)
- Výročí: objev Makemake
- Výročí: Tiros 1
- Výročí: první fotografie Slunce
- Výročí: raketa Pegasus
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
